Voice of Freedom Повна версія

Jak to Meloniová dělá? Změnila Itálii ve stabilní zemi. Proč se od ní nepoučila ODS?

· Main news

Přijde-li řeč na Giorgii Meloniovou, zmiňují se její sympatie k Donaldu Trumpovi. Ale pozor, neplatí to paušálně. Vždyť právě měla s Trumpem spor.

Trump tvrdí, že na summitu G7 italská premiérka škemrala o fotografii s ním a jemu je jí líto. Prostě klasická trumpovská urážka, která ani nemusí mít přímý důvod. Meloniová to označila za „zcela vymyšlené“ a ve své reakci Trumpa nešetřila. Nepřipomíná nám to něco?

Třeba rok 2022, kdy Petr Pavel označil Trumpa za „odpudivou lidskou bytost“. Tak shrnul svůj zážitek ze společného focení, kde se Trump neomaleně domáhal lepšího místa, aby byl na snímku náležitě vidět.

Banální věci, ale cosi ukazují. Když se na Trumpovu neomalenost ozval Petr Pavel, v jistých kruzích se mu stále vyčítá, že riskoval vztah k lídru supervelmoci. Meloniové nevyčítá nikdo nic. Proč by taky měl?

Meloniová žadonila o fotku se mnou, bylo mi jí líto, chlubí se Trump. Řím reaguje

U nás se k Trumpovi pěstuje barikádní vztah. Jistí lidé se mu až devótně vtírají. Třeba ministr zahraničí Petr Macinka. Když mu přál k 80. narozeninám, bylo to v den, kdy Trump uznal, že válku s Íránem silou nevyhraje, a dohodl s ním „memorandum o porozumění“. Přesto mu Macinka přál „mnoho dalších vítězství“. Prostě devótnost v severokorejském stylu.

Jiní zase dělají z Trumpa druhého Hitlera. Nejde to vzít nějak nuancovaněji, pestřeji?

Nevlísává se, nenadává, prostě komunikuje

Že to jde, dokládá Meloniová. Když se hájila proti Trumpovým řečem o „škemrání společné fotografie“, byla nekompromisní. Nekompromisní byla i o málo dříve, když proti slovním útokům Trumpa hájila papeže.

Přesto Meloniová s Trumpem komunikuje na různých sešlostech a summitech bez problémů. Nevtírá se do jeho přízně ani mu nenadává, prostě komunikuje. Na první pohled je to banálně samozřejmé. Ale v době rozdělovacích barikád to až tak úplná samozřejmost není.

Meloniová (49) je netypická politička a nositelka konzervativních hodnot. V útlém mládí se točila kolem Italského sociálního hnutí. Bylo jí 15 let, takže kdyby dnes řekla, že tehdy byla „mladá a blbá“, znělo by to docela věrohodně. Věrohodněji, než jak mluví a jedná například Filip Turek.

Kdo lže? Trump se s Meloniovou stále pře o společnou fotku, kamarádit se už nechce

Faktem je, že když Meloniová (Bratři Itálie) v roce 2022 vyhrála volby a stala se premiérkou, progresivisté ji označovali za postfašistku. Bylo až zábavné číst tehdy německý tisk, natěšený na to, kdy Meloniová konečně udělá něco „echt fašounského“. A ono pořád nic. Tak to šlo po celé čtyři roky až do nynějška, kdy jí pomalu končí mandát.

A světe, div se, končí s tím, že podceňovaná i vysmívaná Meloniová proměnila příslovečně nestabilní Itálii v ukázkově stabilní stát Evropy, zejména v této velikostní kategorii. Britové čekají na již šestého premiéra od brexitu. Francouzi se děsí, že za rok vyhraje prezidentské volby lepenovec. Němci trnou, že většinu hlasů neposkládá ani velká koalice křesťanských a sociálních demokratů.

Jak to, že oproti těmto státům (i Španělsku, kde premiér nesmí kvůli justičnímu zákazu opustit zemi) se Itálie Giorgii Meloniové stala symbolem stability? Země, která je ještě v paměti jako ta, kde se premiéři střídají jako apoštolové na orloji?

Volil by ji i Mirek Topolánek

Na některé otázky není jednoznačná odpověď, kterou by sdělil nějaký algoritmus. Před dvěma lety, když byla Meloniová v polovině mandátu, se nad tím zamýšlel vážený list Neue Zürcher Zeitung, ale skončil u titulku s otazníkem: Jak to dělá? Giorgia Meloniová sedí pevně v sedle a Itálie je náhle místem stability v Evropě.

Trumpovi se po útoku na papeže postavila už i Meloniová. Je nepřijatelná, reagoval

Všímá si toho každý, ale snadno to vysvětlit nejde. Když dal rozhovor Týdeníku Echo bývalý premiér Topolánek, stěžoval si, že by neměl koho volit v Německu, ve Francii, na Slovensku ani u nás. Ale věděl by, koho volit v Itálii: „Volil bych Giorgii Meloniovou.“

Při tom všem působí divně, že se od Meloniové nepoučila sama ODS. Zvlášť když Meloniová vedla (2020–2025) v Evropském parlamentu frakci konzervativců a reformistů, kam patří i ODS. Ta otázka přece byla, je a bude zajímavá i pro ODS.

Jak to Meloniová dělá, že je tak úspěšná? Vedla konzervativce v EP, je katolička, ale přitom vyrůstala jako dcera samoživitelky a sama je teď matkou samoživitelkou. Jak to dělá? Na to neexistuje žádný algoritmus, musí se to nějak vycítit. Nebo zlomyslně opáčit: jak to dělal Petr Fiala, že měl tak skvělé politické (akademické) předpoklady a ve vládě byl tak neúspěšný?