Kniha vzpomínek předlistopadového komunistického ideologa Vasila Biľaka se jmenuje Miľníky môjho života. Při četbě rozhovoru s předsedou KDU-ČSL Janem Grolichem pro iDNES.cz si na ně jeden vzpomněl. Ne, nikdo nechce srovnávat lídra demokratické strany s normalizačním aparátčíkem. Spíš jde o ty milníky, tady je náhled na světodějnost událostí u obou podezřele podobná.
Že si pan předseda stále stejně malé stranické preference vykládá jako rostoucí, je zcela jeho věc. Stejně tak je jeho věc, že poukazuje na to, že ostatní stagnují v dílčích ukazatelích, protože i kdyby se většina jeho opozičních konkurentů v dílčích ukazatelích propadla do pekla, na lidoveckých preferencích se to neprojevuje.
Volby budou milník. Koalici můžeme vést i my, říká šéf lidovců Grolich
Také je zajímavé, jak předseda couvá z původních slibů, už prý není důležité, zda máte 18 či osm procent, ale zda jste „klíčovou stranou“. Podle pana Grolicha vlastně vždy lidovci vyhrají, protože vždy bude někdo, kdo bude mít ještě horší výsledek. Věru, ambice jsou vidět i v tom, s kým se srovnáváte.
Podle pana předsedy Grolicha budou říjnové komunální a senátní volby milníkem v dějinách strany. Proč? Protože si prý lidé všimnou, že se se stranou něco stalo, změnila se. Tak tohle je skutečně revoluční přístup, pro něj pan Grolich připomíná Biľaka. Co se změnilo? V řečech pana předsedy se do omrzení opakuje slovo komunikace. Na začátku příštího roku prý bude „komunikovat naše témata“. Problém je v tom, že žádná taková témata neexistují.
Toto jsou naše volby, věří lidovci s „Grolich károu“. S vozem chtějí objet co nejvíc obcí
Nebo si snad s Janem Grolichem někdo spojuje nějakou konkrétní politickou myšlenku či jen nápad? Ano, pan předseda změnil „komunikaci“, nálepka Noví lidovci není a nikdy nebude myšlenkou, ale jen více či méně věrohodným marketingovým tahem. Stejně tak slib pana předsedy, že dodá straně ekonomickou kompetenci. Zde opět vidíme, řečeno s básníkem, to, co se nic nazývá. Pan Grolich jako předseda nepřinesl vůbec nic. Možná to na jižní Moravě stačí, ale na celostátní úrovni směřuje strana zjevně do bezvýznamnosti.
Vše se stane samo
Budoucnost bez témat, které voliče zajímají, KDU nečeká žádná. Na jedné straně je dětinské slovíčkaření pana předsedy, zda průzkumy ukazují dvě a půl procenta, či čtyři, a na druhé sliby, že do voleb se opoziční volič dočká buď jasně vyprofilovaných koalic, či silných politických stran a „vydefinovaných lídrů“. Prý se vše stane naprosto přirozeně. Ano, pan předseda bude vypouštět z úst nekonkrétní sliby a preference samy porostou a lídři se sami najdou. Hlavně aby se všichni hlásili „k celostátnímu brandu“, tedy rozuměj k mateřské straně.
Grolich se pochlubil, čeho dosáhl za prvních sto dnů v čele lidovců
Ale když už se někdo z KDU odhodlá k iniciativě, je pan předseda proti. Příkladem budiž nápad s prezidentskou kandidaturou Cyrila Svobody. Nechme stranou, jaké by měl bývalý ministr zahraničí šance, a podívejme se na dikci pana Grolicha: „Nemyslím, že je dobré takovou věc veřejně zvažovat“. A proboha proč? To má strana čekat, až předsedu konečně něco napadne a do té doby mlčet a šoupat nohama?
Upřímně, pane Grolichu, ono je to těžké hlásit se „k celostátnímu brandu“, když předseda je marketingový produkt bez - marketinkově řečeno, aby pan předseda pochopil - leadershipu.
