V jeho podání to vypadá tak jednoduše. Prostě jen přidá trochu wattů do pedálů, pak ještě trošku, nakonec se na pár šlápnutí zvedne ze sedla – a je pryč. Elegance, se kterou se Paul Seixas v sobotu zbavil soupeřů a dojel si v čerstvých dvaceti letech pro vítězství na monumentu Kolem Lombardie, brala dech. Proto končí cyklistická sezona stejně, jako začínala: trumfováním se v tom, kdo popíše výkony Francouze v barvách Decathlonu velkolepěji.
Na předposledním stoupání dne si vlastně celkem nenápadně najel do čela skupiny favoritů a šlapal. Soupeři se za ním seřadili do dlouhého hada. Začal boj o to, kdo vydrží v červených číslech nejdéle.
Téměř s každým šlápnutím se lámal další soupeř, závodníci se za Seixasem odpojovali jako vagony z mezistátního vlaku. Až nakonec supěla lokomotiva k vrcholu úplně sama. Poztrácené vozy ji do cíle už nezahlédly.
Kolikáté nej pro Seixase? Je i nejmladším vítězem v historii Kolem Lombardie
Nebyl to drtivý nástup typu Tadeje Pogačara, kdy mu k osamocení stačí pár metrů a razance jeho útoku budí dojem, že až dosud jel Slovinec jen na půl plynu. Seixas si ve stoupání Civiglio soupeře vychutnával jednoho po druhém celý kilometr, během kterého produkoval v průměru 450 wattů.
A do cíle dorazil jako nejmladší šampion závodu i čtvrtý nejmladší jezdec s triumfem z monumentu vůbec – přičemž pro mladšího vítěze byste museli jít až do předválečných let.
Když mu tyto statistiky novináři recitovali, zarazil je: „Zní to hezky, ale upřímně, být nejmladším mě nezajímá. Mě zajímá být vítězem.“
Možná i díky takovému přístupu jím skutečně je. Už na konci loňské sezony předváděl skvělé výsledky. Jen čtyři dny po devatenáctých narozeninách dojel třináctý na světovém šampionátu, bronzový na tom evropském a při premiéře na Lombardii bral sedmé místo. Letos ukázal, že takové výsledky ho už neuspokojí.
Francouzský L’Equipe vyšel v neděli s Francouzovou fotkou přes celou titulní stranu a prostou slovní hříčkou „Seixassionnel!“ Popisu jeho vítězství a osobnosti věnoval prvních šest stran vydání…
La une du journal L'Équipe du dimanche 11 octobre https://t.co/1dbjIMyqHN
„Vyvolený“ hlásal zase titulek deníku Le Parisien.
Gazzetta dello Sport pak psala o Seixasově vyspělosti a zdánlivém předurčení k velkým věcem. Ani o tom však nechtěl nic slyšet.
„Nemyslím, že je něco jako osud. Musíte si svůj příběh vytvořit sami. Věci se nestanou kouzlem, není to žádná magie. Musíte si všechno odpracovat a já na tomhle vítězství dřel opravdu hodně.“
Se svým letošním zápisem, který tvoří 2. místo na Strade Bianche, vítězství na Baskicku a Valonském šípu, 2. příčku na Lutychu, 4. místo na Tour de France a na závěr triumf na monumentu, se postaral o jednu z nejimpozantnějších sezon dvacetiletých jezdců v historii, možná vůbec tu nejúspěšnější.
Seixas utnul spekulace. Příští rok strávím v Decathlonu, prohlásil francouzský klenot
A takové statistiky samozřejmě nutí ke srovnání.
„Seixas je o tolik lepší než Pogačar v jeho věku, o tom se vůbec nemusíme bavit,“ prohlásil například autor cyklistických podcastů Spencer Martin.
Jenže jen čistá data se srovnávat nedají. Pogačar byl v Seixasově věku ještě v lublaňském kontinentálním týmu, rovněž Isaac del Toro ve dvaceti o world tour zatím jen snil.
Remco Evenepoel v covidem poznamenané sezoně 2020 vyhrál všechny čtyři závody, do kterých nastoupil, než v půlce srpna právě na Lombardii sletěl do strže a málem přišel o život.
Při pohledu dál do historie neměl kupříkladu Bernard Hinault ve dvaceti letech ještě ani profesionální tým a Eddy Merckx objížděl převážně belgické jednorázovky.
U Seixase se tak sešly výjimečný talent a pracovitost s pro jeho věk nadstandardním zázemím a také kouskem štěstí, že ho Decathlon dokázal mezi francouzskými juniory vyhmátnout.
Seixasománie. Nový hrdina elektrizuje Francii. Pogačar věští: Nadělá mi problémy
Díky tomu může nyní Francouz patřit mezi favority v jakémkoliv závodě, na který zavítá, a hlásit: „Mé nohy mě nechávají snít. Chci být nejlepším na světě, a proto potřebuji porazit Pogačara. Možná toho nikdy nedosáhnu, ale chci to zkusit. Jiná cesta k úspěchu není.“
Právě od Pogačara převzal Seixas vládu nad Lombardií. A pětinásobný vítěz jistě v sobotu sledoval, jak se činí jeho nástupce. „Přemýšlím, co asi Pogačarovi běželo hlavou,“ dumal Marc Madiot, dlouholetý šéf FDJ a mentor Thibauta Pinota.
„Seděl takhle doma na gauči a říkal si: No nic, tak asi musím tu dovolenou zkrátit.“
S progresem, který Seixas udělal mezi loňskou a letošní sezonou, totiž musí být i Pogačar lehce nervózní, co bude Francouz předvádět, až se příští jaro znovu potkají na startu.
