Česko je spolehlivým členem NATO. I kvůli podpoře obranného průmyslu v USA

Summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře byl v Česku většinově prezentován především skrze vyostřený politický spor mezi vládou a prezidentem o (ne)účast hlavy státu, do kterého zasáhl i Ústavní soud. Ani tento spor, ale ani výše výdajů na obranu neříkají vše o našich spojeneckých závazcích.

Po summitu jsme byli svědky rozdílné interpretace jeho průběhu za strany prezidenta Petra Pavla a předsedy vlády Andreje Babiše. Prezident míní, že neplnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu poškozuje pozici státu u spojenců, zejména u Spojených států. Premiér oponuje, že tomu tak není, protože pozici vlády v této věci dostatečně objasnil a země zůstává spolehlivým aliančním partnerem.

Určitě to platí v oblasti rozvoje obranného průmyslu, kde má Česko silnou pozici. A nepochybně se aktivně zapojí do ohlášených iniciativ v této oblasti, které na summitu prezentoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten zde ohlásil nové dohody propojující vlády a obranný průmysl a také představil nová nadnárodní partnerství v oblasti sledování vesmíru, dálkové palby, velení a řízení, leteckých platforem i na obrovském trhu s drony a protidrony.

Premiér Andrej Babiš a americký prezident Donald Trump po společné fotografii lídrů. (8. července 2026)

Na vše se soustřeďuje šest klíčových rozvojových programů, včetně toho, který propojuje výrobní kapacity obranného průmyslu napříč Aliancí, příznačně označeného jako „NATO Engine“ (Motor NATO), na což bude alokováno 50 miliard dolarů (přibližně 1,06 bilionu korun). Rutte v Ankaře též ocenil, že finanční instituce napříč Evropou byly schopné mobilizovat 217 miliard dolarů (přibližně 4,6 bilionu korun) kapitálu na obranu, bezpečnost a odolnost spojenců. Je to jistě velký posun oproti minulým rokům, kdy byla obrana na okraji jejich zájmu.

Slova adresovaná Trumpovi

Rutte zmínil, že i průmyslová základna Spojených států je mnohem silnější díky kolektivním investicím z členských zemí NATO, což bylo zjevně adresováno americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který dává najevo jako první poválečný americký prezident skepsi vůči přínosu Aliance pro Spojené státy.

Mohou ji částečně otupovat i investice z Česka. Svoji přítomnost na americkém trhu například v posledních měsících rozšiřuje holding Czechoslovak Group (CSG). Týden po skončení summitu NATO zahájil 15. července prostřednictvím dceřiné společnosti MSM North America výstavbu Future Artillery Complex (FAC) v areálu Iowa Army Ammunition Plant (IAAAP). Tento strategický projekt americké armády v hodnotě 635 milionu dolarů (přibližně 13,46 bilionu korun) má za cíl radikálně zmodernizovat a zabezpečit kapacity pro plnění velkorážové dělostřelecké munice.

A na stole je i záměr CSG vybudovat ve Wisconsinu ve Spojených státech kapacity pro sériovou výrobu proudových motorů pro drony, bezpilotní prostředky a další aplikace. Je to součást širší strategie firmy s cílem vybudovat globální výrobní platformu pohonných systémů pro bezpilotní prostředky na několika kontinentech.

Lídři na summitu NATO v turecké Ankaře. (8. července 2026)

Určitě by se tyto významné investiční aktivity neměly pomíjet v debatě o tom, jak Česko přispívá ke kolektivní spojenecké obraně. Závazek dvou procent HDP na obranu má jistě svůj význam, ostatně vláda se zavázala, že ho v příštím roce naplníme. Není to ale jediné kritérium pro hodnocení našich spojeneckých závazků. Patří sem i schopnost našeho obranného průmyslu významně přispívat k navyšování odolnosti spojenců. V případě Spojených států je to zvlášť důležité.