Po rocích právních a politických sporů rozhodla britská vláda, že povolí těžbu zemního plynu v Severním moři. Konkrétně se jedná o naleziště Jackdaw. Opouští britská vláda svoje ambiciózní klimatické cíle? Zradila své voliče? Downing Street tvrdí, že závazky země ohroženy nejsou. Co tedy vedlo vládu Andyho Burnhama k přelomovému rozhodnutí?
Závazek labouristů, se kterým vyhráli volby, byl jasný: do budoucna nevydávat nové licence k průzkumu nových ložisek. Současně se ale strana zavázala, že licence udělené ještě předtím, než se dostali k moci, bude Labouristická strana respektovat. A právě to je případ ložiska Jackdaw.
Netrpělivost na pobřeží
To dostalo zelenou už v roce 2022 od konzervativní vlády Rishiho Sunaka. Těžbu zastavily (nebo spíše zdržely) soudy, na které se obrátili aktivisté z organizací Greenpeace a Uplift. Byť ministryně energetiky Miatta Fahnbullehová zdůvodňovala rozhodnutí otevřít těžbu energetickou bezpečností i logikou, která velí, že „až do úplného přechodu na zelenou energii potřebuje Británie nadále i zemní plyn“, pravý důvod, proč nakonec labouristický kabinet těžbu povolil, byl možná mnohem jednodušší. A nešlo ani o klimatické či environmentální výzvy, ale o politiku.
Čas pro „briturn“. Brexit prosperitu nepřinesl, bude mít Burnham kuráž navrhnout návrat?
Andy Burnham nejspíš dospěl k závěru, že pro jeho politiku vůči Skotsku bude nejvýhodnější projekt schválit. Proč? Aberdeen byl, díky těžbě, bohatým městem. Pyšnil se nejvyšší koncentrací milionářů na kilometr čtvereční ve Spojeném království a tradovalo se, že jeden z místních bankomatů měl nejvyšší objem výběrů hotovosti v celé Evropě.
To vše je pryč a místo honosných firemních štítů zdobí domy na hlavní třídě cedule s nápisy „Na prodej“ a „K pronájmu“. Netrpělivost místních obyvatel vyvřela při letošních doplňujících volbách, kdy do parlamentu nevyslali ani zástupce Labouristické ani Skotské národní strany, ale konzervativce. Podobná situace nastala naposledy v roce 1972.
Jackdaw ano, Rosebank nejspíš ne
Rozhodnutí povolit těžbu plynu v Severním moři označil britský premiér za pragmatický krok. Je to ale spíše krok politický. Samotná vláda tlumila plané naděje na snížení cen plynu, které by snad mohla zpráva o zahájení těžby vyvolat u britské veřejnosti. V ceně pro odběratele se otevření ložiska Jackdaw nijak neprojeví. Projekt zajistí nanejvýš šest procent spotřeby.
Jistá dávka pragmatismu však v rozhodnutí přece jen je. Projekt Jackdaw už je opravdu z velké části hotov. Po udělení licence (v roce 2022) vybudovali investoři těžební plošinu i potrubí, které spojuje naleziště s plynárenským uzlem. Tvrzení, že těžba může začít v horizontu týdnů, proto není nerealistické a bylo by asi vskutku pošetilé tento projekt dál blokovat.
Starmerovi srazily vaz i vysoké účty za energie. Nový britský premiér slibuje změnu
Mnohonásobně složitější rozhodování čeká kabinet Andyho Burnhama v případě ropného naleziště Rosebank. To už také předchozí vláda konzervativců schválila, nicméně skotský nejvyšší civilní soud v Edinburghu tento krok zrušil jako nezákonný. V přípravných pracích těžební společnosti pokračovaly, na rozdíl od naleziště Jackdaw však není těžební infrastruktura ropného pole Rosebank (ležící západně od Shetlandských ostrovů) ani zdaleka hotová. Navíc předpokládaná ekologická zátěž spojená s těžbou ropy by byla mnohem větší.
Termín, kdy britská vláda rozhodne v této věci, nebyl zatím stanoven. Předpokládá se, že to bude do konce letošního roku. Dobře informovaná britská média soudí, že vládní stanovisko bude v případě těžby ropy v nalezišti Rosebank spíše zamítavé. Důvodem je enormní tlak klimatických organizací i vnitřní opozice v parlamentu, pro které je ropný projekt neobhajitelný.
I v případě, že by se ropné naleziště Rosebank nakonec přece jen otevřelo, na dlouho dobu (přinejmenším do konce vlády Labouristické strany) by to byl poslední britský těžební projekt.
