iDNES Lounge: Honba za rychlým ziskem končívá i tragédií. Jak investovat bezpečně?
Češi investují více než dříve, přesto stále drží značnou část úspor na běžných a spořicích účtech. Inflace jim tak podle expertů může nenápadně snižovat hodnotu peněz. V debatě iDNES.cz Lounge se na tom shodli Tomáš Maxa z XTB, Vojtěch Šmajer z OVB, Petr Lajsek z Purple Trading a Martin Slaný z DRFG Investment Group. Investování podle nich není luxusem pro bohaté, ale nutností. Čekání na „lepší chvíli“ se navíc může prodražit.
Lounge – pořad iDNES.tv
Hosté pořadu
Vojtěch Šmajer
OVB
Vojtěch Šmajer je produktovým analytikem investic a penzí v OVB Allfinanz, a.s. Do OVB přišel zúročit svoje zkušenosti z bankovnictví, kdy byl v letech 2019–2024 členem dozorčí rady Komerční banky. Pravidelně vystupuje v médiích a svoje 18leté zkušenosti s investováním se snaží předávat srozumitelnou formou. Je příznivcem dřívějšího odchodu do důchodu (early retirement) skrze investice. Absolvent Právnické a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
Tomáš Maxa
XTB
Tomáš Maxa působí jako analytik v XTB, kde se zaměřuje především na akcie. Nejvíce se věnuje americkému akciovému trhu, který považuje za nejdynamičtější a z pohledu investorů také za nejdůležitější trh na světě. K investování se dostal během vysokoškolského studia, když ho začalo více zajímat fungování finančních trhů. Postupně se z tohoto zájmu stala oblast, které se věnuje i profesionálně. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde získal ekonomické základy, ze kterých dnes vychází při práci analytika.
Petr Lajsek
Purple Trading
Petr Lajsek působí jako finanční analytik ve společnosti Purple Trading, kde se zaměřuje na analýzu finančních trhů a výstupy v médiích. Pravidelně komentuje aktuální ekonomické a tržní dění v českých médiích, včetně České televize, ČT24, Hospodářských novin, E15, Forbesu či iDNES. Věnuje se především akciovým trhům, měnám, komoditám, centrálním bankám a technologickým společnostem, přičemž své analýzy a pohled na investiční příležitosti prezentuje také v odborných diskusích, rozhovorech a webinářích.
Martin Slaný
DRFG Investment Group
Martin Slaný je předsedou dozorčí rady a hlavním ekonomem DRFG Investment Group. Z pozice předsedy dozorčí rady dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost celé skupiny DRFG. Jako hlavní ekonom je zodpovědný za koordinaci analytických výstupů, má na starosti vyhodnocování ekonomických příležitostí a potenciálních rizik, zpracovávání dopadových studií, ekonomických a statistických analýz. Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal i doktorát v oboru finance, a na VŠE nadále přednáší. Předešlé pracovní zkušenosti získal mimo jiné jako ekonomický poradce Václava Klause, bývalého prezidenta České republiky.
Finanční trhy letos opakovaně čelily geopolitickým otřesům, konfliktu na Blízkém východě, energetické nejistotě i obavám z dalšího vývoje inflace. Přesto americké a evropské akciové indexy podle účastníků diskuse zakončují rok s přibližně desetiprocentním zhodnocením. „Nejvíc mě překvapilo, jak dobře se trhům daří. Kdybychom posuzovali současný kontext jen podle zpráv, které letos přicházely, očekávali bychom úplně jiný výsledek,“ uvedl Martin Slaný, hlavní ekonom DRFG Investment Group.
Podle něj se ukazuje, že ekonomiky dokážou vnější šoky vstřebávat lépe než v minulosti. Investoři, firmy i spotřebitelé jsou na podobné události citliví, zároveň se s nimi ale naučili rychleji pracovat. S tím souhlasí také Vojtěch Šmajer, produktový analytik OVB. Za důležitou považuje odolnost ekonomiky vůči inflaci a dražším energiím. Zároveň upozorňuje, že jedním z hlavních témat příštího roku bude otázka, zda umělá inteligence dokáže skutečně vydělávat peníze a ospravedlnit obrovské investice, které do ní technologické firmy vkládají.
Dluhopisy znovu lákají. Výnos může přesáhnout pět procent
Jedním z překvapivých trendů je návrat dluhopisů do investorské pozornosti. Po letech, kdy kvůli nízkým úrokovým sazbám příliš nevynášely, se situace změnila. Vojtěch Šmajer upozorňuje, že české státní dluhopisy mohou nabídnout výnos do splatnosti přes pět procent, a to bez měnového rizika. „Přichází doba dluhopisová,“ říká. Podle něj mohou být zajímavé také některé eurové firemní dluhopisy s nominálním výnosem pět až šest procent.
Důvodem je i postupná změna nálady investorů. Ti, kteří v minulých letech výrazně vydělali na technologických akciích, mohou část zisků přesouvat do konzervativnějších aktiv a zajistit si předem známý výnos.
