Dělí je přes tisíc kilometrů. Přesto je z Korfu do Krkonoš blíž, než si myslíme

Řekové mu dodnes říkají Kérkyra, ve staré řečtině měl jeho název také podobu Kórkyra, do češtiny se tato pojmenování adaptovala jako Kerkýra a Korkýra. To, že je řeč o druhém největším ostrově v Jónském moři či o zdejším stejnojmenném hlavním městě, pro něž máme v češtině název Korfu, jistě vědí nejen ti, kteří se odtamtud právě vrátili z letní dovolené.

S tímto místem je spojen nejen život císařovny Sisi, ale narodil se tu například britský princ Philip a část dětství tu strávil také přírodovědec a spisovatel Gerald Durrell, který vzpomínky na Korfu promítl i do svých literárních děl. A podle řecké mytologie je jedna ze zdejších jeskyní místem, kde se vůdce výpravy Argonautů Iason oženil s kouzelnicí Medeou.

Nejen tyrkysové moře či olivovníky, ale právě mnoho jeskyní, skal, útesů nebo horských útvarů charakterizuje tento ostrov dodnes, takže tolik nepřekvapí, že jeho řecký název Kérkyra podle specialistů na původ zeměpisných jmen souvisí s prastarým evropským základem *k-r-k-, označujícím něco skalnatého nebo kamenitého.

Stejný starobylý základ se patrně skrývá i v názvech v jiných částech Evropy. Jak nedávno doložil významný britský onomastik Richard Coates, patří k nim chorvatský ostrov Krk, řeka Krka a pravděpodobně také Korčula, osídlená údajně lidmi připlouvajícími z Korfu. Podle jedné z novějších teorií, publikované v 70. letech 20. století téměř zapomenutým českým badatelem Václavem Polákem, mohlo stejně vzniknout dokonce i jméno Krkonoše, které by tak původně označovalo skalnaté horské úbočí.

„Umyj své sestře obličej!“ Chuck Norris byl jediný, kdo dokázal vyslovit Worcester Sauce správně

Na první pohled i poslech se může zdát, že název Korfu, který jsme do češtiny, podobně jako většina evropských jazyků, převzali přes italské Corfú, vychází přímo z řeckého Kérkyra. Podle lingvistických výzkumů tak tomu ale není; jeho původ je nutné hledat v byzantském názvu Koryfó, tedy „město vrcholů“, což odkazuje na dva nápadné vrcholy Staré pevnosti, která se objevila i v jedné ze slavných filmových bondovek. To, že jména Koryfó a Kórkyra začínají obě shodně na /kor/, je zřejmě jen náhoda.

V současné češtině je sice pevně ustálená nesklonná podoba Korfu, ale ve starších textech se vedle zápisu Corfu objevuje i sklonný tvar Korfa, takže máme v materiálech Ústavu pro jazyk český AV ČR doložena např. spojení na Korfě nebo z Korfy.

Jsou rusalky blondýny, nebo zrzky? A co znamená slovo vejhuj?

V jazykové poradně se pak opakovaně objevují dotazy, které odvozené přídavné jméno je správné: korfský, nebo korfuský? Slovník spisovného jazyka českého doporučoval jen podobu korfuský, současný úzus i standardizace zeměpisných jmen však dávají přednost podobě korfský (např. ve spojení korfská deklarace či Korfský průliv). Z jazykového hlediska jsou náležité obě varianty, korfský dnes ovšem výrazně převažuje.

Korfu a Krkonoše od sebe dělí přes tisíc kilometrů. Přitom je možná spojuje víc, než si jejich návštěvníci dovedou představit.

Autorka působí v ÚJČ AV ČR.