Jemenský válečný bolehlav saúdského prince. Eskalace konfliktu zvyšuje bezpečnostní nejistotu

Zdá se, že na Blízkém východě sledujeme další bezpečnostní drama, které navazuje na dosud neukončený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Od amerického prezidenta Donalda Trumpa víme, že další americké kroky v něm lze očekávat až po listopadových volbách do amerického Kongresu.

Jenže teď dochází k válečné eskalaci na jihu Arabského poloostrova. Saúdská Arábie podpořila minulý týden rozsáhlou ofenzívu na podporu jemenských vládních sil bojujících proti vzbouřeneckým Húsíům, kteří kontrolují životně důležitou globální námořní tepnu, průliv Báb al-Mandab mezi Adenským zálivem a Rudým mořem. Podpora se ovšem zatím z velké části omezuje na leteckou podporu útoků.

V sobotu ale došlo k raketovému útoku Húsíů na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu, při němž zahynulo nejméně čtrnáct lidí, včetně jednoho občana Spojených států.

Saúdské Arábii jdou na pomoc Turecko a Pákistán. Rijád stupňuje údery proti Húsíům

Opakuje se tak „íránský scénář“: na letecké útoky a bombardování se odpoví údery na civilní infrastrukturu.

Húsíové s umělou inteligencí

Pro saúdské vedení je to hodně špatná zpráva. Ukazuje totiž na pokračující schopnost Húsíů způsobovat škody daleko od hranic Jemenu. Letiště v Rijádu je vzdušnou čarou vzdálené asi tisíc kilometrů od jemenského hlavního města Saná, které Húsíové drží. To samozřejmě vyvolává otázky ohledně bezpečnosti energetické infrastruktury – vždyť dříve byli Húsíové schopni vyřadit z provozu životně důležitý saúdsko-arabský ropovod East-West mezi Perským zálivem a Rudým moře, kterým byla přepravována i ropa, jež měla stopku k přepravě přes blokovaný Hormuzský průliv. Vážnost situace podtrhuje fakt, že letiště v Rijádu nebude prozatím v provozu až do 17. října.

Rijád den po útoku Húsíů na letiště hlásí další explozi

O síle asymetrické odpovědi jemenských povstalců vypovídá i zpráva americké společnosti Anthropic, jednoho z technologických lídrů v oblasti umělé inteligence. Húsíové použili jejího nástroje Claude (AI) k vývoji naváděcího softwaru pro rakety a řízené střely – systémy, které řídí a stabilizují zbraně za letu.

Rijád je tak konfrontován s velmi nepříjemnou situací. Přestože si pořídil řadu nejmodernějších amerických systémů protivzdušné obrany, nezaručuje to schopnost reakce na rakety Húsíů, nemluvě pak o levnějších jednosměrných dronech.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán je tak postaven před velké bezpečnostní dilema. Jedenáct let snah o potlačení Húsíů, a to i prostřednictvím diplomatických jednání, nikam nevedlo. Ofenzíva jemenských vládních sil není zatím úspěšná – vzbouřenci naopak upevňují kontrolu nad většími městy.

Letiště v Rijádu znovu terčem Húsíů. Dvanáct lidí zemřelo, stovky zraněných

Může tak být na stole po útoku na letiště v Rijádu vyslání saúdskoarabských pozemních sil do Jemenu? Nepochybně se kalkulují rizika takového rozhodnutí. Nákladná a vyčerpávající pozemní válka v drsném pouštním terénu by nemusela dopadnout dobře. Navíc by mohla podkopat snahu korunního prince představit Saúdskou Arábii jako stabilní, investičně přívětivé království, které směřuje k vybudování moderního a ekonomicky rozvinutého státu dle „Saúdské vize 2030“.

Poučení z Egypta

Korunní princ může mít před očima osud egyptské armády z doby vládnutí prezidenta Násira. V roce 1962 se Egypt rozhodl podpořit nově vzniklou Jemenskou republiku, čemuž předcházelo svržení tamního imáma. Výsledkem byla ovšem vleklá válka s jeho podporovateli, která skončila egyptským vyčerpáním až v roce 1967. Dostalo se jí označení „arabský Vietnam“.

Saúdové se teď navíc nedočkali americké podpory, i když o ni Salmán Trumpa osobně žádal. Prezident pouze poskytl více než sto vojenských poradců, kteří mají poskytovat zpravodajské informace v rámci nově vytvořeného společného velení.

Ministerstvo vyzvalo Čechy: Do Saúdské Arábie cestujte jen v nezbytných případech

Washington je zjevně opatrný a nechce se nechat úplně zatáhnout vedle Íránu do dalšího nebezpečného konfliktu. A navíc to může být i odraz toho, že Saúdi neposkytli podle mínění Američanů větší pomoc v boji s Íránem.

V každém případě je ale jasné, že se vedle Íránu otevírá na Blízkém východě další válečná fronta, jejíž vyústění je nyní neodhadnutelné. Průliv Báb al-Mandab tak zůstává mimořádně zranitelný a nebezpečný.