Ne všichni experti jsou ale z dluhopisů stejně nadšení. Petr Lajsek upozorňuje, že ani státní dluhopisy nejsou zcela bez rizika. Jejich cena se může měnit a investor by neměl automaticky předpokládat, že jde o bezpečné uložení peněz bez možných ztrát.
Pozornost si podle analytika Purple Trading zaslouží také dividendové akcie a některé defenzivní tituly. Naopak u zlata neočekává v současném prostředí výrazné zázraky. Vysoké úrokové sazby a silný dolar totiž podle něj tomuto kovu příliš nepřejí.
Mladí mohou riskovat více. Neznamená to ale hazardovat
Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma „Investice“ jsou zleva Martin Slaný, předseda dozorčí rady a hlavní ekonom DRFG Investment Group a Petr Lajsek, analytik Purple Trading.
Jak si tedy portfolio sestavit? Jednoznačná odpověď neexistuje. Záleží především na věku, finanční situaci a době, po kterou může investor nechat peníze pracovat.
Vojtěch Šmajer z OVB připomíná jednoduché pravidlo 120 minus věk. Výsledkem je orientační procento portfolia, které by mohlo být investováno do akcií. Čtyřicátník by tak například mohl mít přibližně 80 procent v akciích a zbytek v dluhopisech či nemovitostech. S přibývajícím věkem by se portfolio mělo postupně stávat konzervativnějším. Zatímco mladý člověk má dostatek času překonat případné propady trhů, člověk blížící se důchodu už si takové výkyvy nemůže dovolit ve stejné míře.
Petr Lajsek zároveň doporučuje mít finanční rezervu odpovídající přibližně šesti měsíčním platům. Peníze na nenadálé výdaje by totiž investor neměl být nucen vybírat z akcií v okamžiku, kdy jsou zrovna ve ztrátě.
Pro začátečníky se podle odborníků nabízejí především ETF fondy, které kopírují široký akciový index. Například S&P 500 zahrnuje 500 velkých amerických společností. Investor tak nemusí sám vybírat jednotlivé akcie a může se soustředit především na pravidelnost a dlouhodobost investování. „Pro 95 procent lidí je nejrozumnější pravidelně kupovat ETF na S&P 500,“ zaznělo v diskusi.
Důležitá je přitom disciplína. Investoři mají podle analytiků tendenci dělat přesně to, čemu by se měli vyhnout: při poklesech v panice prodávají a při růstu nakupují, když už jsou ceny vysoko. „Nejlepší je nepanikařit a ideálně se každý den nedívat do své investiční aplikace,“ zaznělo v debatě.
Diverzifikace neznamená čím více, tím lépe
Všeobecně se doporučuje investice diverzifikovat. Martin Slaný v této souvislosti vysvětluje, že diverzifikace neznamená kupovat co nejvíce různých aktiv. „Vy diverzifikujete ne vůči tomu aktivu, vůči tomu riziku. Můžu si koupit pět investičních bytů, no tak tím jsem nic nediverzifikoval, protože pokud ty jednotlivé byty budou ve stejné oblasti, tak faktory, které ovlivňují tu cenu, jsou stejné,“ říká.
Naopak produkt, který v sobě kombinuje investice napříč měnami, regiony a odvětvími, dokáže snížit riziko a zároveň přinést vyšší výnos. „To je jeden z nejúžasnějších konceptů matematiky, kde vezmete tři velmi rizikové věci, které se ale vyvíjejí nezávisle, a smícháte je dohromady, tak vlastně dostanete výnosnější portfolio při menší míře rizika,“ doplňuje Vojtěch Šmajer.
Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma „Investice“ jsou Martin Slaný, předseda dozorčí rady a hlavní ekonom DRFG Investment Group, Petr Lajsek, analytik Purple Trading, moderátorka Elen Černá, Vojtěch Šmajer (na snímku), produktový analytik OVB a Tomáš Maxa (na snímku), finanční analytik v XTB.
Pákové investice mohou zničit úspory během několika dnů
Velké varování směřovali odborníci k takzvaným pákovým produktům. Ty umožňují znásobit potenciální výnos, ale stejně tak i ztrátu. Právě touha rychle vydělat může nezkušené investory dostat do velmi nebezpečné situace.
Příkladem je Jižní Korea, kde podle účastníků diskuse drobní investoři masivně spekulovali na růst výrobců polovodičů. Část z nich využívala trojnásobnou páku a na investice si dokonce půjčovala. Když se trh obrátil, přišli o vložené peníze a někteří zůstali ještě zadlužení. „Tohle už nebylo investování, ale gambling,“ zaznělo v diskusi. Rizikovost pákových produktů dokládají také statistiky evropského regulátora. U obchodování s CFD podle citovaného údaje dlouhodobě prodělává přibližně 80 procent klientů.
Odborníci proto varují před představou, že vyšší riziko automaticky znamená vyšší výnos. Taková úměra neplatí. Investor může podstoupit mnohem větší riziko, aniž by za něj dostal odpovídající odměnu.
