Češi mizí z práce dřív, než odejdou do důchodu. Nová analýza ukazuje proč
Odchod do důchodu není totéž co dosažení důchodového věku. A dokonce ani totéž, co odchod z práce. Zjistila to obsáhlá analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce, aby zjistilo, do kdy jsou lidé skutečně pracovně aktivní. Na vzorku zahrnujícím skoro čtvrt milionu důchodců se ukázalo, že práci ještě před důchodovým věkem jich vzdá zhruba polovina.
V Česku se již několik let vede diskuze o důchodovém věku. Současně platná legislativa ho posouvá na 67 let, stávající vláda ale slíbila ho zastropovat na 65 letech. Ve skutečnosti mnoho lidí přestává pracovat ještě dřív, než této hranice dosáhne. Ukazuje to analýza MPSV, která vychází z dat České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce.
Z analýzy vyplývá, že při dosažení důchodového věku již není na trhu práce aktivních 50 % lidí. „Odchod do důchodu často začíná dávno před přiznáním penze,“ konstatuje shrnující zpráva k analýze. Její autoři se zaměřili na období 5 let před důchodovým věkem, aby zjistili, zda lidé v tuto dobu stabilně pracují, potýkají se s nezaměstnaností, pracovní neschopností ze zdravotních důvodů nebo třeba odcházejí do předčasného důchodu.
Před důchodem na pracák? Častá realita
S nezaměstnaností se v období pěti let před důchodem potýká 30 % lidí. U těch, kteří na nakonec rozhodnou pro předčasný důchod, je to dokonce 52 procent.
Jaké jsou podmínky pro předčasný důchod a jeho výše při platu 20, 40 a 60 tisíc korun
Pro mnohé seniory tvoří nezaměstnanost jakýsi předstupeň důchodu, protože na úřad práce odcházejí 11 měsíců před důchodem. „Tato doba odpovídá maximální délce vyplácení podpory v nezaměstnanosti, což naznačuje, že u části osob může evidence sloužit jako způsob finančního překlenutí posledního roku před důchodem,“ uvádí analýza zpracovaná Odborem statistik analýz trhu práce MPSV.
Smutná triáda českého seniora: Nemoc, pracák, předčasný důchod
Analýza ukázala také to, že do předčasného důchodu jdou častěji lidé, kteří se ke konci svého pracovně aktivního věku potýkají se zdravotními obtížemi. „V průměrném měsíci je na delší pracovní neschopnosti 9,5 % předčasných důchodců oproti 5,6 % řádných důchodců. Vyšší nemocnost často předchází nezaměstnanost a předčasný důchod,“ konstatuje zpráva.
Tento závěr koresponduje s tím, že v Česku sice roste průměrná délka života, ne už ale tzv. střední délka života ve zdraví. Tato veličina se odvozuje od průměrné doby, jakou může dále ve zdraví prožít 65letý člověk. V ČR je to zhruba 7 let (u žen téměř 8 let). Toto číslo se dlouhodobě nedaří zvyšovat. „V dlouhodobém horizontu se v Česku vyznačuje spíše stagnací a nedosahuje průměru EU,“ uvedli pracovníci Českého statistického úřadu s odkazem na data Eurostatu.
Odchod do důchodu Čechy láká. Kdy a proč chtělo nejvíc lidí do předčasného?
Zájem o předčasné důchody roste
Zájem o předčasné důchody v roce 2026 oproti loňsku výrazně vzrostl. Podle odborníků, které již dříve oslovila redakce iDNES.cz, za tím mohou stát dva hlavní faktory: nepříznivá pozice lidí nad 50 let na trhu práce a dále zvýhodnění předčasného důchodu pro lidi s 45 lety pojištění, které začalo platit letos v lednu.
Při srovnání zájmu o předčasné důchody za posledních 10 let je ale patrné, že vůbec nejvyšší výkyv nastal v období 2022-2023. Podepsaly se na tom jednak valorizace včetně mimořádných, jednak změny v nastavení předčasných důchodů.
Graf zachycuje vývoj počtu žádostí o předčasný důchod v jednotlivých letech. Data vycházejí z tiskové zprávy ČSSZ.
Současná analýza MPSV tyto silně nadprůměrné roky nebere v úvahu, vychází z údajů za roky 2017 až 2019. „Naše logika byla taková, že jsme chtěli zjistit, jak se lidé chovají v předdůchodovém věku v normálních letech, kdy jejich chování není ovlivněno nějakými pobídkami. V letech 2020 až 2024, kdy se výrazně měnily podmínky pro předčasný důchod, nastaly skoky, které ale nejsou typické. Šli jsme proto v datech ještě před dobu, kdy nastaly,“ vysvětlil redakci použitou metodologii šéf odboru analýz na MPSV Jiří Šatava.