Najít elixír mládí je odvěkou lidskou touhou. Hledáme ho přinejmenším tisíce let, od starých Egypťanů až po současnost. Dnes jej mnozí očekávají od nových léků, hormonů nebo potravinových doplňků. Nejnovější vědecké poznatky však naznačují, že jeden z nejúčinnějších prostředků máme možná celou dobu na dosah. Ne v podobě pilulky, ale v podobě pravidelného pohybu.
Nejde o tvrzení založené na dojmech ani o další módní doporučení. Studie publikovaná před několika dny v prestižním časopise Nature Aging přináší dosud nejpodrobnější pohled na to, jak pravidelná fyzická aktivita ovlivňuje biologické stárnutí lidských svalů.
Tým vedený nizozemským biologem Guusem Janssensem porovnal čtyři skupiny lidí: mladé dospělé, dlouhodobě sportující seniory, běžnou populaci starších osob a seniory s výrazně omezenou pohyblivostí.
Sportujícím seniorům bylo v průměru přes sedmdesát let. Výzkumníci jim odebrali vzorky svalové tkáně před i po standardizované fyzické zátěži a analyzovali je pomocí nejmodernějších metod molekulární biologie. Sledovali přitom aktivitu velkého množství genů, způsob, jakým sval hospodaří s energií, i stovky dalších látek, které rozhodují o jeho fungování. Biologické stárnutí svalů tak hodnotili z několika molekulárních pohledů současně.
Sportujete pravidelně?
Výsledek byl velmi přesvědčivý. Přibližně polovina molekulárních změn spojených se stárnutím, především na úrovni genové aktivity, u dlouhodobě trénovaných seniorů chyběla. Jejich svalová tkáň si v mnoha ohledech zachovala vlastnosti připomínající mladé lidi.
Neznamená to, že sedmdesátiletý člověk může mít stejné svaly jako dvacetiletý sportovec. Znamená to však něco neméně důležitého. Rychlost biologického stárnutí našich svalů neurčuje pouze datum narození. Ve významné míře ji ovlivňuje způsob, jakým žijeme.
Nečekejme na pilulku proti stárnutí
V posledních letech se stále častěji mluví o lécích, které by mohly prodloužit život nebo zpomalit stárnutí. Objevují se nové molekuly, potravinové doplňky i experimentální léčba. Některé z těchto přístupů mohou být jednou skutečně užitečné. Zatím však pro žádný z nich nemáme tak přesvědčivé důkazy jako pro pravidelnou fyzickou aktivitu.
Studie samozřejmě netvrdí, že bychom měli běhat maratony nebo jezdit etapové cyklistické závody. Stačí být dlouhodobě fyzicky aktivní. Rychlá chůze, jízda na kole, plavání, turistika nebo jiný pohyb, který člověka baví a vydrží u něj řadu let, představují pravděpodobně jednu z nejlepších investic do zdravého stárnutí.
Genový koktejl elixíru mládí. Podaří se vědě zastavit stárnutí?
Pohyb samozřejmě doporučujeme už desítky let. Dosud jsme se však opírali především o studie prokazující nižší výskyt infarktů, cévních mozkových příhod, srdečního selhání i předčasných úmrtí u fyzicky aktivních lidí. Dnes máme k dispozici další velmi silný argument. Moderní molekulární biologie ukazuje, že u dlouhodobě trénovaných lidí jsou projevy biologického stárnutí svalů výrazně méně vyjádřeny a jejich svaly reagují na fyzickou zátěž podobněji jako svaly mladých lidí.
Možná jednou skutečně vznikne tableta, která některé projevy stárnutí zpomalí. Do té doby však máme k dispozici prostředek, jehož účinnost byla opakovaně potvrzena v klinických studiích a který nyní získal i velmi silnou molekulární oporu. Proto tedy zatím platí, že nejlepším dosud známým elixírem mládí je dlouhodobý pohyb.
