Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov
Evropská unie zdaleka není připravena vystupovat jako prostředník v případném mírovém procesu mezi Ruskem a Ukrajinou, neboť se mnohem více soustředí na pokračování války než na urovnání. Prohlásil to v úterý na pravidelné tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Reklama
Kremelský mluvčí podle ruské státní agentury TASS reagoval na dotaz novináře ohledně možnosti, že by se do vyjednávání o Ukrajině vložila jako prostředník EU, když jednání pod vedením USA nepřinesla žádný průlom.
„Tak zaprvé, zahájit zprostředkovatelské úsilí tím, že Rusku předložíte nějaké podmínky, je asi nelogické a nesprávné. A pro nás je to samozřejmě nepřijatelné,“ řekl Peskov. „Ale co je hlavní a co zatím vidíme: Evropané se mnohem raději soustředí na pokračování války než na mírová jednání,“ poznamenal.
Lídři Británie, Francie a Německa totiž po nedělním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně uvedli, že podporují jeho návrh na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajinské údery do ruského týlu neberou konce
Premiéři Keir Starmer, Friedrich Merz a francouzský premiér Emmanuel Macron spolu se Zelenským ve společném prohlášení uvedli, že Evropa by měla hrát v případných mírových jednáních důležitou roli a nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Evropský pětibodový plán
Prvním je zastavení bojů a odsouhlasení úplného příměří mezi oběma stranami konfliktu.
Reklama
Druhým výchozím bodem pro jednání by pak měla být současná „linie kontaktu“ mezi ukrajinskou a ruskou armádou.
Třetí podmínkou jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Ty by měly vycházet ze závazků učiněných v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži v lednu 2026. To zahrnuje i nasazení mnohonárodních sil.
Dalším požadavkem je, že zmrazené ruské prostředky zůstanou v současném stavu, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku a nenahradí Ukrajině válečné škody.
A posledním bodem je, že jakákoli dohoda musí chránit evropské bezpečnostní zájmy. Prvky jakéhokoli jednání týkajícího se EU a NATO by vyžadovaly souhlas EU a jejích členských států respektive spojenců NATO.
Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová koncem května varovala před pádem do ruské „pasti“ tím, že se bude diskutovat o tom, kdo by měl Unii v případných rozhovorech s Moskvou zastupovat. Poznamenala také, že EU nikdy nebude nestranným zprostředkovatelem případných mírových jednání, protože stojí na straně Ukrajiny.
Moskva svých cílů na bojišti nedosáhne, prohlásily USA v OSN
Reklama
Výběr článků
Súdánec se na ulici v Belfastu snažil uříznout muži hlavu
Andrej Babiš konečně vysvětlil, proč nechce prezidenta na summitu NATO. Poslouchejte pozorně
Pohádková výhra je doma. Vítěz Eurojackpotu má miliardy na účtu
České turistky se nahé otužovaly v chráněném jezeře v Tatrách, čeká je tučná pokuta
KEMEL: Příliš vysoká cena za imunitu
Zemřel herec James Handy. Ubodal ho syn jeho přítelkyně
Zaměstnanec McDonald's v USA chrstl kolegovi do obličeje rozpálený fritovací olej
KEMEL: Je to nepochopitelné
Reklama
„Velká laskavost pro Babiše.“ Poslanci chtějí změnit zákon o střetu zájmů
Lukašenko se ostře navezl do Moskvy
Írán se chce vyhnout dohodě s USA. Jednání záměrně protahuje
Unikátní záběry. Francouzi ukázali, jak se jejich stíhačka vypořádala s dronem nad Lotyšskem
Super.cz
Sport.cz
Garáž.cz
