Chystáme se dost na zimu? Stav zásobníků plynu vyvolává obavy, možná se bude zdražovat

Otázka, zda se teď správně chystáme na zimu, může působit divně. Vždyť sotva skončila tropická vedra a kritické sucho trvá navzdory bouřkám dál. Jeho dozvuky poznáme ještě na cenách potravin. Přesto je ta úvodní otázka správná. Už podle selského rozumu.

Stejně jako se na povodně, vlny veder či sucha musíme chystat předem, a ne až když dorazí, totéž platí pro zimu. Dokládají to materiály, které vydala společnost Oxford Economics (při Oxfordské univerzitě) či německý magazín Der Spiegel.

Ty materiály působí poněkud alarmisticky. Britští experti tvrdí, že pro Evropu se nadcházející zima jeví z hlediska dodávek energie jako nejtěžší od zimy 2021–2022. Tedy od zimy, která přinesla ruskou invazi na Ukrajinu, už před ní utlumení ruských dodávek plynu na Západ a po ní západní sankce na Rusko včetně těch energetických.

Bojíte se chladné zimy a cen energií?

Týdeník Der Spiegel zase píše, a dokumentuje to na datech, že německé plynové zásobníky jsou v půli srpna naplněné jen z poloviny. Ba hůře. Že v této roční době příprav na zimu jsou nejméně plné od roku 2018.

A nahlédneme-li na české weby, zjistíme, že jsme na tom o něco lépe, ale trend je stejný. Což by nás mělo zajímat.

Němci to berou ležérněji než my

Můžeme se přít o to, zda alarmistický tón je cílem britských analytiků a německých médií. Ale i když v odpovědi u nás až příliš často zaznívá sborové „ano“, pohled na čísla ukazuje, že otázka, nakolik jsme připraveni na zimu, je zcela oprávněná i u nás. Alespoň pro ty, kteří na zjištěná data a čísla nereagují slovy „stejně všichni lžou“.

Pro ilustraci můžeme srovnat poměry ve věci naplnění zásobníků plynu u nás a v Německu.

Německo má celkem 46 velkých zásobníků plynu s úhrnnou kapacitou 23 miliard m³ plynu. V polovině srpna byly naplněny z 50 procent (pro puntičkáře: ze 49,9 procent).

Česko má devět velkých plynových zásobníků s úhrnnou kapacitou 3,45 miliardy m³ plynu. Nyní jsou naplněny z 64 procent, což ve srovnání s Německem nevypadá špatně. Jak se dočteme na webu Kurzy.cz, tato zásoba by vystačila na 98 dnů. Při zohlednění zimní (vyšší) spotřeby na 56 dnů. A kdyby se měla v zimě využít jen pro domácnosti, vystačila by až na 216 dnů. Jsou to čísla do nějaké míry hypotetická, ale ne alarmistická.

Energie mohou do konce roku zdražit. Velký skok cen ale analytici nečekají

Negativní trendy, tedy to, co přikrmuje alarmismus a zajímá nejvíce lidí, vyjdou najevo až při srovnání s minulými lety.

Německé zásobníky jsou plné z 50 procent, loni v srpnu to bylo kolem 65 procent. České zásobníky jsou nyní naplněné z 64 procent, loni touto dobou to bylo 81 procent.

Jinými slovy. Nevytrácí se – u nás, v Německu i jinde v Evropě – nutná ostražitost? Nejsme vůči přípravě na zimu až příliš ležérní?

Před čtyřmi lety tím žili všichni

Ještě je v paměti, jak – počínaje létem 2022 – jsme sledovali stav zásobníků plynu v médiích. Sledovali jsme ho v době, kdy značná část Evropy byla energeticky závislá na ruském plynu, ale neměla jistotu, kolik a kdy ho dorazí. Procento naplnění zásobníků tehdy pravidelně tiskly i běžné papírové noviny.

V dalších letech se situace uklidňovala. Sledované zásobníky byly před zimou naplňovány rychleji a důsledněji. (Pro ilustraci míra naplnění zásobníků plynu v Německu k 18. srpnu: 2023 – 92 procent, 2024 – 93 procent, 2025 – 67 procent.) Míra závislosti na dovozu ruského plynu klesala (do Česka proudí od roku 2025 plyn pouze západní cestou).

Jenže letos v únoru zahájily USA a Izrael útok na Írán, důsledkem je už půl roku zablokovaný Hormuzský průliv a Perský záliv a tím i pětina světové námořní dopravy fosilních paliv. Leč k rychlejšímu naplňování zásobníků plynu v Evropě ani u nás to nevedlo.

Jsme v bezpečí, nebo ignoranti?

Shrnuto. Tvrdý alarmismus nechme stranou. I ministr průmyslu Havlíček řekl médiím, že nedostatek plynu nehrozí, i když firmy a domácnosti mohou pocítit jeho zdražení. Ale stejně je „v luftě“ lehce provokativní otázka.

Je dobře, že se kolem slaběji a pomaleji naplňovaných zásobníků plynu nedělá virvál? Pokud to odráží fakt, že jsme v energetickém bezpečí, je to dobře. Zbytečně se strašit nemusíme. Ani tím, že kdyby volby vyhrál Fiala, zatáhl by nás do války na Ukrajině. Ani tím, že když vyhrál Babiš, uvolní ruským tankům cestu do českých měst. Ani tím, že bez ruského plynu v zimě zmrzneme.

Ale pokud to odráží naši nevšímavost, nezájem o to, co se děje v Rusku či Perském zálivu, je to špatně. Takže i když odmítáme přepjatý alarmismus, na tyto věci je nutné se politiků ptát.