Akcioví investoři sázejí na to, že firmy budou navzdory válce v Íránu dosahovat enormních zisků. Investoři do dluhopisů, včetně státních dluhopisů USA, mají ale jiné starosti: dluhopisy se prodávají s nejhorším úrokem za dvacet let.
Akcie a dluhopisy, tyto dva barometry globálního finančního světa, totiž reagovaly na vyšší ceny ropy a ekonomická rizika vyvolaná válkou v Íránu zcela odlišně. Inflace v nejvyspělejší ekonomice světa se vrací po třech letech nad 4 %, navíc s vidinou, že americká centrální banka (Fed) nebude plnit inflační cíl ani v roce 2027.
Po drsném březnu americký akciový trh pravidelně odbýval riziko – nejenže od začátku války získával zpět své ztráty, ale dostal se i na nová maxima, protože investoři sázejí na to, že veřejně obchodované americké firmy budou dál sklízet enormní zisky, bez ohledu na to, co se ve válce stalo. Ostatní mezinárodní akciové trhy, které si před válkou vedly skvěle a v březnu utrpěly těžké ztráty, se také vydatně odrazily ode dna. Mezinárodní akciové trhy celkově mají od začátku roku před americkým akciovým trhem náskok.
Trh s dluhopisy ale dává úplně jiné signály. Obchodníci s dluhopisy si udržují mnohem ostřejší zaměření na riziko. Výnosy nadále odrážejí posuny v ceně ropy. Jak ceny ropy prudce vzrostly a vzrostla i inflace, výnosy vzrostly a ceny dluhopisů, které se pohybují opačným směrem, klesly.
Česko není zemí podnikatelů, ale velkých firem. To není zrovna povzbudivé zjištění
Výnosy ze státních dluhopisů rostou nejen v USA, ale i v Evropě. Diverzifikovaným dlouhodobým investorům, kteří drží akcie i dluhopisy, se od začátku roku celkově daří docela dobře, ale to je kvůli akciím, nikoli dluhopisům. Tato divergence by mohla ještě nějakou dobu trvat.
Náraz na fundamenty
Ačkoli akciový trh tradičně kolísá, navzdory občasnému násilí v Perském zálivu stoupal na nové rekordy. Jak ukazuje investiční stratég Jeff Sommer v New York Times 11. května 2026, analytici z Wall Street hodnotí akcie S&P 500 stále pozitivněji. Na konci června se však situace změnila, protože hodnota akciového trhu začíná narážet na ekonomické fundamenty, které nejsou zdaleka tak optimistické.
Rozmach akcií společností s umělou inteligencí poháněl velkou část tohoto optimismu, a to navzdory válce na Blízkém východě, clům, částečnému uzavření vládních institucí, pokračující válce na Ukrajině a mnoha dalším narušením. Vezměme si ohromující rychlost, s jakou S&P 500 ukončil válku. Tento americký index dosáhl vrcholu 27. ledna 2026 a pak do 30. března klesl o 9,1 procenta. Do 15. dubna, o pouhých šestnáct dní později, se trh vrátil na nové maximum.
Kevin Khang, přední globální ekonom společnosti Vanguard, zkoumal každý pokles amerického akciového trhu o nejméně 9 procent od roku 1950. Podle údajů, které nashromáždil, jich bylo 32 a nedávný opětovný vzestup byl ze všech nejrychlejší. Tento pokles a následný vzestup trval pouze 107 dní, což je rekord. Průměrný opětovný vzestup trval mnohem déle, 309 dní. Oživení akciového trhu letos nastalo doslova mrknutím oka.
Ekonomové varují Babiše před drahým experimentem s ČEZ. A mají pravdu
Přesto mnozí ekonomové varují, že ceny ropy a dalších fosilních paliv zůstanou zvýšené ještě týdny – a možná i měsíce, pokud válka nebude brzy definitivně ukončena. To by mohlo vyvolat stagflaci, ošklivou směs inflace a ochabujícího hospodářského růstu. Navzdory tomuto riziku se analytici akciového trhu většinou nestarají jen o americké akcie, ale i o akcie mnoha dalších zemí.
