Vyplatí se pracovat na IČO, nebo je výhodnější mít zaměstnání na hlavní pracovní poměr? Kdy vám z hrubého příjmu zbude nejvyšší částka? Odpověď záleží na tom, kolik přesně berete.
Spory o to, zda je výhodnější být zaměstnanec nebo pracovat na IČO, se vedou snad pod každým naším článkem o daních nebo odvodech na pojistné. Zaměstnanci si stěžují na to, že jim z hrubé mzdy po povinných platbách zbude málo, OSVČ zase argumentují, že musejí snášet větší míru nejistoty a hradit si výdaje, o kterých se zaměstnancům ani nezdá.
Podívali jsme se na to čistě podle čísel. U jakých příjmů se jsou na tom zaměstnanci i pracovníci na IČO podobně a kde se mezi nimi rozevírají nůžky?
Obsah
- Je výhodnější být zaměstnanec, nebo OSVČ?
- Proč rozhoduje částka 40 900 Kč?
- Proč odvody a daně nestoupají plynule?
- Proč odvody nerostou stejně
- Proč daně nerostou stejně
- Vyplatí se pracovník na IČO nebo zaměstnanec?
- Co se tedy víc vyplatí?
Je výhodnější být zaměstnanec, nebo OSVČ?
Záleží na tom, kolik berete nebo fakturujete. U nízkých příjmů je jednoznačně výhodnější být zaměstnanec, u vyšších OSVČ. Hranice, u které se výhody lámou, je 40 900 korun. Podívejte se, jak vysoký čistý příjem bude mít zaměstnanec a OSVČ při stejné hrubé mzdě nebo fakturovaném příjmu.
V následující tabulce jsme počítali čistý příjem pro zaměstnance a pro OSVČ na základě částky, kterou mají jako hrubou mzdu nebo kterou si fakturují. U obou skupin jsme započítali pouze daňovou slevu na poplatníka, žádnou jinou. U OSVČ jsme vycházeli z případu, kdy podává daňové přiznání a výdaje si počítá podle výdajového paušálu 60 %, který je nejčastěji využívaný.
Z tabulky je patrné, že u nízkých příjmů je mnohem výhodnější být zaměstnancem. Platí to zejména u částek pod hranicí minimální mzdy – u zaměstnaneckého poměru jde tedy o částečné úvazky.
Evropská komise si všimla bytové krize v Česku. Zvyšte daň z nemovitosti, radí
Navíc, při výdělku maximálně 11 999 korun, lze za určitých podmínek (max 300 hodin ročně) použít místo pracovní smlouvy dohodu o provedení práce, z níž se pojistné neodvádí vůbec, takže hrubá mzda je rovna čisté.
S růstem příjmů nad minimální mzdu se zaměstnání oproti práci na IČO stále vyplácí, ale stále méně. A u vyšších příjmů nad průměrnou mzdu už rostou výhody pro OSVČ.
Proč rozhoduje částka 40 900 Kč?
Částka, kdy jsou na tom zaměstnanec i OSVČ stejně, je 40 900 korun. Zaměstnanec odvede sociální pojištění ve výši 2 904 korun, zdravotní 1 841 korun a daň ve výši 3 565 korun. Celkem tedy odvede lehce přes pětinu ze svých hrubých příjmů, 20,32 procent.
OSVČ ve stejném případě odvede z fakturovaného příjmu stejné procento na dani a povinných odvodech, ale dílčí částky jsou jiné. Se sociálním i zdravotním pojištěním při tomto fakturovaném příjmu platí pouze zákonná minima, která jsou ale i tak vyšší než odvody zaměstnance. Je to 5 005 korun pro sociálku (počítáme zálohu již po změně zákona v roce 2026) a 3 306 pro zdravotní pojišťovnu. Daň je ale díky 60 procentnímu výdajovému paušálu a slevě na poplatníka nulová.
I z brigády se platí daně. Komu se vyplatí daňové přiznání, aby peníze dostal zpět
Celkové odvody zaměstnance i OSVČ se při hrubém příjmu 40 900 korun liší o jednu korunu.
Dodejme, že při takovém srovnání většinou podnikatelé upozorňují na to, že je k nim nefér – musejí totiž platit ještě skutečné náklady, takže čistý příjem je nižší. Náš případ postaven na tom, že zdaňují pomocí výdajového paušálu 60 procent.
Proč odvody a daně nestoupají plynule?
