Vyposlechl jsem si v pondělí pozoruhodnou historku o tom, jak v Rusku jedna televize vysílá zpravodajský pořad speciálně pro Putina. Vyprávěl ji na youtubovém kanálu „I grjanil grom“ (A zahřměl hrom) produkovaném v zahraničí Dmitrij Skorobutov, rovněž exulant a bývalý šéfredaktor zpravodajství stanice Rossija 1 Vesti (Zprávy). Podle něj mají Vesti speciální verzi, upravenou tak, aby odpovídala tomu, jak ruský prezident vidí svět.
Tu mu jeho nejbližší spolupracovníci pouštějí na uzavřený okruh a „glavnyj zritěl“ (hlavní divák), jak prý v televizi této své specifické jednočlenné cílovce říkají, je spokojen, že všechno v ruském světě funguje, jak má. Když ne, dozví se to až ve správnou chvíli. Ta třeba v případě potopení křižníku Moskva Ukrajinci v květnu 2022 přišla, až když koráb spočíval týden na mořském dně.
Dobrý ročník 1946? Víno nebylo nic moc, zato v Americe se urodili prezidenti
Rossija 1 je součástí veřejnoprávní Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti VGTRK, která je financována z ruského státního rozpočtu. Letos má dostat necelých 25 miliard rublů, tedy něco přes sedm miliard korun. Je to o pár miliónů míň, než mají dostávat z českého státního rozpočtu naše televize a rozhlas dohromady, až vládní koalice protlačí parlamentem zrušení koncesionářských poplatků.
Kdybych byl zlomyslný, hned by mě napadlo, jestli v ČT taky nezačnou vyrábět jedny speciální Události pro nějakého hlavního diváka, ale protože zlomyslný nejsem, vzpomněl jsem si místo toho na německý film Good bye, Lenin! z roku 2003, který získal spoustu cen i milióny diváků.
Pro jistotu připomenu, o čem je. Jeho spíše objektem než hrdinkou je soudružka Christiane z Berlína, která těsně před pádem zdi upadla do kómatu a probrala se, až když bylo sjednocení Německa na spadnutí. Její syn Alex nechtěl, aby maminka byla nešťastná z konce komunismu, a tak jí kolem postele vytvořil umělý svět, v němž všechno bylo jako za Honeckera. S kamarádem Denisem dokonce vyráběl televizní zprávy jen pro ni, upravená stejnou metodou jako ty pro Putina.
Jistě si dokážete představit, jaká to byla pro Alexe s Denisem makačka. Tvůrci zpráv o tom, jak ruskou armádu během speciální vojenské operace na Ukrajině vítají chlebem, solí a květinami a nikoli drony s náložemi, i dalších dobrých zpráv to taky nemají úplně jednoduché, i když nejspíš mají k dispozici nějakou ruskou verzi AI certifikovanou FSB.
Babiš: „Jsem trumpista.“ V soutěži o titul český Trump, ale i Orbán, vítězí náš premiér
Mimochodem, ten youtubeový kanál I grjanil grom má jméno podle povídky Raye Bradburyho A Sound of Thunder (česky např. Hlas hromu), kterou po celém světě proslavil klimatology i politiky hojně užívaný motiv mávnutí motýlího křídla v Amazonském pralese, které rozjede děje končící tu uragánem, tu planetární revolucí.
Filmová komunistka Christiane se nakonec dozví, jak se věci mají doopravdy, ale nechá si to pro sebe. O tři dny později, v den znovusjednocení Německa, v pokoji umírá.
Zda se to dozví Putin, není zatím jasné, ani co se bude dít potom. Byť efekt motýlího křídla naznačuje, že to může být pěkné nadělení.