Extrémní situace
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller předložil vlastní měření úrovně akciového trhu. Shillerův poměr ceny vůči ziskům se vypočítá pomocí vzorce cena akcií vydělená desetiletým průměrným ziskem očištěným o inflaci. Historicky se dlouhodobý Shillerův poměr pohyboval mezi 17 a 18. Když se Shillerův poměr vyšplhá vysoko nad rozmezí 25 až 30, pak jde o nadprůměrné hodnoty a budoucí výnosy akcií budou nižší.
Dnešní hodnotou Shillerova poměru 41 není S&P 500 pouze drahý podle historických měřítek: naznačuje, že trh je v extrémní zóně. Podle historických dat zůstal Shillerův poměr nad 30 pouze ve třech odlišných epizodách: internetové bublině na přelomu tisíciletí, po dlouhém býčím trhu po finanční krizi v roce 2018 a po býčím trhu, který začal za pandemie (počínaje rokem 2021). Dnešní hodnota 41 je druhá nejvyšší v historii – překonala ji pouze internetová éra. Historie posledních 155 let ukazuje, že takové nadšení nakonec skončí střetem s realitou.
Společnost SpaceX, která na burzu vstoupila v červnu, vyvolává vážné otazníky. Elon Musk je vizionář, s reálnými úspěchy v Tesle i SpaceX a jeho jedinečné schopnosti ospravedlňují vysoké ceny akcií v myslích zástupů jeho fanoušků. Nicméně cenu SpaceX v prvních dnech obchodování lze tradičními opatřeními jen těžko ospravedlnit. Firma prodělává, ale to je to nejmenší. Výprava na Mars by mohla odčerpat veškeré zisky, kterých kdy SpaceX dosáhne. I kdyby byla firma ve všech ostatních ohledech pohádkově úspěšná, projekt Mars by ji mohl zruinovat.
Pomůže světu zastavení ekonomického růstu? Apoštolové nerůstu opět ožívají, problém je ale jinde
Poměr ceny k prodejům SpaceX přesáhl 18. června 2026 130 ku 1. To znamená, že by trvalo 130 let vzhledem k úrovni tržeb, než by dosáhla aktuální tržní hodnoty společnosti. Nvidia se podle FactSet obchoduje s poměrem ceny vůči prodejům kolem 20. A tato společnost chrlí obrovské zisky. SpaceX loni prodělala 4,9 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů.
Křehký trh s dluhopisy
Mnohem méně nadšení je na trhu dluhopisů. Agregátní index dluhopisů agentury Bloomberg je pravděpodobně nejuznávanějším měřítkem pro trh s dluhopisy investičního stupně. Za první dva měsíce roku měli majitelé dluhopisů solidní přírůstky ve výši téměř 2 procent. Pak začala válka, ceny ropy vyletěly vzhůru a úrokové sazby na trhu s dluhopisy také vzrostly, což srazilo ceny dluhopisů dolů. Index se poněkud zotavil, ale za celý rok je sotva kladný.
Co je závažnější: postavení amerických státních dluhopisů jako pilíře globální finanční soustavy už není skálopevné. Agentura Fitch Ratings, která snížila hodnocení amerického dluhu o jeden stupeň z nejvyšší úrovně AAA v roce 2023, v nové zprávě koncem dubna uvedla, že dluhové břemeno Spojených států je „mnohem vyšší“ než dluhové břemeno jiných zemí, které drží stejný úvěrový rating AA.
Velké světové centrální banky na tuto finanční bouři reagují opatrně. Japonská centrální banka, Bank of England a Federální rezervní systém se rozhodly nepodnikat žádné kroky proti svým klíčovým úrokovým sazbám kvůli dvojím rizikům, která představují rostoucí ceny ropy v důsledku války s Íránem: existují zvýšená rizika překotné inflace i přiškrceného hospodářského růstu.
