Jaký plat mají kolegové? Novela umožní dozvědět se výši mezd ve firmě
Možnost vědět, kolik bere kolega, česká legislativa nepodporuje. Koho zajímá, zda nebere nejmíň z celého týmu, má většinou smůlu. Pokud se někdo neprořekne, šance něco zjistit se blíží nule. Změnit to má novela zákoníku práce, kterou nyní probírají poslanci. I když s konkrétním návrhem na ni přišla vláda, za celou ideou stojí Evropská unie. Spravedlivé odměňování a transparentní pravidla si musejí nastavit všechny členské země. Některé to již udělaly.
Novela zákoníku práce, která by mohla projít legislativním procesem ještě letos, přináší několik novinek. Jednou z nich je transparentní odměňování, což je věc, kterou požaduje EU. Co konkrétně se podle ní má změnit a jak je to vepsáno do zatím neschváleného návrhu zákona?
Kolik peněz za jakou práci
Všichni zaměstnavatelé budou muset vytvořit transparentní systém odměňování, tedy stanovit, podle čeho se určuje výše mezd. Roli může hrát náročnost konkrétní práce i zkušenosti a schopnosti zaměstnanců, ale ne gender. Zaměstnavatel musí pracovní pozice rozřadit podle hodnoty práce.
Tento systém musejí mít zaměstnavatelé hotový již k 1. lednu 2027. Vztahovat se má nejen na klasické zaměstnance, ale i na dohodáře.
Navrhovaná novela stanoví také sankce, které mohou být uloženy za nesplnění některých úkolů. Za chybějící systém odměňování může být uložena vůbec nejvyšší pokuta, a to až do výše 1 000 000 korun.
Lidé se dozvědí mzdy ve firmě, nová pravidla pro kurýry. Co se změní na popud EU
Kolik kdo bere a kdo to smí vědět
Zaměstnanci se nově budou moci legálně dostat k informaci o tom, kolik berou jejich kolegové. Má to ale dvě zásadní omezení:
- Zjistit půjde mzdu jen u lidí ve stejné skupině práce. Není to totéž co pracovní tým, kde mohou být zastoupeny různé pracovní role a různá odpovědnost. Nejde ani o skupinu lidí, kteří mají v pracovní smlouvě napsánu stejnou pozici. I lidé se stejnou pozicí mohou být odměněni různě, pokud je jeden z nich například zkušenější a připadají na něj složitější úkoly.
- Nebude možné zjistit mzdu konkrétního zaměstnance. To je důležité zejména v menších firmách nebo tam, kde je ve stejné skupině práce jen velmi málo lidí, nebo například jen jeden muž mezi ženami. Pokud by uvedenou výši mzdy bylo možné spojit s konkrétním člověkem, zaměstnavatel ji žadateli o informaci nesdělí. Podle návrhu ji ale někomu přece jen sdělit musí. Důvodová zpráva říká, že v takovém případě „budou údaje poskytnuty pouze odborové organizaci působící u zaměstnavatele.“
Zaměstnanec vs. OSVČ. Srovnali jsme daně a odvody podle příjmů
Rovnost mužů a žen
Novela má také řešit rovnost v odměňování u mužů a žen. Kdo bude chtít informace o mzdách kolegů, nedozví se sice, kolik bere konkrétní kolega a kolik konkrétní kolegyně, ale dostane od zaměstnavatele informaci, kolik berou ve stejné skupině práce muži a kolik ženy.
Současná česká legislativa sice teoreticky vyžaduje spravedlivé odměňování už nyní, ale ve skutečnosti se vymáhat nedá, jak vysvětluje důvodová zpráva k zákonu. „Nedostatek transparentnosti v odměňování u jednotlivých zaměstnavatelů znamená, že neoprávněné rozdíly v odměňování, případně diskriminace, často zůstávají neodhalené, a pokud na ně existuje podezření, je velmi obtížné je prokázat,“ píše se v ní.
