Hledá se další cizinec pro fotbalovou repre. Že by paraguayský Wlk z Argentiny?

Zatím je to jen teoretická možnost. Kdo ví, jak moc reálná. Ale rozhodně zajímavá. A velmi! Když už fotbalová reprezentace úspěšně nalákala do útoku Ryana Naderiho, rodilého Němce, mohla by mu v zahraničí najít parťáka. Také s českým původem, byť mnohem vzdálenějším. Co vám říká jméno Allan Wlk?

Je mu třiadvacet. Od léta kope první argentinskou ligu za tým Lanús. Dřív válel za paraguayskou dvacítku, kde končil s bilancí šestnáct zápasů, devět gólů. Teď se šušká o tom, že má nakročeno i do áčka.

Ale do kterého?

Díky českému pradědečkovi by si teoreticky mohl vybírat. A leccos nasvědčuje tomu, že národní tým o něm ví a má zájem.

„Příchod španělských trenérů nám zapnul lampičku v hlavě. Hráčů s českým původem je k mému překvapení v zahraničí víc než dost. Už máme v hledáčku dalšího, který má pradědečka Čecha,“ naznačil reprezentační manažer Pavel Nedvěd v rozhovoru pro Sport.cz. „Jméno neprozradím, ale je z Jižní Ameriky.“

Ha, stopa!

Vede k Wlkovi, urostlému útočníkovi, který před časem v rozhlasovém pořadu vysvětloval, kde přišel k neobvyklému příjmení, jež paraguaycům láme jazyk: „Praděda byl Čech, emigroval po válce a usadil se v Colonii Independencía, kam se rád jezdím podívat.“

Takže už brzy v českém dresu? Opatrně, otázek je totiž plno.

Za prvé: existuje skutečně možnost, že by občanství získal? Rozhodovalo by, jestli se pradědeček, zřejmě ještě Vlk bez dvojitého wé, kdysi dávno českého pasu vzdal. Nabytí občanství pro potomky se totiž standardně vztahuje na děti a vnuky, u pravnuků je proces složitější. Pravidla FIFA jsou sice o něco benevolentnější, ale i tak by jistě nešlo všechno hned.

Ještě zásadnější bude zjistit, jestli by měl Wlk vůbec zájem.

Jeho případ se hodně liší od Naderiho, který díky mamince Renatě válí česky, pravidelně jezdí do Prahy navštěvovat babičku, miluje vepřo-knedlo-zelo a při debutu suverénně odzpíval českou hymnu.

Útočník Allan Wlk z argentinského klubu Lanús hlavičkuje mezi protivníky z ekvádorského Cienciana Kevinem Becerrou (vlevo) a Gersonem Barretem v utkání jihoamerického poháru.

Wlkovi v žilách taky proudí trocha české krve a na příjmení je zjevně hrdý, když si vlčí hlavu nechal vytetovat přes levé předloktí. Ale logicky musí mít neporovnatelně bližší vztah k rodné Paraguayi.

Stopy poválečných emigrantů jsou většinou v Jižní Americe dávno zapadlé, což bylo znát třeba v roce 2007, když Češi ve finále mistrovství světa dvacetiletých narazili na Argentince, na jejichž soupisce zarazilo jméno Germán Voboril. Novinářům sice odkýval, že z Česka pochází jeho dědeček, ale jinak jen krčil rameny: „Nikdy jsem u vás nebyl, neumím žádné české slovo a abych řekl pravdu, o Česku vlastně vůbec nic nevím.“

Dá se předpokládat, že s Wlkem by to bylo podobné.

Od čtrnácti válel v dresu Olimpie Asunción, obdivoval slavného střelce Santa Cruze, v juniorských kategoriích zvládl za tři sezony přes 130 gólů a klubový šéf Balotta novinářům prozradil, že se na něj létali dívat i skauti Realu Madrid.

Paraguayské devatenáctce vystřílel zlato na Jihoamerických hrách v roce 2022, až pak se lehce zasekl a chodil po hostováních. Rozjel se na jaře, v menším klubu Recoleta stihl za čtyři měsíce patnáct gólů a přestoupil do Argentiny.

Bude v budoucnu z Lanúsu létat na reprezentační srazy šestnáct hodin do Prahy?

Nebo spíš slabé dvě hodinky do Asunciónu?