Trailer filmu V hlavě 2Video: Falcon
Sledování pohádek máme v rodině. Jejich velkou fanynkou, po níž jsem zálibu zdědila, je moje máma. Máme je rády třeba proto, že je zlo potrestáno a princezny a princové dojdou až ke svatbě. Čímž obvykle vyprávění končí, což vítáme. Dávno známe, jak se láskyplné okouzlení mění v realitě v úplně jiné žánry. Jo, taky milujeme pohádková zvířátka, ve všech podobách. Krásně ukazují, jak (ne)žít a co (ne)dělat. A na čem jsme se ještě shodly? V poslední době dorazily do pohádkových říší ve větší míře postavy smutné, melancholické s depresí. Všimli jste si toho taky?
Reklama
„Mami, tahle bude fajn,“ zašeptala mi na letošním Anifilmu do ucha má dcera při sledování české Velrybí písně (2026). Na plátno právě připlula rybka, která vykazovala všechny depresivní rysy, přesto nebyla k politování, naopak. Děj povedené pohádky, která neprávem v kinech propadla (jen přes 28 tisíc diváků), hezky emočně rozvířila.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že to mám s vnímáním podobných typů stejně jako dcera. Asi nejvíc z nich (už roky) miluji Smutek (tu modrou příšerku při těle) v animácích Pixaru V hlavě. Moje sympatie k němu výrazně zesílily s tím, jak šly naše děti do puberty. Představa, že emoce na velíně přepínají chování jedinců během zlomku vteřiny, dělají si mejdany bez pravidel, je dost výstižná.
Trailer animovaného filmu Velrybí píseňVideo: CinemArt
Přiznám se i k tomu, že záliba v depresářích u mě propukla také díky rodině, v hlubokém dětství. Sahá až k původně ruské knize Krása nesmírná. Ano, té červené s jezdcem na koni osvětlovaném sluncem. Žánrově v ní najdete leccos, včetně dramatických hororů. O moc optimističtější nebyla ani další knižní klasika, kterou mi kdysi čítávali, Broučci od Jana Karafiáta (1846–1929).
RECENZE: Nemrač se, kámo. Mrzutá rybka chce splnit až příliš dětských přání
V rámci uceleného vzdělání jsem se pak seznámila třeba s Pijanem v Malém princi (fakt nevím, proč ho stále považujeme za titul vhodný pro děti) a s Emily v Mrtvé nevěstě Tima Burtona. A nedávno jsem četla skvělý (nový) překlad z dánštiny Andersenových pohádek, včetně Malé mořské víly (Pohádky a příběhy, Hans Christian Andersen, nakladatelství Kodudek).
Netajím se ani tím, že jsem ráda se svými dětmi poslouchala Medvídka Pú namluveného Markem Ebenem. Oslík Íjáček, který furt „někde smutkem umírá“, je taky můj typ. Ne že bych se mu podobala, ale jaksi tuším, že má dobré srdce. Stejné je to s Pinocchiem, který sem tam lže, aby neubližoval jiným.
Reklama
S tím, jak rostly naše ratolesti, přicházeli plynule další hrdinové. Zatímco Elsa z Ledového království mě sice svým smutkem zaujala, ale tzv. nesejmula ani ve dvou dílech, Cuketka z animáku Můj život Cuketky to dokázala během pár minut.
Cenami ověnčený film z roku 2016 přesto stojí za vidění. Jen se připravte na to, že malí diváci se budou bavit i u scén, které dospělí hodně špatně (s)nesou. Netypický je už úvod, kdy hlavní hrdina zabije mámu alkoholičku, dost nepohádkové jsou rovněž příběhy jeho kamarádů vykazující jasné rysy norských thrillerů. Ostatně, zabití matky je v celém ději to „nejmenší“. Smutní po zhlédnutí „pohádky“ ale nebudete, slibuji. Je vážně skvělá.
Chcete-li se (před)připravit na podobné situace, doporučuji přečíst si knihy o slonu Babarovi. Tohle francouzské vyprávění z dob kolonialismu jsem kdysi znávala díky opakovanému čtení nazpaměť. I v něm je smutek až zásadní emocí hlavního hrdiny, tragicky osiřelého slona. Napsal ho Jean de Brunhoff (1899–1937).
Jedna z kreseb na výstavě amerického a filmového výtvarníka Tima Burtona v Obecním domě ukázala, že autor není zrovna romantik.
Přes tyto vyjmenované umělecké depresivní pilíře svého života mám pocit, že smutných postav v dětských příbězích v posledních letech opravdu razantně přibývá. Podobná postava je prakticky v každé pohádce, kterou jsem v posledních letech zhlédla, četla.
A je to podle mě dobře. Podá-li se emoce šikovně, děti ji i díky knihám, filmům a seriálům líp zpracují. Z těch zdařilých českých mě ještě namátkou napadají animáky Myši patří do nebe (2021) a Život k sežrání (2024). Ten první řeší smrt, ten druhý „jen“ kila navíc.
I proto se těším na další pohádkové příběhy, kde dostanou depresáři a melancholici svébytný prostor pro své projevy. Dávno už vím, stejně jako moje máma a dcera, že náladu nám ve finále rozhodně zvednou.
Anketa
RECENZE: Karlínské Ledové království zahřeje
Reklama
Výběr článků
„Nevycházejte na ulici.“ Petrohrad čelí masivnímu ukrajinskému útoku
Muž podezřelý z vraždy sousedky v Havířově zemřel
Operní pěvkyni Beňačkovou obžalovali z podvodu se závětí
Ruský bankéř vyvrací optimistické předpovědi Kremlu
Zemřel Adam Matýsek z kapely Nebe, bylo mu 30 let
Od začátku prázdnin na mamograf bez žádanky
Putin zareagoval na Zelenského dopis
Kriminalisté v Kynšperku našli další části dětského těla, prohledávají dům zadržené ženy
Reklama
„Nevycházejte na ulici.“ Petrohrad čelí masivnímu ukrajinskému útoku
Červený: Splnili jsme úkol na jedničku
Kamioňák u Brna zachraňoval muže s amputovanou rukou, ostatní stáli opodál a nehodu si natáčeli
„Byla to normální rodina.“ Kynšperk hledá po hrůzném nálezu dětských ostatků odpovědi
Garáž.cz
ProŽeny.cz
SeznamZprávy.cz
