Voice of Freedom Повна версія

Brazilský políček Trumpově vizi. Lula hatí plány USA v Latinské Americe

· Main news

Na začátku svého druhého mandátu to prezident Donald Trump vyjádřil jasně: západní polokoule je výhradní zóna vlivu Spojených států. Žádné Číňany či jinou velmoc tu nechceme. Šlo o ozvěnu Monroeovy doktríny z 19. století, která měla varovat hlavně Evropany před zásahy proti rodícímu se národnostnímu hnutí v Latinské Americe.

Tentokrát však Američané, tedy prezident Donald Trump, mysleli na něco trochu jiného. Že jim tyto země „patří“. Projevilo se to letos v lednu ve Venezuele, když sesadili tamní hlavu státu Nicoláse Madura a odvezli ho k soudu do New Yorku. Nová prezidentka Delcy Rodriguezová už srazila patky a podepsala s americkou firmou dohodu, která USA přináší výhodný obchod s ropou. Jinak se tam však nic nezměnilo, represivní režim přežil. Ale Trumpovi šlo o byznys.

Podobně tlačí i na komunistickou Kubu, kde je ale ostřejší. Chce konec tamního režimu. Aparátčíci se sice pořád zuby nehty drží, ale lidé se mají ekonomicky čím dál tím hůř. Výpadky elektřiny jsou na denním pořádku a benzin do aut v podstatě vyschl. Vypadá to, že je otázkou času, než tamní režim imploduje. Záleží však na tom, zda Američané vytrvají.

Motorové pily a příkopy na hranicích: Latinská Amerika zažívá pravicovou vlnu

Podobně nahrává Trumpovi do rukou i politická situace v Latinské Americe, kde v posledních volbách většinou vyhrávali pravicoví prezidentští kandidáti, které podpořil. Tedy byli ochotni uznat, že on je hegemon. Ať už jde o argentinského libertariána Javiera Mileie, či třeba Nasry Asfura v Hondurasu.

Současně pravicové strany ovládly tento úřad i v Peru, Bolívii, Panamě či Kostarice. Většinou za tím stála nespokojenost lidí s ekonomickou situací země a volání po tvrdších zásazích proti kriminalitě a drogovým gangům.

Už to vypadalo, že Trumpovi hraje vše do ruky. A jeho plán vytvořit v Latinské Americe dominantní zónu ekonomického vlivu, kde se budou jednotliví „ satrapové“ předbíhat, aby mohli spolupracovat s USA, vyjde.

Rána z jihu

Samozřejmě narazil na pár tvrdších oříšků, jako je Mexiko či na severu Kanada, se kterými se hádá tu o cla, tu o emigraci, tu o vývoz drog. V posledních dnech ale dostal jinou velkou ránu. V Brazílii, dvousetmilionové zemi, prezidentský post obhájil Luiz Inácio Lula da Silva. Levičák až komunistického střihu, který politicky dospíval v době studené války, kdy jeho hlavním ideovým nepřítelem byly Spojené státy.

Trump zpochybnil brazilské volby, označil je za ostudu. Bolsonaro může zůstat v USA

I když se vždy zaklínal tím, že je neutrální a jde mu jen o dobro jeho velké země. Pravda je, že Donalda Trumpa nesnáší a několikrát zdůraznil, že mu Brazílie nepůjde na ruku. Zvlášť když americká administrativa ve volbách podporovala Lulova soupeře, syna bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, který je teď ve vězení kvůli pokusu o puč.

Takže v Brazílii zůstane prezident, který vždy rád utrácel za levicové experimenty a byl ochoten spolupracovat s Rusy i Číňany. Paradoxně jednou z mála věcí, na které by se s americkým prezidentem shodl, by bylo, že také stojí spíš na straně ruského prezidenta Vladimira Putina ve válce na Ukrajině.

V tom ostatním ale ne, Lula vždy koketoval s Kubou i předchozím venezulským prezidentem Madurem. Nechal do země plynout čínský kapitál a odmítal se podřídit americké celní válce. Brazílie také hodně sazí na mezinárodní organizaci BRICS, v níž je i Rusko, Čína, Indie či Jižní Afrika a která zpochybňuje americkou hegemonii ve světě. A to se nyní jen potvrdí a znemožní to USA posílit vliv v Latinské Americe. Vždyť největší zemí v ní je právě Brazílie.