Dvanáct zápasů. Pak už nic. Útočník Filip Chytil od 3. února nuceně pauzíroval, od hokeje ho drželo zranění hlavy. Teď se však cítí silnější, zdravý a především připravený opět zabojovat o výraznější vytížení v NHL. „Udělal jsem za vším tlustou čáru. A moc se těším,“ říkal na kempu s reprezentačními trenéry v Říčanech.
Nejprve z neznámého důvodu odstoupil ze zápasu. Chvíli chyběl, netrvalo však dlouho a brzy se začal opět připravovat s týmem. Jenže když ho na jednom z tréninků Vancouveru trefil spoluhráč do tváře, se sezonou se musel definitivně rozloučit.
Přípravu na další sezonu tak má mimořádně dlouhou, i tak však na otázku, jaké měl léto, hlásí: „Produktivní! Bylo super, na ledě i mimo něj v posilovně, také s rodinou. Zkrátka tak, jak jsem si ho představoval, takže ideální.“
Pojďme na úvod hned k tomu nejdůležitějšímu. Co vaše zdraví?
No, zdraví... Já se k tomu nerad vyjadřuju, ale teď momentálně se cítím dobře. To, čím jsem si prošel během sezony i kolik jsem viděl doktorů, mi moc pomohlo. A věřím, že jsme přišli na to, co mě trápilo a taky aby už se to nevracelo. Zároveň se nedívám moc daleko před sebe, nicméně momentálně se cítím výborně a doufám, že to tak vydrží po celou sezonu.
Otřesený Filip Chytil z Vancouveru se těžce sbírá z ledu.
Na ni už máte konkrétní plány, vyhlídky?
Mám určité cíle, kterých bych chtěl dosáhnout. Vím, co dokážu, ale i skrz to, co se mi dělo poslední tři sezony, se na ně tolik neupínám. I když je to klišé, chci jít opravdu zápas od zápasu. Mám je spíš jen vzadu v hlavě do sezony, abych je měl jako motivaci, když uvidím, že jsem zdravý.
Dáváte si cíle bodové, kolik času chcete strávit na ledě nebo třeba konkrétní roli v týmu?
Nechám si je pro sebe. Ale nejdůležitější je pro mě si zase zvyknout na hru a vydobýt si pozici, protože je jasné, že po sezoně, kterou jsem takřka neodehrál, nepřijdu a nebudu hned hrát dvacet minut na zápas jako na začátku minulého ročníku. Další cíle se budou odvíjet podle toho, jak budu vypadat a jakou budu mít roli. Mám motivaci na sobě každý den pracovat, protože vím, co dokážu, když jsem zdravý. A věřím, že to letos ukážu.
Smolaře Chytila čeká pauza, v obličeji má zlomeninu. Lékaři zvažují operaci
Zníte opravdu natěšeně.
Beru to tak, jako by mě čekala první sezona v NHL. Udělal jsem tlustou čáru za tím, co bylo. Zranění na tréninku mi ukončilo sezonu a od února do srpna se prakticky připravuju na další. Do sezony vstupuju po devíti letech s novým číslem (77), i to beru jako změnu pro svoji hlavu jako takový nový začátek. Jsou to malé detaily, které nakonec můžou udělat velký rozdíl.
Tlustá čára se vztahuje i na národní tým?
Reprezentace je pro mě nejvíc. Pokaždé, když jsem mohl, přijel jsem. Nikdy jsem neodmítl. I když jsem ve 21 letech neměl smlouvu v NHL, přijel jsem do Lotyšska, kde nebyli kvůli covidu ani diváci na tribunách. Myslím, že to o tom dost vypovídá.
Teď jste dorazil i na sraz v Říčanech.
Jsem moc rád, že se tyto srazy v létě konají. Můžeme si spolu zatrénovat, vidím kluky i svého věku jako třeba Nečiho a pak i spoustu mladších, kteří na sobě pracují a už nás trošku tlačí dopředu, protože jsou hladoví a chtějí nám dokázat, že sem patří.
Filip Chytil slaví branku proti Dallasu.
Necítíte se tu trošku starý?
Zrovna ve středu jsem tady byl nejstarší ze všech, a to je mi 26! Chodí sem spoustu mladých kluků, kteří zaznamenali úspěchy na mistrovství světa juniorů, mnoho z nich se mnou trénuje a vidím na nich, jaký mají talent. Snažím se jim poradit, když potřebují, ale NHL je ještě o něčem jiném. Věřím, že když budou pracovat jako doteď, bude nás v NHL za pár let zase daleko víc.
V NHL probíhá spoustu změn u jednotlivých týmů, sledujete je?
Podívám se jen tak po očku, jaké jsou změny nebo kdo kam přešel, třeba bývalí spoluhráči z New Yorku nebo Češi, ale jinak se moc nesoustředím na to, co se v NHL děje. Viděl jsem, jak posílila Florida, bude opět patřit k favoritům. Jinak se soustředím spíš na náš tým a na sebe. Až sezona začne, budu mít zase větší přehled, sestavy začnu víc studovat.
Zmínil jste Floridu. Bratři Tkachukové, Gudas, Marchand. Budí respekt.
Je to tak. Ale kvalitních týmů je v NHL spousta, nemůžete vybrat jeden nebo dva. V naší divizi mě napadne třeba San Jose. Před devíti lety, když jsem do NHL přicházel, hrálo finále, pak najednou během pár let skončili nebo odešli zkušení hráči jinam a rázem se z něj stal tým, který jste museli porážet. A teď mají opět mladé hvězdy, proti kterým se zase hraje složitě. Věřím, že i náš tým se k nim aspoň přiblíží a půjdeme správným směrem.
Filip Chytil z Vancouver Canucks slaví gól.
Kdy letíte do Kanady?
Za dva týdny, ať jsem tam nachystaný. Máme dobrý tým, spoustu mladých kluků. Moc se těším.
Přibyl mezi vás i krajan Adam Novotný, už mezi vámi proběhl nějaký teambuilding?
Nene, zatím se moc neznáme. Poprvé jsme se potkali v pondělí, ale je šikovný, silný, má dobrou střelu. Nebyl draftovaný v prvním kole jen tak nadarmo. Ale víc ho uvidíme až na kempu.
Ptali se vás na něj v klubu před draftem?
No, mě určitě ne! Mají spoustu skautů, kteří dali hlavy dohromady. Možná se ptali Hroňase, ale já jsem od toho dál.
