Je víc špačků, nebo Špačků? A proč je rádi tlučeme a taky zahazujeme na ulici?

Stalo se to na jedné zahradě ve Slivenci. Ještě loni na podzim tam stál mohutný ořešák a v jedné z nejvyšších větví byla dutina, ve které pravidelně hnízdili špačci. Jenomže majitel ho v zimě pokácel, protože strom už ve větru nebudil důvěru. Na jaře na zahradu přiletěl pár špačků. Pozoroval jsem je, jak rozčileně poletují kolem dokola, a bylo mi jasné, co hledají. Jenomže starý ořešák byl pryč, a tak ještě chvilku špačkovali a pak se rozlétli hledat náhradní domov.

Špaček obecný je úhledný hlasitý pěvec, o něco menší než kos. Horní hranice počtu u nás byla odhadnuta až na 1,8 milionu hnízdících párů. Ptáci tak vysoce převyšují své neopeřené jmenovce, protože Špačků u nás sídlí jen necelé čtyři tisíce. Špačci nejsou příliš populární mezi ovocnáři a vinaři, protože ve velkých hejnech útočí na sady a vinice a působí pěstitelům velké škody.

Přesto se na mnoha zahrádkách nachází špačkovník, tedy univerzální budka pro ptáky a pro špačky především. Tento zvyk pochází z dávné minulosti, kdy naši předkové také vyvěšovali budky – ovšem ne proto, aby špačkům pomáhali s hnízděním, ale aby je mohli snadno odchytit a s odpuštěním sežrat.

Kdo by nahlédl do Kuchařství, to jest knížky o rozličných krmích, kterak se užitečně s chutí strojiti mají z roku 1591, jejímž autorem je český učenec Bavor Rodovský z Hustiřan, nějaké kuriózní recepty na úpravu drobných ptáků by objevil. Střílet a konzumovat špačky však už není dovoleno – tedy s výjimkou špačka luhačovického. Pokud nejste tak dalece obeznámeni s ornitologickou kuchyní, jedná se o závitek z mletého masa, tedy o levnější variantu španělského ptáčka.

Počet špačků se odhaduje na 1,8 milionu hnízdících párů. Ptáci vysoce převyšují své neopeřené jmenovce, protože Špačků u nás sídlí jen necelé čtyři tisíce.

V debatě o původu slova špaček se etymologové v minulosti neshodli. Nabízí se, že bylo převzato z německého Spatz. Jenže jak podotýkají čeští ptakopisci, toto slovo všude označuje jen a pouze vrabce. A jak v časopise Naše řeč poznamenal jazykovědec Václav Machek, to je závada, kterou nelze ničím odklidit, a tak původ slova třeba hledati jinde. Slovo špaček má však i několik dalších významů, nijak nesouvisejících s ptákem. Kromě dřevěné hračky označuje špaček i zbytek tužky, doutníku či cigarety.

Neuvěřili byste, kolik lidé odhodí špačků: nedopalky dokonce představují nejčastěji odhazovaný odpad na světě! Jak uvádí aktuální studie v časopise Environmental Chemistry Letters, každoročně se jich do životního prostředí dostávají biliony. Ohniska znečištění leží v Asii a Latinské Americe a nedopalky představují problém hlavně ve vodách a jejich okolí, typicky na plážích. V prostředí totiž vytrvávají roky a uvolňují se z nich toxické látky.

Přestože je u nás kouření klasických cigaret na ústupu, pohozených nedopalků je pořád dost. Což je znepokojivé. Vědět, že házet špačky na zem je nepřípustné, má přece každý – aniž by mu to musel připomínat nějaký expert na etiketu. Třeba ten známý kos Špaček.

Autor je mykolog