Premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (oba ANO) letí do polského Gdaňsku, kde se koná Konference k obnově Ukrajiny. Na konferenci měl být jedním z řečníků i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Kvůli vážné roztržce s Polskem ho ale nakonec zastoupí premiérka Julija Svyrydenková, se kterou bude Babiš jednat bilaterálně.
Se Svyrydenkovou má podle svých slov Babiš na programu i bilaterální jednání. Právě bilaterální jednání jsou podle českého premiéra hlavní příležitostí celé konference probrat důležitá témata. „Válka bohužel pokračuje,“ uvedl před odletem Babiš. „Dobrá zpráva je, že ohledně postupu vůči Rusku má po jednání G7 Evropa a USA stejný názor,“ dodal premiér.
Zmínil také, že by rád pomohl zintenzivnit obchodní vztahy s Ukraijnou. „Pan Havlíček určitě zorganizuje i podnikatelskou misi,“ věří premiér.
Mezi hlavní témata čtvrteční konference budou patřit oblasti, které ruské síly na Ukrajině decimují nejvíce, tedy energetika, logistika a kritická infrastruktura.
Akce se bude muset nakonec obejít bez ukrajinské hlavy státy. Vztahy Ukrajiny a Polska se zhoršily poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci ale v současnosti, kdy se brání ruské agresi, vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti.
Ukrajinci zintenzivňují útoky
Babiš se od svého znovuzvolení premiérem se Zelenským setkal v květnu v arménském Jerevanu. Tehdy vyjádřil přání konce války na Ukrajině, je ale podle něj otázka, kdo by jednání o případném příměří zprostředkoval.
Do mírového procesu by se podle něj mohli zapojit lídři zemí střední Asie či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Je jasné, že Ukrajina asi těžko může akceptovat ty podmínky, které si představuje (ruský) prezident (Vladimir) Putin. Nicméně ty rozhovory probíhaly v minulosti. Určitě je potřeba v tom pokračovat, ale zatím se čeká, jakým způsobem se do toho vloží americká strana,“ řekl tehdy Babiš.
Současná česká vláda od svého nástupu přestala přispívat do muniční iniciativy, nadále ji ale organizuje. Předchozí česká vláda měla pro poválečnou obnovu Ukrajiny svého zmocněnce Tomáše Kopečného, ten ale s mandátem tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) v pozici skončil. Babišův kabinet takového zmocněnce nemá.
Ukrajina v posledních týdnech a měsících zintenzivňuje útoky v týlu Ruska. Během začínající letní sezony si za své cíle vybírá poloostrov Krym, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Po ukrajinském útoku na největší krymské město Sevastopol, ke kterému došlo v noci na středu, byl přístav z velké části bez dodávek energie. Objevily se také zprávy, že kvůli problémům s logistikou v souvislosti s ukrajinskými údery na Krymu došel benzin a ruští turisté jsou na poloostrovu uvězněny.
Velkým útokům v poslední době čelila i největší ruská města Petrohrad a hlavní město Moskva. Ruská metropole se v červnu během jediné noci potýkala s útokem až 200 ukrajinských dronů. Ukrajina navíc dokázala trefit rafinerii v moskevské oblasti, což mělo za následek dlouhotrvající hustý dým a ropný déšť.
Petrohrad, rodiště ruského vládce Vladimira Putina, byl pro změnu zasažen na začátku tohoto měsíce v době konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.
