Čas od času se v průběhu dějin zjeví muž, který silou své osobnosti a válečným nadáním změní svět. Alexandr Makedonský, zvaný také Veliký, mezi takové muže patří. Snad každý další vojevůdce po následující více než dva tisíce let se srovnával právě s ním. I proto stojí za to si o něm něco přečíst.
Alexandr Veliký za svůj krátký život dokázal vybudovat obrovskou říši. Sahala od Řecka přes Egypt a Persii až do oblasti dnešního Pákistánu, jeho vojska překračovala Himálaj a on sám hleděl ještě dál. V jeho příběhu se zrcadlí odvěká touha člověka dosáhnout až na samotné hranice možného a pokusit se dostat i za ně.
Když roku 323 př. n. l. Alexandr v Babylonu zemřel, bylo mu pouhopouhých dvaatřicet let. Není dodnes jasno, zda zemřel na nějakou nemoc (byť pravděpodobně ano), nebo z jiné, méně přirozené příčiny (spekulace o otravě nepřáteli, na něž se chystal udeřit, nebo dokonce vlastními generály, kteří už měli útrap válečných tažení dost, se nikdy potvrdit nepodařilo – a zřejmě už ani nikdy nepodaří).
Alexandr obdivoval především Homérovu Iliadu a toužil se vyrovnat hlavně Achilleovi, největšímu z největších. Alespoň co do slávy se mu to rozhodně podařilo.
Narodil se roku 356 př. n. l. v makedonské Pelle jako syn krále Filipa II. Podle tradice byl jeho učitelem slavný řecký filozof Aristotelés, který ho vzdělával v literatuře, filozofii, vědě i politice. Alexandr údajně obdivoval především Homérovu Iliadu a věřil, že se může vyrovnat hrdinům z řeckých bájí: hlavně Achilleovi, největšímu z největších. Alespoň co do slávy se mu to rozhodně podařilo – Alexandrovo i Achilleovo jméno zná lidstvo dodnes.
Alexandrův úspěch nikdy nebyl pouze výsledkem síly makedonské armády. Alexandr vynikal odvahou, rychlým rozhodováním, taktickým myšlením a schopností strhnout své vojáky na svou stranu.
Karel Richter: Dobyvatel světa: Válečná anabáze Alexandra Velikého
- Vydalo nakladatelství Epocha, Praha 2026
- 424 stran
Základem Alexandrovy armády byla makedonská falanga, vyzbrojená dlouhými kopími zvanými sarissy. Vojáci bojovali v těsných řadách a vytvářeli téměř neproniknutelnou zeď kopí. Alexandr však nespoléhal pouze na falangu, klíčovou úlohu měla také těžká jízda, která dokázala rychle udeřit na oslabené místo nepřátelské armády. Právě kombinace pěchoty a jízdy patřila k největším přednostem jeho vojska, přičemž jízdu do rozhodujícího úderu často osobně vedl. Zároveň byl schopen využívat terén a překvapení, což dokázal v celé řadě bitev především proti perskému velkokráli Dareiovi III.
Až ke hvězdám a snad i dál. Kontroverzní zpracování Alexandra Velikého naznačuje i jeho bisexualitu
A právě o Alexandrově válečném příběhu je kniha zkušeného autora vojenské literatury faktu, který líčí Alexandra v životné podobě jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa a vytvoření veliké říše blahobytu a rovnosti všech národů.
