Kdy už přijít na basket, když ne na Málagu! Skok v náročnosti je ohromný, cítí Kovář
Není moc pardubických hráčů, kteří nastupovali v basketbalové Lize mistrů už dřív než teď na podzim. Při zranění Petra Šafarčíka jen dva: Jakub Tůma a Luboš Kovář. Druhý z nich ale dosavadní zkušenosti obou s touto soutěží v dresu Nymburka relativizuje.
„Sice jsem v ní už působil, ale nikdy v takové roli jako tady. Obvykle jsem odehrál jen pár minut... Jeden rok byl sice z toho pohledu lepší, ale já ani Tůmič toho zdaleka nemáme za sebou v Lize mistrů tolik jako kluci z nynější Slavie – například Vojta Hruban, který v ní strávil deset let,“ podotýká 25letý pivot Beksy Kovář. „Takže je to hezké, ale nemá to valný význam.“
S Nymburkem jste v Lize mistrů potkal zvučné kluby ze španělské ACB ligy jako Tenerife a Bilbao nebo další slavné evropské týmy, například Galatasaray Istanbul a PAOK Soluň. Kam v tomto kontextu řadíte úterního soupeře z Málagy?
To je dobrá otázka. Málaga bude pravděpodobně dosud nejlepší tým, se kterým se utkám. Galatasaray byl pravda rozpočtem i herně úplně jinde, ale Málaga má letos kádr a ambice na to, podmanit si celou Ligu mistrů.
Liga mistrů je krok do jiného světa, vědí v Bekse. Málaga si poručila i druh ryb
Kterou z hvězd Španělů byste vypíchl?
Willyho Hernangómeze, což je bývalý hráč z NBA a Euroligy. To samozřejmě každý basketbalový fanoušek ví, je to obrovské jméno. V jejich prvním zápase, kdy porazili Litevce (Juventus Utena) skoro o 40 bodů, stihl za pouhých osm minut v prvním poločase dát nějakých 16 bodů plus 7 doskoků. Je vidět, že byl v Eurolize právem a že asi něco umí. (úsměv) Naším úkolem bude mu zápas co nejvíce znepříjemnit, aby neměl klid na hru.
Hodně se mluví o tom, že intenzita v Lize mistrů je mnohem vyšší, než na co jste zvyklí. V čem ještě vidíte zásadní odlišnosti?
Ta intenzita je opravdu extrémní. Jedna věc je o tom mluvit, ale když to zažijete na vlastní kůži, nedá se to vůbec srovnat. Proti Reggianě (porážka 65:82 v úvodním klání skupiny E) jsem byl na hřišti prvních pět minut a mohl jsem jít málem domů, protože jsem měl úplně odvařené nohy. Nebylo to o tom, že bych fyzicky nestačil, ale neustále běháte. Jde o každý kontakt, soupeři nesmíte dovolit nic. Celkově je to mnohem silovější, hraje se do těla a rozhodčí to víc pouštějí. V české lize by po takových kontaktech někteří hráči odpadli. V Lize mistrů jsou protihráči tak silní, že vás prostě přes sebe nepustí. Máte naučené, že něco funguje, ale v Evropě to neplatí.
Byl jste po zápase s Reggianou z osobních soubojů hodně potlučený?
To vyloženě ne, ale byl jsem neskutečně unavený. Diametrální rozdíl oproti tomu, když odehraji 25 minut v české lize. Tu vůbec nechci shazovat, ale ten skok v náročnosti je ohromný.
Luboš Kovář z Pardubic útočí na palubovce Reggiany.
Nakolik se vám líbil výkon týmu v prvním utkání? V první půli jste hráli velmi důstojnou partii.
Shrnul bych to tak, že v obraně to bylo dobré, což nás vlastně zdobí celou sezonu, ale vázl nám útok. Sice jsme udělali nějaký rekord v počtu vystřelených trojek, což je skvělé, ale nebylo to efektivní. Před zápasem jsme si říkali, že když budeme volní, musíme střílet, a ne pozice přecházet. Tohle jsme dodrželi, střely byly vybrané dobře. Ale soupeř hrál specifickou obranu – zatahoval se hluboko dozadu. V dalších zápasech musíme více vnikat dovnitř a dávat body i zpod koše.
Jak se s premiérou v Lize mistrů a předtím nepoznanou úrovní basketu vyrovnávali vaši Američané, kteří v uplynulé sezoně podepisovali nové smlouvy také s lákavou vidinou toho, že by si ji za Pardubice mohli zahrát?
Moc se těšili, možná byli až přemotivovaní. Když jsme se o tom pak bavili, potvrzovali přesně to, co zmiňuju já – že je to nesmírně fyzické. V naší lize někoho jednoduše obejdou jeden na jednoho, ale s tím tady nepochodí. Třeba Trey Bonham se v prvním poločase hodně trápil. Neměl prostor pro své klasické nájezdy, ze kterých normálně tvoří pozice pro ostatní, nebo střílí. V české lize předribluje hřiště, udělá dvě změny směru a je volný na trojce, ale tady s ním obránce zůstal. V druhém poločase už se však chytil, trochu změnil styl a hrál dobře. Všichni kluci se jinak shodli, že se to s ničím nedá porovnat.
Přiblížíte atmosféru, jež panovala v Reggiu Emilia? Jakou očekáváte od zápasu s Málagou?
Doufám, že v aréně bude nádherná, to si asi přejeme všichni. Netuším, kolik už je prodaných lístků, ale od prvního domácího zápasu si slibuju hodně. Na co jiného už přijít než na Málagu... Fakt to je jeden z adeptů na vítězství v celé Lize mistrů. V hale Reggiany to taky bylo super. Z Pardubic dorazili fanoušci, kteří nás povzbuzovali celou dobu, podobně jako domácí kotel Italy.
Máte schovanou vítěznou střelu na závěr duelu s Málagou, tak jako se to povedlo ve čtvrtém finále s Nymburkem?
(směje se) Uvidíme. Bude to bude těžší, ale snad jo.