Domácnosti čeká dvojí úder. Drahý plyn může vystřelit sazby hypoték nad šest procent

Plyn a hypotéky – obojí teď letí prudce nahoru. A je mezi nimi přímá souvislost: plyn v cenách sto eur za megawatthodinu může Čechům zdražit hypotéky i nad šest procent.

Evropský zemní plyn podražil na sto eur za megawatthodinu, což představuje nejvyšší úroveň od energetické krize z roku 2022. A pro české domácnosti to představuje ještě horší zprávu, než by se snad mohlo zdát. Nejde totiž pouze o hrozbu dražšího vytápění a elektřiny. Rostoucí ceny plynu zvyšují také pravděpodobnost dalšího zdražování hypoték. Jejich průměrná nabídková sazba přitom už nyní dosahuje 5,79 procenta a může brzy vyskočit dokonce nad šest procent.

Co má cena plynu společného s hypotékami? Více, než by se mohlo zdát. Mezi oběma veličinami existuje nepřímé, ale dost významné ekonomické propojení. Jeho prostředníkem je inflace a očekávání dalšího vývoje úrokových sazeb.

Dražší plyn zvyšuje náklady průmyslovým podnikům, výrobcům elektřiny i poskytovatelům služeb. Firmy se následně snaží vyšší náklady promítat do konečných cen. Zdražování energií se tak postupně může přelévat do cen dalšího zboží a služeb. Pokud navíc domácnosti a podniky začnou očekávat dlouhodobě vyšší inflaci, cenové tlaky mohou dále zesílit.

Kdo může za drahé hypotéky? Nobelisté potvrzují, že je ČNB neovlivňuje jen činy

Právě takového vývoje se obává Česká národní banka. Její bankovní rada bude už příští čtvrtek, 5. listopadu, rozhodovat o úrokových sazbách. Alespoň část bankovní rady se přitom otevřeně přiklání k jejich zvýšení. Základní sazba České národní banky by tak mohla vzrůst ze současných 3,75 na celá čtyři procenta.

Radní České národní banky upozorňují především na kombinaci drahých energií a poměrně silné domácí poptávky. Češi totiž nadále utrácejí, což podnikům usnadňuje přenášení vyšších nákladů na zákazníky. Inflace by tudíž mohla začátkem příštího roku vystoupat až ke 3,5 procenta, tedy nad horní hranici tolerančního pásma centrální banky.

Hypotéky letí, ČNB vyčkává

Hypoteční sazby přitom nemusí čekat na samotné rozhodnutí ČNB. Banky je stanovují mimo jiné podle dlouhodobějších tržních úrokových sazeb, zejména takzvaných úrokových swapů. Ty odrážejí očekávání budoucí měnové politiky a představují důležitou součást nákladů na zajištění úrokového rizika hypoték.

Pokud finanční trhy předpokládají, že Česká národní banka bude muset držet úroky výše a déle, swapové sazby zpravidla rostou. Bankám se tím prodražuje zajištění hypoték a zvýšené náklady se snaží přenášet na klienty.

S levným máslem bude brzy konec. Češi se musí připravit na zdražování potravin

Právě proto české hypotéky zdražují již několik měsíců, přestože ČNB od červnového zvýšení sazeb zatím k dalšímu kroku nepřistoupila.

Podle říjnového Swiss Life Hypoindexu dosáhla průměrná nabídková sazba hypoték 5,79 procenta. Ještě v březnu činila 4,89 procenta. Za sedm měsíců tak vzrostla o takřka procentní bod, což není málo. U čtyřmilionové hypotéky se splatností dvacet pět let to představuje zvýšení měsíční splátky přibližně o 2 200 korun, tedy více než 26 tisíc korun ročně. A pokud hypoteční sazby překročí šest procent, zdražení bude ještě výraznější.

Ještě nepříjemnější situace čeká domácnosti, kterým končí pětiletá fixace hypotéky sjednané v roce 2021. Tehdy byly úrokové sazby podstatně nižší než dnes.

Představme si rodinu, která si před pěti lety pořídila byt prostřednictvím čtyřmilionové hypotéky na 25 let s úrokem dvě procenta. Její měsíční splátka činila přibližně 16 950 korun. Po pěti letech splácení jí zbývá doplatit zhruba 3,35 milionu korun. Při nové sazbě 5,79 procenta a zbývající dvacetileté splatnosti se splátka zvýší přibližně na 23 600 korun. Domácnost tak bude platit o zhruba 6 650 korun měsíčně více. Ročně jde o téměř 80 tisíc korun. A to přesto, že si nepůjčila ani korunu navíc.

Evropa v prekérní situaci: plyn zdraží vytápění i hypotéky. Je třeba zvážit fixaci ceny

Rodiny tak mohou čelit dvojímu úderu. Dražší plyn jim nejprve zvýší účty za energie a další životní náklady. Prostřednictvím vyšší inflace a úrokových sazeb jim následně může prodražit také splácení bydlení.

Plyn prodraží i státní dluh

Zdražování plynu a obecně energií představuje zásadní problém rovněž pro státní rozpočet. Vyšší očekávaná inflace totiž může zvýšit výnosy českých státních dluhopisů. Vláda si pak musí půjčovat dráže, což postupně zvyšuje náklady na obsluhu veřejného dluhu.

Současně drahé energie oslabují konkurenceschopnost českého průmyslu a mohou brzdit hospodářský růst. Stát se tak dostává do nepříjemné situace: ekonomika poroste pomaleji, daňové příjmy mohou být slabší, ale financování dluhu se zdraží.

Růst výnosů z dluhopisů varuje před ekonomickými potížemi. Ale před čím přesně?

Jde o riziko stagflačního šoku, kdy hospodářský růst slábne, zatímco inflační tlaky sílí. Pro centrální banku představuje taková situace obtížné rozhodování. Zvýšení úroků pomáhá tlumit inflaci, ale současně prodražuje financování domácností a podniků.

Případné listopadové zvýšení sazeb ovšem nemusí znamenat začátek dlouhého cyklu jejich růstu. Rozhodující bude především další vývoj konfliktu na Blízkém východě a cen energií. Pokud plyn zlevní, inflační tlaky mohou polevit. Jestliže však jeho evropské ceny zůstanou dlouhodobě kolem sta eur za megawatthodinu, vyhlídky na levnější hypotéky se dále vzdálí.