Ženy stále vydělávají méně než muži. Změnit to má připravovaný zákon
Jak si požádat o informace o mzdách kolegů?
Tato možnost přijde až od 1. ledna 2028. Kdo bude mít o informace zájem, musí se na zaměstnavatele obrátit písemně. Informace může chtít jednou ročně, ne častěji.
V roce 2028 bude možné požádat o údaje za rok 2027, nikoli starší. Částky budou uvedeny v hrubém ročním a odpovídajícím hodinovém vyjádření. Na tyto hodnoty bude přepočtena i mzda tazatele, který se tak dozví:
- výši své odměny,
- průměrnou odměnu mužů vykonávajících práci stejné hodnoty,
- průměrnou odměnu žen vykonávajících práci stejné hodnoty.
Zaměstnavatel musí odpověď poskytnout do dvou měsíců. Zákon zároveň dá tazateli možnost chtít doplnění, pokud odpověď není úplná.
Musí brát všichni stejně?
Transparentní systém odměňování neznamená, že musejí brát všichni zaměstnanci na stejné pozici stejné peníze. Zohledňují se kritéria, která stanoví už současný zákoník práce, jako jsou složitost, odpovědnost a namáhavost.
Konec švarcsystému, nebo jeho legalizace? Blíží se nová pravidla pro externisty
Novinkou by mělo být i to, že když do firmy nastupuje nový člověk, musí dostat předem informaci o tom, kolik je minimální výše odměny, jakou může dostat.
Naopak při náboru se nesmí zaměstnavatel vyptávat na současný nebo minulý výdělek.
Kdy to bude platit?
- Pokud návrh projde legislativním procesem ještě letos a tak, jak je nyní napsán, začnou být některé části účinné už od ledna 2027. To platí například pro systém odměňování.
- Naopak s dotazováním na mzdy kolegů si lidé počkají až na rok 2028. Evropská unie sice chtěla, aby to bylo možné již v polovině roku 2026, ale Česko není jediný stát, který má zpoždění. Podobně je tomu v Rakousku či v Maďarsku. Směrnici EU do svých zákonů zatím nově nepromítlo ani Německo, kde však podobná pravidla už platí od roku 2017, ovšem jen pro firmy od 200 zaměstnanců.
- Dotazy na mzdy kolegů sice půjde položit až v roce 2028, budou se ale moci týkat i roku 2027. Naopak dál do minulosti to nepůjde.
Proč mají mít lidé možnost vědět, jak si stojí se mzdou ve srovnání s kolegy?
(Výňatek z důvodové zprávy)
- „Vymahatelnost zásady rovného odměňování je však v praxi obtížná. Nedostatek transparentnosti v odměňování u jednotlivých zaměstnavatelů znamená, že neoprávněné rozdíly v odměňování, případně diskriminace, často zůstávají neodhalené, a pokud na ně existuje podezření, je velmi obtížné je prokázat.“
- „Dostupná statistická data a mezinárodní srovnání dlouhodobě poukazují na existenci rozdílů v odměňování mezi skupinami zaměstnanců, které nelze plně vysvětlit objektivními kritérii hodnoty práce. Tyto skutečnosti naznačují, že stávající právní rámec, založený především na individuálním uplatňování práv, neposkytuje dostatečné preventivní a informační nástroje umožňující účinnou kontrolu dodržování zásady rovného odměňování.“
- „Zaměstnanci nemají k dispozici informace, které potřebují, aby se mohli úspěšně obrátit na soud z důvodu porušení zásady stejné odměny – zejména informace o úrovních odměňování ve skupinách prací stejné hodnoty. (...) Rozdíly v odměňování žen a mužů na srovnatelných pozicích sleduje pouze 15 % českých podniků.“
- „Podle dostupných údajů je počet soudních sporů týkajících se diskriminace v oblasti odměňování v České republice dlouhodobě nízký, což může souviset právě s obtížnou identifikací porušení práva a s nedostatkem informací potřebných k jeho prokázání.“