Zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku podle prognóz vyhrála Alternativa pro Německo (AfD), druhá je sociální demokracie (SPD). CDU kancléře Merze má pět až 5,5 procenta. Volby v Berlíně vyhrála podle prognóz s náskokem Levice, CDU je druhá, AfD třetí. Merz slíbil pokračování reforem, jsou podle něj prostředkem proti jedu autoritářství. Chce pokračovat jako kancléř.
Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku 37 až 38 procent hlasů. Na druhém místě těsně skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Podle prognóz dostala 35,5 až 36,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze se pohybuje na hranici vstupu do zemského sněmu. Má mezi pěti a 5,5 procenta hlasů.
MECKLENBURG-VORPOMMERN | Hochrechnung Landtagswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF, 18:27 Uhr
AfD: 37,8% (+21,1)
SPD: 36,3% (-3,3)
LINKE: 6,2% (-3,7)
GRÜNE: 5,5% (-0,8)
CDU: 5,1% (-8,2)
BSW: 4,8% (NEU)
FDP: 1,0% (-4,8)
Sonstige: 3,3% (-5,1)
Änderungen zum Wahlergebnis von 2021 https://t.co/T5pHqii35O
Do zemského sněmu ve Schwerinu se podle prognóz dostaly také Levice s šesti až 7,5 procenta hlasů, Zelení s 5,5 procenta a podle prognózy stanice ARD také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s pěti procenty hlasů. ZDF této straně připisuje jen 4,8 procenta, do sněmu by se tak podle ní nedostala.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich dnes mohlo 1,3 milionu. Sociální demokracie tu byla hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD. Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami mocně dotahovala. Podle prognóz se jí ale nakonec zvítězit nepodařilo.
Vzestup extrémů v Berlíně
Levice v Berlíně obdržela podle prognóz ARD a ZDF 25,1 až 25,5 procenta hlasů. Na druhém místě s odstupem skončila CDU, která podle dvojice prognóz dostala 19,8 až 20 procent hlasů. Třetí je AfD, která získala mezi 13,9 a 15,6 procenta. Odhady se budou v průběhu večera ještě zpřesňovat.
BERLIN | Hochrechnung Abgeordnetenhauswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF, 19:32 Uhr
LINKE: 25,5% (+13,3)
CDU: 19,9% (-8,3)
GRÜNE: 15,3% (-3,1)
AfD: 14,3% (+5,2)
SPD: 11,9% (-6,5)
BSW: 5,0% (NEU)
Sonstige: 8,1% (-5,5)
Änderungen zum Wahlergebnis von 2023
#aghw #ltwbe https://t.co/FLe149MCSJ
Podle prognóz se do berlínské Poslanecké sněmovny dostala také strana Zelených s 14,9 až 15,4 procenta hlasů, SPD s 12 procenty a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s pěti procenty hlasů. Není tak jasné, zda se poslední jmenovaná do sněmovny dostane.
„Ode dneška budeme společně měnit náš Berlín a uděláme z něj lepší místo,“ uvedla po zveřejnění prognóz lídryně Levice Elif Eralpová. Mohla by se stát první berlínskou primátorkou tureckého původu. „V našem městě vyhrála láska a spravedlnost nad nenávistí a tento signál míří do světa,“ dodala.
Strana Zelených už uvedla, že by chtěla příští koalici na berlínské Červené radnici sestavit s Levicí a SPD. Ve 130členné Poslanecké sněmovně by měla podle prognóz většinu. Lídr sociálních demokratů Steffen Krach v první reakci označil výsledek své strany za „katastrofální“.
Kandidát CDU na berlínského primátora Stefan Evers uvedl, že vzhledem k okolnostem je výsledek „slušný“. Podobně ho předtím zhodnotil i celostátní předseda jeho strany a kancléř Merz. Deklarovaným cílem CDU přitom bylo zabránit tomu, aby se příští primátorkou stala Eralpová z Levice. Teoreticky je stále možné sestavit také koalici CDU, Zelených a SPD pod Eversovým vedením.
Výsledek AfD v hlavním městě zůstal za očekáváním. Průzkumy jí předpovídaly až 18 procent, podle prognóz získala mezi 13,9 a 15,7 procenta. Oproti posledním volbám v roce 2023 přesto posílila. Tehdy dostala 9,1 procenta.
Merz chce pokračovat
Kancléř Merz v reakci na výsledky voleb slíbil, že jeho vláda bude pokračovat v reformách. Jsou podle něj prostředkem proti jedu autoritářství. Zdůraznil, že hodlá ve funkci kancléře pokračovat.
Výsledek voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku označil Merz za „katastrofu“. Kandidát CDU na berlínského primátora Stefan Evers podle Merze navzdory těžkým podmínkám dosáhl „slušného výsledku“.
Analytici už před volbami upozorňovali, že kombinace vítězství AfD a Levice ve volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně by byla pro Merze černým scénářem. Očekává se, že by na něj mohl dál růst tlak, aby funkci kancléře opustil. Předsedkyně AfD Alice Weidelová ho vyzvala, aby vyvodil z výsledků voleb důsledky.
Merz ale zdůraznil, že hodlá dál jako předseda vlády pracovat na reformách. „Reformy musí přijít,“ zdůraznil v projevu těsně po zveřejnění prognóz. Reformy jsou podle něj „prostředkem proti autoritářství“, díky nim lze dosáhnout opět blahobytu pro všechny. „To, co je nyní třeba udělat, vyžaduje rovnou páteř, neústupnost a trpělivost,“ řekl. „Jako předseda strany CDU a především jako spolkový kancléř naší země v sobě toto najdu,“ řekl. „Přijímám tuto zodpovědnost, protože chci naši zemi posunout vpřed,“ dodal Merz.
Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili. Merz už po volbách v Sasku-Anhaltsku řekl, že hodlá ve funkci pokračovat. „Vzdát se pro mě není na stole,“ uvedl.
