Babiš v roli jestřába? Chtěl by protiraketový systém celé EU. Ale koalice devíti je jen západní

Andrej Babiš vystoupil v roli, v níž ho neznáme. Jako proponent protibalistického systému, který by vymýšlela a vyráběla celá EU. To je srozumitelné poselství.

Každý zná americký protiraketový systém Patriot. Ochránil Izrael za první války v Zálivu. A od té doby je po něm sháňka. O jeho licenční výrobu usiluje Ukrajina a Trump neřekl „ne“. Za současné války v Zálivu o něj usilují bohaté ropné monarchie. V době, kdy rakety té či oné provenience létají po světě stále hustěji, kdy jsme se dozvěděli, že Írán je schopen dostřelit ty své až na Čagoské ostrovy, tedy i do Evropy, je evropská potřeba protiraketové obrany mimo diskusi.

Mělo by Česko být součástí koalice proti balistickým raketám?

Jak se k evropskému systému – k Europatriotu, jak mu pracovně říká Andrej Babiš – dostat? To téma nastolil pondělek.

Jako podél bývalé železné opony

V pondělí v Paříži založilo devět evropských zemí po dohodě s Ukrajinou něco, čemu se říká koalice proti balistickým raketám. Či koalice ochotných. Ta věc bude mít různé háčky, ale pro nás působí nejnápadněji tento.

Devítičlennou koalici tvoří Francie, Británie, Německo, Dánsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko. Zaneseme-li si ty země do mapy, uvidíme, že nekopírují areál EU (je mezi nimi Británie a Norsko), nýbrž areál NATO. Ale ouha.

Je to jakési zvláštní NATO. V koalici je sice nováčkovské Švédsko. Ale nejsou v ní Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko…

Jak přežít. Raketový závod s Ruskem je pro Ukrajinu i Evropu těžkou zkouškou

Vykládat se to dá různě. Třeba tak, že z opatrnosti tam nejsou státy NATO přímo sousedící s Ruskem (s výjimkou Norska, ale tam už to trvá 77 let, takže to Moskva překousne). Nebo tak, že mapa zachycuje uspořádání studené války – rozdělení světa na Západ a Východ podél železné opony. Nebo tak, že je v souladu s návrhem, který Rusko předložilo v prosinci 2021, v předvečer invaze na Ukrajinu – aby se struktury NATO stáhly do poměrů z května 1997.

Ať už je to ve skutečnosti tak, či tak, premiéru Babišovi se to nelíbí. Chce, aby se do systému evropské protiraketové obrany zapojilo i Česko. To je zřejmé plus. Politik známý tím, že ve volební kampani vyčítal Petru Fialovi válkychtivost a před půl rokem odmítl ručit za unijní půjčku Ukrajině, jako by se náhle pochlapil.

Jako by se z něj stal jestřáb řídící se heslem „chceš-li mír, připravuj se na válku“. Přesněji na obranu. Právě tento výraz se v pondělí zdůrazňoval i v Paříži, kde koalice ochotných vznikla.

Fakt to půjde jako s Airbusem?

Ale to není vše. Ve hře je dost neznámých. A Babiš, jak má ve zvyku, svaluje všechny minusy na Fialovu vládu. Když byl v Paříži tázán, proč Česko není v oné koalici devíti, odpověděl: „Na to se musíte zeptat předchozí vlády.“

Jenže správná otázka nezní: Proč tam není Česko? Zní jinak. Proč tam není Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko…? Tady už nepomohou výmluvy na Fialu. Za tím je něco více. Dosud nevíme, co.

Vyvolá „duch Ankary“ NATO 3.0? Jak to vidí země nepoužívající brýle „Pavel vs. Babiš“

Ale premiér Babiš míří stejně dále. Ano, chtěl by, aby Česko bylo ve vznikající koalici devíti. Ale ještě více by chtěl, aby projekt evropské protibalistické obrany byl budován jinak. A sice šířeji, v rámci celé EU a provázaněji.

Aby se na něm podílelo co nejvíc členských zemí EU. Aby projekt s pracovním názvem Europatriot fungoval podobně jako úspěšný projekt Airbus. Aby nebyl dílem tandemu Francie–Británie, ale dílem celé Unie. Ba výlučněji: aby mezi partnery nebyli Britové, ale jen členské země Unie, jak to Babiš řekl pro Českou televizi.

Tady si Babiš sám naběhl na vidle. Když už se inspiruje projektem Airbus, mohl by vědět, že ten nevznikl jako dílo integrace, ale založili ho Francouzi, Britové a Němci. Že v roce 1972, když první stroj se značkou Airbus skutečně vzlétl, Británie ještě nebyla v EU. A teď když má Airbus na kontě více než deset tisíc prodaných letadel, už Británie z EU opět odešla.

Je to jen detail, ale ilustruje, že v případě tak velkých projektů není členství v EU až tak úplně rozhodující. Zásadnější může být něco jiného. Třeba toto. Když se nyní obnovila praktická spolupráce Visegrádské skupiny, premiér Babiš reagoval slovy, že je z toho nadšen. A tady se vtírá otázka.

Proč se státy Visegrádské skupiny do protibalistické koalice nehrnou? Není to situace, kdy by Babiš mohl „ukecávat“ Poláky, Maďary a Slováky ke spolupráci? Abychom nemuseli psát, že mapa areálu koalice ochotných kopíruje bývalou železnou oponu.