Michl už není Babišův muž. Odolá centrální banka i budoucím politickým tlakům?
Kevin M. Warsh, nástupce Jeroma H. Powella ve funkci šéfa Federálního rezervního systému, často hovořil o nutnosti snížit úrokové sazby, ale trhy jsou skeptické. Jako nejpravděpodobnější výsledek nepředpokládají žádné kroky Fedu proti sazbám do prosince 2027, s větší možností zvýšení úrokových sazeb než jejich snížení, podle cen futures sledovaných CME FedWatch.
Centrální banky, které kontrolují úrokové sazby s nejkratší dobou trvání, a trh s dluhopisy, který stanovuje sazby delší, pohlížejí na světovou ekonomiku varovným okem. Existuje řada možností, od prosperity na mnoha rozvinutých trzích až po chaos, pokud se konflikt na Blízkém východě rozšíří. Optimismus na akciovém trhu bude testován, pokud se zvýší úrokové sazby a ekonomika zakolísá.
Vážné varování
V květnu prodávala americká vláda třicetileté dluhopisy až s pětiprocentním výnosem, což je největší dlouhodobý úrok od roku 2007. Prodávají se dluhopisy s nejhorším úrokem za dvacet let. Válka na Blízkém východě totiž v USA spustila vlnu inflace, kdy se státní dluh zvětšuje a důvěra investorů se zmenšuje. K prodeji dluhopisů dochází v době, kdy konflikt na Blízkém východě vyvolává prudký nárůst cen pohonných hmot. Financování amerického dluhu je tak stále dražší.
Samotná paralela s rokem 2007 ještě neznamená, že se dějiny musejí opakovat. Jak ukazuje Matěj Široký na investičním serveru důmfinancí.cz 21. května 2026, finanční trhy nefungují jako přesná kopie minulosti. Přesto jde o varování, které nelze ignorovat. Americký dluhopisový trh nám vysílá signál, že cena peněz se dostala do nebezpečného pásma. Americké dluhopisy nejsou jen technickým ukazatelem pro finančníky, nýbrž jde o jeden z nejvýznamnějších semaforů celé světové ekonomiky.
Proč musíme na penzi platit desetkrát víc než Slováci a dvacetkrát víc než Švédové?
Dluhopisový trh bývá v řadě ohledů racionálnější než trh akciový. Akcie jsou často poháněny příběhy, očekáváním, módními trendy a ochotou investorů věřit ve vzdálenou budoucnost. Dluhopisy jsou naproti tomu tvrdší disciplínou. Tam se počítá inflace, riziko, splatnost, rozpočtová politika a důvěra ve schopnost státu splácet své dluhy.
Pokud musí více platit americká vláda, která je považována na pilíř světového finančního systému, pak se dražší peníze přelévají do celé ekonomiky. Vyšší výnosy státních dluhopisů tlačí nahoru úroky u hypoték, firemních úvěrů, spotřebitelských půjček i financování samotných států.
Masivnímu výprodeji vládního dluhu čelí Japonsko a Velká Británie. Japonsko se ocitá v začarovaném kruhu, kdy dlouhodobě expanzivní rozpočtová a měnová politika vede k obrovské akumulaci vládního dluhu (kolem 240 % HDP). Rovněž Velká Británie prožívá přetlak na nabídce dluhopisů, kterou není snadné vstřebat. Obě země zažívají plošné ztráty i na ostatních finančních trzích, přičemž ztrácejí libra i jen. Plošný výprodej Japonska a Velké Británie jsou dvě velké ekonomiky a ztráty japonských i britských vládních dluhopisů vytvářejí velmi nepříjemnou finanční nákazu pro zbytek světa.
Autor je ekonom, působí na VŠE a ČVUT v Praze.