Z našich výpočtů vyplývá, že směrem od minimální mzdy nahoru stoupají daně a odvody pro zaměstnance nahoru plynule. U OSVČ jsou vidět jasné „skoky“. Způsobuje je jednak nastavené minimální odvody na zdravotní a sociální, jednak daň, která se díky výdajovému paušálu do určité výše prakticky neplatí.
Zaměstnanec vs. OSVČ. Srovnali jsme daně a odvody podle příjmů
Proč odvody nerostou stejně
V případě odvodů je hranicí, kdy se láme výhodnost pro zaměstnance a OSVČ, částka 71 650 korun. Při těchto hrubých příjmech platí stejně zaměstnanec i OSVČ. Živnostníci platí při tomto fakturovaném příjmu 5 005 korun sociálce a 3 306 zdravotní pojišťovně (stále tedy minimum), zaměstnanci 5 087 sociálce a 3 224 korun na zdravotní.
Do 71 650 korun platí vyšší odvody OSVČ, od ní nahoru zaměstnanec. Doplňme, že rozdíl v těchto platbách zaměstnanců a živnostníků se s rostoucím hrubým příjmem dále zvyšuje, i když ne zcela plynule. Roli hrají hranice, při nichž OSVČ přestává platit na zálohách minimum a počítá si je z vyměřovacího základu. Jde zhruba o 78 tisíc měsíčně pro sociální a 122 tisíc měsíčně pro zdravotní pojištění.
Proč daně nerostou stejně
Zatímco zaměstnanec platí 15 procent na dani už od minimální (nebo i nižší, u částečných úvazků) mzdy, OSVČ daně do určité výše díky výdajovému paušálu neplatí.
Až od 42 833 korun fakturovaného příjmu výš začíná platit. Při tomto příjmu již zaměstnanec platí 3 855 Kč měsíčně (po odečtení slevy na poplatníka).
Při vyšších příjmech je zdanění 23 procent, u zaměstnanců u OSVČ. Vzhledem k výdajovému paušálu nastane u živnostníků toto zdanění až u vyššího hrubého příjmu.
Školkovné a sleva na studenta se mají vrátit. Od kdy a v jaké výši?
Vyplatí se pracovník na IČO nebo zaměstnanec?
Zatím jsme řešili otázku, zda se pracovníkovi vyplatí nechat se zaměstnat na IČO nebo na klasickou pracovní zaměstnaneckou smlouvu.
Na stejnou situaci se ale můžeme podívat i z hlediska zaměstnavatele. Vyplatí se mu víc zaměstnanec na pracovní smlouvu, nebo externí pracovník, který firmě každý měsíc posílá fakturu?
Na rozdíl od výhodnosti pro pracovníka zde žádné „magické číslo“ není. Náklady na zaměstnance jsou vždy vyšší než ty na OSVČ. Je to proto, že kromě odměny firma platí u zaměstnanců ještě sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanci si ho platí jen část. Naopak u pracovníků na IČO je celá povinnost odvodů na nich, firma, které fakturují, za ně neplatí ani důchodové pojištění, ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ani zdravotní pojištění. A ani nemocenské pojištění, které však OSVČ platit nemusí, je dobrovolné.
Jiná situace nastává u lidí zaměstnaných na dohodu „pod limitem“. U dohody o provedení práce (DPP) s výdělkem do 12 000 korun se odvody na sociální ani zdravotní neplatí, to znamená, že tito lidé vyjdou zaměstnavatele stejně výhodně jako pracovníci na IČO. Dohoda má ale svá omezení, např. na ni nelze odpracovat přes 300 hodin ročně. Dohody u téhož zaměstnavatele se sčítají.
Nemoc na dovolené. Kdy se vyplatí vzít si neschopenku a kdy raději ne
Co se tedy víc vyplatí?
Při zvažování, zda se víc vyplatí zaměstnanecký poměr nebo práce na IČO, je dobré kromě „magického čísla“ zvážit i další okolnosti. Je to zejména:
- Dopad na výši důchodu (o tom tomto tématu připravujeme další článek)
- Jiná situace v případě pracovní neschopnosti
- Míra flexibility
- Výhodnost při souběhu např. s rodičovskou nebo starobním důchodem, případně studiem (o možném návratu slevy na studenta jsme psali zde)
Na závěr je třeba říct, že náš výpočet „magického čísla“ není univerzální radou. Jinak to bude např. tehdy, když OSVČ uplatňuje jiný výdajový paušál, vede účetnictví a odečítá skutečné výdaje, nebo je v paušálním režimu daně. Roli hrají i různé další slevy na dani a odpočty z daňového základu, které sice může uplatnit zaměstnanec i OSVČ, u každého mohou mít ale trochu jiný dopad.
