Hororová Týna: Michael Fassbender v Jezeru smrti pocítil na vlastní kůži zkaženou Británii - Novinky
Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Michael Fassbender a Kelly Reillyová ztvárnili v hororu Jezero smrti (2008) partnery, které terorizuje parta násilnických teenagerů.
Hvězdu série X-Men nebo představitele Steva Jobse ve stejnojmenném snímku asi netřeba představovat. Dnes celosvětově proslulý německo-irský herec Michael Fassbender získal jednu ze svých prvních rolí v hororu s idylickým názvem Eden Lake, v Česku uváděném jako Jezero smrti. Je to malý klenot, který by byl hřích v jeho filmografii opomenout.
Reklama
O agresivitě dětí a teenagerů se nyní hodně mluví s přibývajícími incidenty ve školách. Nejde přitom o ryze současný jev. Pro dospívající delikventy, jejichž poznávacím znamením byla mikina s kapucí, se koncem nultých let ve Velké Británii vžilo označení „hoodies“.
Na ostrovech tehdy vládli labouristé, kterým opozice vedená konzervativcem Davidem Cameronem dávala za vinu celospolečenský úpadek. Poukazovala na rozpad tradiční rodiny, nárůst kriminality a antisociální chování mladých lidí, jimž kriminální činnost většinou beztrestně procházela.
Na strach z nebezpečné mládeže v roce 2008 pohotově zareagoval debutující anglický režisér a scenárista James Watkins, tvůrce pozdějších filmů Žena v černém (2012) nebo Nepřivolávej nic zlého (2024). Do českých kin právě dorazila jeho body hororová novinka Clayface.
Hororová Týna: Jedovatí pavouci kosí filmové postavy do minuty. Realita je úplně jiná, říká arachnolog
V prvotině Jezero smrti, kterou natočil za pouhé dva miliony dolarů a vydělal na ní dvakrát tolik, přinesl mrazivý, nemilosrdný příběh, který dodnes neztrácí na aktuálnosti a znepokojivosti.
Herecký nováček Fassbender v něm ztvárnil herního designéra Steva. Ten s přítelkyní, učitelkou Jenny (Kelly Reillyová, známá ze seriálu Yellowstone), vyráží na romantický víkend na anglický venkov k fiktivnímu jezeru Eden.
Reklama
Lámající se kosti
Konfrontace páru s místní násilnickou omladinou vedenou Brettem (Jack O'Connell) však má do představy ráje dost daleko. Partneři záhy zjistí, že jim jde o holý život.
Bylo by snadné tento počin odsoudit jako takzvané torture porno, jakým byl v té době třeba Rothův Hostel (2005). Takové vyznění Watkins ostře odmítl.
„Násilí v mém filmu je ve skutečnosti velmi ponuré. Nemyslím si, že by se na něj lidé dívali s úsměvem nebo že by je vzrušovalo. Agresivita tu má své následky, které jsou děsivé tak, že se vám z nich zvedá žaludek,“ řekl v rozhovoru pro web Den of Geek.
Namísto naturalistických výjevů, na jaké vedle Rotha vsadili mimo jiné tvůrci Saw (2004), zhmotnil hrůzu prostřednictvím zvuku nebo čiré představivosti publika.
Když například Brett zkope a pak ubodá nejmenovanou postavu, samotné rány divák přímo nevidí. Slyší ale každé křupnutí kostí. „Musel jsem tyto zvuky ztlumit a zesílit hudbu. Bylo to příliš drsné, skoro se na to nedalo koukat,“ přiznal režisér.
Dědičné vzorce chování
Na natáčení, po němž nenávratně vzlétl do Hollywoodu, vzpomínal Fassbender jako na skvělou zkušenost, z níž si vybavuje krev, násilí a výtečnou spolupráci s kolegy.
Reklama
Steva se mu podařilo zachytit jako arogantního zástupce střední třídy, který za žádnou cenu nehodlá mladistvým výtržníkům ustoupit. Jeho neschopnost potlačit ego však rozpoutá řetězec tragických událostí.
Happyend v tomto případě nečekejte. Snímek poukazuje na hlubokou propast a silnou nevraživost mezi městskou elitou a vesnickými dělníky, která se jako vzorec chování přenáší po generace. Rodiče tu nakonec páchají stejná zvěrstva jako jejich nezletilé děti.
„Po premiéře jsem čelil extrémní kritice a diskusím o tom, co to vlastně dělám, proč ta démonizace a jaký je v tom politický záměr. Pokud mezi lidmi existuje nějaký strach, jakým je v případě Jezera smrti ten z mládeže, je podle mě namístě se jím zabývat. Nutně tím neříkám, zda je oprávněný, nebo ne,“ uzavřel Watkins.
Hororová Týna: Menstruace, šikana a průlom Johna Travolty. Stephen King přitom svou klasiku málem zahodil
Výběr článků
Reklama