Zvlášť nebezpečné je podle nich využívání půjčených peněz. Pokud investor přijde o polovinu svého kapitálu, musí následně vydělat sto procent, aby se dostal zpět na původní hodnotu. Při ztrátě 80 procent už potřebuje zhodnocení o 400 procent.
Nedostupné bydlení žene mladé k riskantním sázkám
Zajímavým tématem diskuse byla také motivace mladé generace. Vysoké ceny nemovitostí totiž podle analytiků vedou některé mladé lidi k přesvědčení, že běžným spořením se k vlastnímu bydlení nikdy nedostanou. Začínají proto hledat investice, které by jim mohly přinést rychlý a výrazný zisk. Někdy se ale jedná spíše o sázku na štěstí než o promyšlenou investiční strategii.
„Mladý člověk vidí, že ceny nemovitostí jsou úplně nedostupné, a přirozeně ho to stahuje k představě, že udělá investici jako lístek do loterie. Buď to vyjde, nebo ne. Když to vyjde, vydělá tolik, že si bude moci koupit vlastní bydlení,“ upozornil Petr Lajsek.
Právě zde podle expertů hraje důležitou roli finanční poradce. Jeho úkolem není klientovi automaticky nabídnout co nejrizikovější produkt, ale vysvětlit mu, jaká rizika skutečně podstupuje a zda odpovídají jeho možnostem a cílům. Vojtěch Šmajer například připomněl, že v rámci investičního poradenství nelze klientovi doporučit produkt, který neodpovídá jeho investičnímu profilu. Ani tehdy, když o něj sám požádá.
Pozor na podvodné investiční platformy. Klient přišel o miliony
Vedle rizik samotných investic upozornili experti také na podvodné obchodní platformy. Investor by si měl vždy ověřit, zda společnost disponuje potřebnou licencí a podléhá regulaci.
Vojtěch Šmajer popsal případ klienta, který během pandemie obchodoval přes podvodnou platformu a přišel o několik milionů korun. Nakonec se ukázalo, že peníze někdo vybíral v hotovosti z bankomatu v Panamě. „Licence a regulace nejsou sexy, je to velmi nudné. Ale právě tyto věci jsou extrémně důležité,“ zdůraznil.
Zájemci by si proto měli prověřit, zda je daná společnost uvedena v seznamech České národní banky. U zahraničních brokerů je potřeba věnovat pozornost také tomu, v jaké zemi sídlí a kde by případně museli řešit spor.
Varovným signálem může být podle Martina Slaného také neochota poskytovat informace o investici, chybějící historie produktu nebo nejasné podmínky. Stejnou obezřetnost doporučují odborníci i u firemních dluhopisů, jejichž emitenti nemusejí být schopni splácet úroky ani jistinu.
Tomáš Maxa doplňuje, že pokud si chce investor ověřit přímo brokera, může se podívat na burzovní report, kde bývají brokeři obchodováni. Z něj lze zjistit, jak se jim daří.
AI může být investičním hitem, ale také největším zklamáním
A co přinese rok 2027? Jedním z hlavních témat zůstane umělá inteligence. Technologické společnosti investují obrovské prostředky do datových center, čipů a další infrastruktury. Zatímco některé firmy vykazují rekordní tržby, investoři začínají být nervózní z rostoucích kapitálových výdajů. Podle analytiků bude zásadní otázkou, zda se tyto investice skutečně promění v odpovídající zisky.
„Společnosti Google i Amazon oznámily, že zvýší ty své kapitálové výdaje pro příští rok. To si myslím, že bude zcela zásadní i pro ten sentiment na trzích,“ říká Tomáš Maxa. Krátkodobým rizikem podle něj mohou být rostoucí úrokové sazby ve Spojených státech, Evropě i Japonsku.
iDNES LOUNGE
Vojtěch Šmajer upozornil na zajímavý paradox: firmy, které vybudují infrastrukturu pro novou technologii, nemusejí být těmi, které na ní nakonec vydělají nejvíce. Připomněl například rozvoj optických sítí. Infrastrukturu vybudovaly telekomunikační společnosti, ale největší ekonomický přínos z ní později získaly firmy jako Google nebo Meta.
Podobný scénář se podle něj může opakovat i u umělé inteligence. Amazon a další technologičtí giganti mohou investovat miliardy do datových center, ale největší užitek z AI nakonec získají společnosti z úplně jiných odvětví, které díky ní výrazně sníží své náklady. Dalším rizikem může být politická regulace datových center ve Spojených státech. Investoři budou sledovat také vývoj na Blízkém východě, protože případné zdražování energií může znovu roztočit inflaci a ovlivnit úrokové sazby.
Petr Lajsek přesto zůstává optimistický vůči velkým technologickým společnostem. Případné výprodeje akcií velkých technologických firem považuje za zajímavou příležitost k nákupu.
Martin Slaný, předseda dozorčí rady a hlavní ekonom DRFG Investment Group
V českém prostředí pak Martin Slaný očekává pokračující přesun investorů od korporátních dluhopisů k fondovým strukturám, zejména nemovitostním fondům a fondům soukromého kapitálu. Za důležité považuje také sledování daňové politiky, která může výsledný výnos investic významně ovlivnit.