Astrofyzička v potížích, debutantka v 51 letech. Exotické příběhy z MS cyklistů

Fanouškovský svět na šampionátu cyklistů v Montrealu hltá bitvy o duhové dresy Evenepoela, Seixase, Van der Poela a dalších hvězd. Ovšem i předaleko za nimi se odehrávají příběhy podivuhodné a bizarní. Takové, jaké žádný závod World Tour nabídnout nemůže.

Starají se o ně jezdci z cyklisticky exotických zemí. Ať už jde o Guineu-Bissau, Belize, Dominiku, Svatý Vincent, Mongolsko nebo třeba Saúdskou Arábii.

Jako by tu platilo: všechno je možné. Důkazem budiž trojnásobný start Riena Schuurhuise v letech 2022 až 2024 za papežský stát Vatikán. Manžel tehdejší australské velvyslankyně u Svatého stolce nastupoval ve žluto-bílém dresu se znakem zkřížených klíčů, v bílé přilbě připomínající papežské zucchetto – a jak tvrdil – i s pomocí Boží.

„Uměl jsem jezdit na kole dřív než chodit,“ ujišťoval. Raději však trénoval na rušných římských silnicích namísto vatikánských. „Tam jsem zkusil jet se synem, ale vynadali nám policisté, protože na Svatopetrské náměstí se na kole nesmí,“ prozrazoval.

Cyklista Rien Schuurhuis v dresu Vatikánu a jeho realizační tým.

Co na tom, že silniční závod na mistrovství světa ani jednou nedokončil. „Kdybyste dělali cyklistiku jen pro vyhrávání, většina cyklistů by byla velmi nešťastná. Spousta z nás naštěstí už před startem ví, že nevyhrajeme,“ svěřoval se pro CNN. „Já jsem rád, že startem získávám pozornost pro moji charitu.“

Že nikdy není na premiéru pozdě, potvrzuje pro změnu 51letá reprezentantka Kajmanských ostrovů Alyssa Burgessová. Na letošním šampionátu debutuje a v nedělní časovce absolvovala teprve svůj druhý mezinárodní závod v životě.

Trať dlouhou 39,2 kilometru zvládla průměrnou rychlostí 34 km/h, skončila pětačtyřicátá a porazila jen Nganduovou ze Zimbabwe a Sijahianovou z Íránu. Přesto byla za cílem celá rozesmátá. Plně v duchu motta na Instagramu: „Dívám se vždy na tu světlejší stránku.“

Zvládla mistrovské klání dokonce o 27 sekund rychleji než mezi muži Gil Gomes, šampion Guineje-Bissau. Ten se společně s krajanem Apolináriem Cáem stal dalším pozoruhodným úkazem. Rovinatou časovku totiž objeli na běžných silničních kolech, jelikož časovkářské stroje označila jejich federace za příliš drahé.

S pomocí boží? Na cyklistickém MS pojede poprvé reprezentant Vatikánu

Gomes doplnil závodní image běžnými slunečními brýlemi a odvětrávanou silniční přilbou, zatímco většina startujících disponovala integrovanými clonami na oči v aerodynamických časovkářských helmách.

Po většinu závodu šlapal ve značně vzpřímeném posedu, nicméně hrdě oznamoval: „Přijel jsem reprezentovat Guineu-Bissau a vztyčit naši vlajku. Kolo jsem měl sice malé a nesedělo mi, ale musíme dělat maximum s tím, co máme.“

Duo z Guineje-Bissau obsadilo v časovce poslední dvě místa, Gomes uzavíral výsledkovou listinu se ztrátou 24:34 minuty na triumfujícího Evenepoela.

Skye Davidsonová ze Zimbabwe sice svůj časovkářský speciál měla, jako jediná ze zimbabwské ženské reprezentace, jenže i ona nakonec musela improvizovat, když ho den před závodem na tréninku zničila. Žádným vlastním náhradním strojem nedisponovala, a tak jí týmový manažer Nathan van Vuuren dal své Cérvelo P3.

„Nikdy předtím jsem na něm neseděla,“ popisovala. Bylo větší než její kolo a navíc patrně i jedno z nejstarších v závodě, s rokem výroby 2015, ráfkovými brzdami a mechanickým řazením Shimano.

„Ale pořád šlo o mnohem lepší volbu, než abych časovku jela na silničním kole, což byla jediná další možnost,“ tvrdila. „I když je fakt, že ke konci mě už opravdu šeredně bolely nohy.“

Osmadvacetiletá cyklistka vystudovala na univerzitě astrofyziku a na plný úvazek pracuje ve finančním sektoru. Přesto 40. místo na vypůjčeném kole považuje za jedno ze svých velkých osobních vítězství.

Podobně hovořil Denver Alphonse z karibského ostrova Svatá Lucie, šlapající na deset let starém speciálu v časovce kategorie do 23 let. Hned ve druhé zatáčce ošklivě zavadil o bariéru a do cíle dojel předposlední s krvavými šrámy na rukou. Nabytou zkušenost však bral pozitivně: „Byla to velká škola. Zjišťoval jsem, co je skutečně zapotřebí k závodění na mezinárodní úrovni. Nebyl jsem tu pro zábavu.“

Jaylen Briceno z Belize na trati časovky na mistrovství světa v Montrealu

Belizan Jaylen Briceno dopadl na 60. místě o něco lépe a radoval se: „Každá taková naše účast na mistrovství světa pomáhá, abychom sehnali granty na náš sport a mohli se zlepšovat.“

Madžíd Abú Harrah z Jordánska souhlasil. Na rozdíl od profesionálů trávících dlouhé týdny na vysokohorských kempech se on sám připravoval v pouštních oblastech Blízkého východu.

Není proto divu, že i klasikářské stoupání na montrealský Mont Royal, které bude klíčové v nedělním silničním závodě, považuje za „přímo brutální kopec“.