Itálie se nabízí jako pokusná země na celoroční zavedení jednoho času

Osm let čekají miliony Evropanů na to, až se Evropská unie dohodne na ukončení střídání času. Sedmadvacítku členských států zavedla do slepé uličky odpověď na otázku, který čas by měl vlastně platit nastálo. Itálie se z ní rozhodla vykročit a nabízí se jako země, která by vyzkoušela letní čas po celý rok.

Italové stejně jako Češi v noci na neděli 25. října opět posunou hodiny o hodinu zpět. V Římě však současně nabírá na síle iniciativa, která chce střídání času ukončit jednou pro vždy. A natrvalo zavést ten letní.

Poslanec vládní Salviniho Ligy Andrea Barabotti představil minulý týden rezoluci, která má italskou vládu vyzvat, aby na evropské úrovni prosazovala zrušení sezonního střídání času a pro Itálii podporovala zavedení trvalého letního času, píše italský deník Corriere della Sera.

Návrhu předcházelo několikaměsíční šetření výboru pro výrobní činnosti italské sněmovny. Poslanci vyslechli zástupce firem, odborů, energetiky i lékaře. Argumenty byly tak přesvědčivé, že závěrečnou zprávu schválili jednomyslně.

Jedním z hlavních argumentů jsou úspory energie. Provozovatel italské přenosové soustavy Terna spočítal, že současných sedm měsíců letního času letos sníží spotřebu elektřiny přibližně o 302 gigawatthodin. Pokud by letní čas pokračoval také od konce října do konce března, mohlo by se ušetřit dalších přibližně 160 gigawatthodin.

Středoevropský čas
SEČ (CET - GMT+1h). Také se nazývá obyčejný, standardní nebo klasický. V současnosti je naším občanským časem tehdy, když není zaveden letní čas.

Letní čas
Odpovídá času sousedního východnějšího pásma. U nás jde o SELČ (CEST), který odpovídá času východoevropskému - VEČ (EET - GMT+2h).

Převedeno na peníze by byl přínos prodlouženého letního času dohromady asi 120 milionů eur, tedy přibližně tři miliardy korun. Samotné prodloužení do zimních měsíců by ale odpovídalo jen asi 0,05 procenta celkové italské spotřeby elektřiny.

Zastánci změny argumentují také tím, že světlo navíc v pozdním odpoledni a večer může prospět obchodům, restauracím nebo cestovnímu ruchu a umožnit lidem trávit více času venku.

V Miláně by slunce vycházelo až v devět

Trvalý letní čas má však i druhou stránku. Den by se samozřejmě neprodloužil – jedna hodina denního světla by se pouze přesunula z rána do večera.

V zimních měsících by to bylo výrazné zejména na severu Itálie. Podle výpočtů předložených parlamentnímu výboru by v době zimního slunovratu při trvalém letním čase vycházelo slunce v Turíně v 9:04, v Miláně v 9:00, v Římě v 8:34 a v Neapoli v 8:23. V Turíně by během roku připadlo 81 pracovních dnů, kdy by slunce vyšlo až po osmé hodině, v Miláně 75.

Proti tomu vystupují odborníci na spánek. Italská akademie spánkové medicíny AIMS během parlamentního šetření uvedla, že pokud se má střídání času zrušit, je z hlediska spánku a biologických rytmů bezpečnější variantou trvalý standardní čas, zvaný zimní.

Jaký čas by vám nejvíce vyhovoval?

Ranní světlo totiž patří k hlavním signálům, podle kterých se synchronizují vnitřní biologické hodiny člověka. Trvalý letní čas by v zimě ranní světlo ještě oddálil a podle lékařů by mohl prohlubovat takzvaný sociální jet lag, zejména u dospívajících a lidí s pevnou ranní pracovní dobou.

Na jednom se však většina účastníků italského parlamentního šetření shodla: problémem je samotné přecházení z jednoho času na druhý. Spor se vede především o to, který z obou časů by měl zůstat natrvalo.

Itálie sama rozhodnout nemůže

Řím ale nemůže změnu zavést jednostranně. Střídání času upravuje evropská směrnice a členské státy musí postupovat koordinovaně.

Evropská komise navrhla zrušení sezonních změn už v roce 2018. Ve veřejné konzultaci se tehdy z přibližně 4,6 milionu respondentů vyslovilo 84 procent pro konec střídání času. Evropský parlament návrh v březnu 2019 podpořil, dohoda mezi členskými státy v Radě EU však následně nevznikla.

Loni se otázka zrušení střídání času dostala znovu na evropský stůl během předsednictví Polska v Radě EU. Varšava měla velké ambice posunout téma dál. Výsledkem byla shoda na tom, že se zadá studie, která má posoudit právní i praktické dopady zrušení střídání času a vytvořit podklady pro případné obnovení legislativního procesu. Hotová by měla být do konce letošního roku.

Rezoluce italských poslanců žádá vládu v Římě, aby se pokusila evropské jednání znovu rozhýbat. Počítá i s možností celoevropského experimentu s trvalým letním časem, při němž by se sledovaly dopady na spotřebu energie, zdraví a ekonomiku.