Na podzim Česko čekají volby do obecních zastupitelstev. Zájemci o posty zastupitelů a radních musí při podávání kandidátních listin dodržet termíny i správné postupy. Proces kandidatury ale významně ovlivnilo několik změn, které přinesly dvě po sobě jdoucí novely zákonů.
Letošní komunální volby se uskuteční spolu s volbami do třetiny Senátu v pátek 9. a sobotu 10. října 2026. Termíny, stejně jako pravidla pro registraci, určuje zákon číslo 88/2024, o správě voleb. Podle něj se také řídí podávání listin nebo sběr petic na podporu kandidatury.
Podmínky změnilo několik novel
Volby 2026
Kde se volí jen zastupitelé a kde se volí i do Senátu
Letos v lednu začala platit novela zákona o správě voleb, která upravila některé postupy a změnila i kladené podmínky. Počítala se včasným zavedením elektronického Informačního systému správy voleb, ke kterému však podle ministerstva vnitra nakonec nedojde.
Poslanci proto v červnu v prvním čtení schválili další novelu, která část nařízení platných od ledna ruší. Celým legislativním procesem ještě neprošla a momentálně míří do Senátu, resort podle ní nicméně hodlá postupovat, ministerstvo totiž věří, že v platnost vstoupí včas.
Obsah
- Podmínky změnilo několik novel
- Jak se správně přihlásit ke kandidatuře?
- Jak podat kandidátku
- Petice pro nezávislé kandidáty
- Termíny, které je třeba dodržet
Jak se správně přihlásit ke kandidatuře?
Základní postup se od toho z předešlých let příliš nemění, přesto se zájemci mohou setkat s několika změnami. Pro úspěšné podání kandidatury je však nejdůležitější ohlídat stanovené termíny.
Kdo může kandidovat
Kandidovat do zastupitelstva obce může takřka kdokoli. Pro občany České republiky platí :
- nejpozději druhý den voleb musí dosáhnout věku 18 let;
- musí mít trvalý pobyt v obci;
- nemá omezenou svéprávnost;
- nemá omezenou osobní svobodu.
Stejné podmínky platí i pro všechny občany Evropské unie, kteří mají v dané obci přechodný nebo trvalý pobyt.
Lidé mohou ve volbách do zastupitelstev obcí kandidovat několika způsoby:
- na kandidátce registrované politické strany, hnutí či jejich koalice;
- samostatně pod svým jménem;
- samostatně ve Sdružení nezávislých kandidátů.
Na kandidátkách politických stran a hnutí se mohou objevit i kandidáti, kteří nejsou jejich členy.
Platí to i naopak – i členové stran a hnutí mohou kandidovat jako nezávislí.
Jak podat kandidátku
Jednou z hlavních úprav, které přinesla novela zákona o správě voleb, je změna registračních úřadů, tedy těch, které kandidátní listiny přijímají.
Nově jsou jimi podle ministerstva vnitra pouze pověřené obecní úřady. V Česku jich je 388 a k nim se ještě přidávají specifické úřady v Praze. Vyjma hlavního města je včetně jejich správních obvodů stanovuje vyhláška číslo 345/2020.
Konkrétnímu úřadu lze listinu podat dvěma způsoby:
- elektronicky skrze datovou schránku, ale variantou je podle ministerstva vnitra i poslání listiny s elektronickým podpisem přes e-mail;
- doručení je možné i fyzicky, tedy osobně nebo poštou.
Elektronický registrační systém se odsouvá
Mezi letošními novinkami měla být rovněž možnost podání kandidátní listiny skrze elektronický Registr kandidátních listin v Informačním systému správy voleb. Ten měl umožnit i sběr podpisů.
Další z letošních novinek mělo být „uzamčení“ odevzdaných kandidátních listin – po podání už nemělo být možné doplňovat další kandidáty či vzájemně měnit jejich pořadí. Aktuální metodiky ministerstva vnitra však ujišťují, že k avizovaným změnám nedojde.
Resort totiž v květnu s odkazem na zajištění bezpečnosti i spolehlivosti systému navrhl posunutí termínu spuštění elektronické registrace na rok 2028 – z něj pak vychází i nejnovější novela zákona o správě voleb. Definitivní odklad redakci iDNES.cz počátkem června potvrdila mluvčí ministerstva Hana Malá.
Za politickou stranu či hnutí nebo jejich koalici vždy podává kandidaturu pověřený zmocněnec.
Kolik jmen může být na kandidátce
Počet volených zastupitelů se přímo odvíjí od velikosti dané obce či městské části. Velikost zastupitelstva stanovuje paragraf 68 zákona o obcích číslo 128/2000. (jedinou výjimkou je Praha, jejíž zastupitelstvo může mít až 70 členů):
- do 500 obyvatel 5 až 15 členů;
- nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů;
- nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů;
- nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů;
- nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů;
- nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.
Konečné rozhodnutí o počtu volených členů je na samotném zastupitelstvu.
Nezávislý kandidát zmocněnce nemá a registraci podává svým jménem, pod kterým také kandiduje.
Možností pro samostatné kandidáty je také vytvoření Sdružení nezávislých kandidátů. To není formálně politickou stranou, ale pouze formálním uskupením, které existuje pouze pro jedny konkrétní volby.
Petice pro nezávislé kandidáty
Nezávislí kandidáti či jejich sdružení musí svou kandidaturu rovněž podpořit podpisy občanů. Minimální počet podpisů se, stejně jako počet samotných zastupitelů, odvíjí od velikosti obce. Konkrétně vychází z počtu voličů, což je také letošní novinkou.
Podrobnou tabulku s potřebnými počty podpisů pro samostatného nezávislého kandidáta i sdružení nezávislých kandidátů v každé obci zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Přibližný minimální počet lze vypočíst z počtu voličů podle oficiální metodiky:
Nedostatečný počet petičních podpisů při odevzdání listiny je považován za vadu, ale lze ji odstranit v řádné lhůtě.
Termíny, které je třeba dodržet
Základem úspěšné kandidatury je dodržení vyhlášených termínů. To platí jak pro samotné podání listiny, tak pro případné změny či opravy.
Samotný průběh voleb upravuje kromě zákona o správě voleb také Zákon číslo 491/2001, o volbách do zastupitelstev obcí. I ten prošel nedávno novelizací, která začala platit až 27. května 2026.
Hlavními změnami je zavedení doplňovacích voleb a rovněž upřesnění pravidel rezignace zastupitelů.
