Byznys

Důstojný důchod: Analytici porovnali pět investičních produktů. Který je vítězem?

Důstojný důchod: Analytici porovnali pět investičních produktů. Který je vítězem?

Český důchodový systém bude v dalších letech pod rostoucím tlakem stárnoucí populace. Současná štědrost systému je dlouhodobě neudržitelná. Kdo začne investovat a spořit po vlastní ose, zajistí si důstojné stáří. Který investiční produkt ale zvolit, aby vlastní úspory na stáří zajistily spolu se státní penzí slušnou životní úroveň? Analytici XTB spočítali, že aktuálně nastavené penzijní spoření to není.

ilustrační snímek

Střádat a investovat do zajištění na důstojné stáří již není pro mnohé aktivně pracující pouhé předsevzetí. Splácet hypotéku či vysoký nájem, plánovat rodinu, nebo již pečovat děti a utáhnout rodinný rozpočet však není dnes snadné. Na konci měsíce nemusí zbýt moc peněz. Přesto stále víc lidí myslí i do budoucna a snaží se v produktivním věku střádat i na penzi. Logicky, státní penze nejspíš nebudou tak štědré jako dosud.

Český důchodový systém je průběžný – lidé v produktivním věku přispívají svými odvody na důchody těch, kteří jsou již v penzi. Výhledy jsou přitom neúprosné. Počet důchodců bude po roce 2030 dále růst. Dnes pobírá starobní důchod přibližně 2,35 milionu lidí a podle současných projekcí bude v Česku v roce 2053 zhruba 2,7 milionu seniorů a seniorek. V roce 2026 pak bude podle odhadů přispívat 100 lidí v produktivním věku na penzi 60 seniorů.

„Vlastní spoření a investování je proto stále důležitější. Na stáří však nestačí peníze jen odkládat; klíčové je jejich dlouhodobé reálné zhodnocování, tedy schopnost porážet inflaci,“ říká analytik Pavel Peterka ze společnosti XTB. „Největší chybou je neinvestovat vůbec, začít příliš pozdě nebo zbytečně dlouho setrvávat v neefektivním a drahém produktu,“ poznamenává analytik Tomáš Maxa.

Přes 1,3 milionu lidí má nadprůměrný důchod. Nejvyšší penze přesahuje 240 tisíc

Proč začít s investice brzy? V průběhu času mohou sice výnosy kolísat, ale kouzlo celkového zhodnocení spočívá v efektu složeného úročení. „Úroky se totiž nepočítají jen z původně investované částky, kterou vkládáte, ale i z úroků a výnosů, které jste postupem času nahromadili. I proto se v kontextu složeného úročení mluví o osmém divu světa. Tento efekt je silnější a silnější s časem,“ shoduj se analytici.

Investování je odjakživa spjato s podstoupením rizika. Hodnota investic může krátkodobě vcelku výrazně kolísat, výsledný výnos není zaručený a minulá výkonnost nezaručuje budoucí výsledky. Odměnou za podstoupení rizika je ale dlouhodobě vyšší očekávaný výnos oproti bezpečnějším nástrojům, jako jsou spořicí účty či třeba termínované vklady.

Češi jsou však konzervativní a není překvapením, že držíme obrovské množství peněz na spořicích i běžných účtech. „Transformované fondy penzijního připojištění s velmi konzervativní strategií a nízkým výnosem jsou stále využívány více než 1,7 milionem lidí. V rámci doplňkového penzijního spoření je zhruba 2,2 milionů lidí. V kombinaci tak téměř 4 miliony lidí má buďto DPS, či staré penzijní připojištění se státní podporou. To je dobrá zpráva, protože to hovoří o zájmu lidí v České republice o rezervu na stáří,“ říká Pavel Peterka.

Otázkou je, zda je v těchto fondech rezerva dostatečná. „Z čísel to na první pohled vypadá tak, že nikoliv. Pro zhruba 3,9 miliony lidí je ve fondech celkem zhruba 660 miliard korun, což je obrovská částka. V průměru to ale na jednu osobu vychází necelých 170 000 korun. To na zajištění životní úrovně po desítky let ve stáří stačit většině nebude,“ dodává Tomáš Maxa.

Vysoký počet účastníků penzijního připojištění a DPS má další úskalí. Přestože DPS nabízí možnost dynamických fondů s vyššími výnosy, tak této možnosti využívá pouze zhruba třetina účastníků. Většina účastníků těchto produktů tak dosahuje spíše nižších výnosů. Nejnižších pak právě v těch konzervativních transformovaných fondech po penzijním připojištění.

Češi se učí investovat. Spoření ustupuje, ale opatrnost zůstává

Kam tedy investovat, aby vklady dokázaly překonat inflaci? Pro reálnou představu analytici XTB spočítali, jak se zhodnotí pravidelný vklad 1 700 korun na nejčastěji využívané produkty. Přihlíželi přitom nejen k výnosům, ale i k tolik diskutovaným poplatkům, které jsou s nimi spjaté. Konkrétně šlo o modelaci výnosů po 10,20 a 30 letech u pěti investičních možností, které dnes Češi nejčastěji volí pro vytvoření finančního polštáře na starobní penzi. Seznamte se nejprve s jejich detailním popisem.

Možná jste zmeškali