Evropská unie si posypala hlavu popelem a pomaloučku se vrací k jaderné energetice. Zatím jsou to ale jen slova, stará protijaderná pravidla Evropské komise stále platí.
Málo dobrých zpráv chodí z českého průmyslu. Jedna nadějná je z Plzně. Škoda JS (dříve Jaderné strojírenství) byla vybrána jako jeden ze dvou strategických dodavatelů vybraných komponent pro jaderný ostrov malých modulárních reaktorů britské společnosti Rolls-Royce.
Škoda JS investuje. Chce se svézt na vlně malých modulárních reaktorů
Škoda JS jako jeden z už mála evropských (kontinentálních) podniků přečkala tažení ekologistů, pacifistů a zelených aktivistů proti jaderné energetice. Udržela a dokázala rozvíjet jedinečné a dnes již vzácné znalosti z oboru jaderného strojírenství a teď se chopí možnosti v tom pokračovat a vydělávat na tom.
Na podzim 2024 mateřská skupina ČEZ, do níž nyní Škoda JS patří, koupila podíl 20 % v britské společnosti Rolls-Royce SMR se záměrem společně vyvíjet a vyrábět malé modulární reaktory. A letos na jaře Škoda JS získala příslušný certifikát. Zatím je jedinou středo- či východoevropskou firmou, která je držitelem tohoto certifikátu pro jadernou energetiku. To jí umožňuje dodávat celosvětově svá zařízení pro primární okruhy jaderných elektráren finálním kontraktorům.
Jaderná elektrárna jako lego. Výrobu zrychlíme i zlevníme, říká ředitelka z ČEZ
Ač to nebylo záměrem, stalo se tak takřka v předvečer 15. výročí zkázy jaderné energetiky v Německu. Kancléřka Angela Merkelová 30. května 2011 oznámila urychlené ukončení provozu 17 spolehlivých elektrárenských reaktorů. Poslední byl odstaven roku 2023. V zemi, která plánovala výstavbu 50 jaderných reaktorů, jež měly krýt polovinu spotřeby elektřiny, se teď rozřezávají a rozebírají turbíny, parogenerátory, potrubí a další zařízení.
Německo nebylo samo. Od jaderné energie odstoupilo Irsko, Itálie, Belgie, Švédsko a Dánsko. Nejznámější případ je Rakousko, které postavilo zcela funkční jadernou elektrárnu Zwentendorf. V referendu v roce 1978 bylo těsnou většinou 50,5 % její spuštění odmítnuto. Elektrárna nikdy nebyla zavezena palivem, dnes se tam vodí turisté. Je to jediná jaderná elektrárna, která zavírá v pátek ve tři.
Stačí dvojí pokání?
Letos v březnu na jaderném summitu v Paříži předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Věřím, že byla strategická chyba, když se Evropa otočila zády ke spolehlivému a cenově dostupnému zdroji nízkouhlíkové energie.“ Upozornila, že v roce 1990 pocházela z jádra třetina evropské elektřiny, nyní je to 15 procent. „Tento pokles podílu jádra byl volbou,“ řekla. Nebyl volbou ani strategickou chybou. Byl vynucen ideologickým a politickým nátlakem. Leyenová byla v roce 2011 ministryní práce a sociálních věcí za CDU ve spolkové vládě kancléřky Angely Merkelové.
V německém případě má tento omyl nevratné důsledky, jimž nezabránilo ani opatrné přiznání na prvním velkém jaderném summitu v Bruselu v roce 2024, kde Leyenová připustila, že jádro má v čisté energetice své místo. Dánsko a Belgie v roce následujícím zrušily zákazy stavby jaderných elektráren, svůj přístup přehodnotilo i Švédsko. Záměry vybudovat nové bloky ohlásila Francie a trochu překvapivě také Polsko, které dosud jadernou energetiku neprovozuje.
Také Česko se znovu pustilo do přípravy nových jaderných bloků, nejprve v elektrárně Dukovany, výhledově snad i v Temelíně. A to měla namále, ekologové (Martin Bursík a Bedřich Moldan) se v roce 2006 zásadně podíleli na zabránění dostavby dvou bloků v Temelíně, kde pracují bloky dva, ale měly být čtyři. O zastavení bloků již funkčních se u nás naštěstí neuvažovalo. Naopak, jejich provozovatel ČEZ je průběžně modernizoval a vylepšoval. I díky tomu se podařilo odborné jaderné strojírenství udržet nejen při životě, ale i při vývoji.
Nástupce Drábové: Až 20 nových reaktorů. Česko čeká jedinečná jaderná expanze
Dvojí pokání Ursuly von der Leyenové ale ještě nic neznamená. Stále platí pravidla Evropské komise, jimiž obdařila i záměr prvního z obmýšlených nových bloků v JE Dukovany, jak a kdy smí elektrárna elektřinu vyrábět, aby nekonkurovala obnovitelným zdrojům, komu a za kolik ji smí prodávat. Atomovou elektrárnu tak staví na úroveň paroplynového bloku.
A pak je zde taxonomie, která určuje, jaké zdroje banky smějí úvěrovat a pojišťovny pojišťovat. Europoslanec ODS Alexandr Vondra v roce 2024 řekl: „Naprosto šílená legislativa, která vycházela z toho, že systémem různých regulací, doporučení a tlaků donutíme finanční instituce typu bank a pojišťoven k tomu, aby neručily finančně nebo neúvěrovaly činnosti, které jsou považovány za škodlivé z hlediska ekologie. Zelení a socialisti tehdy mohutně tlačili na to, aby jádro bylo označeno za špinavé, tudíž škodlivé. Musíme znovu otevřít tuto legislativu a zrovnoprávnit jádro s obnovitelnými zdroji typu soláry a větrníky. Jenom pěkné řeči nepomůžou, pokud nebudou mít dostatečnou volnost finanční instituce, aby tyhle projekty úvěrovaly, a pojišťovny, aby je pojišťovaly.“
Cesta k jádru ve Velké Británii je otevřena, tam ale nejsme v EU. Cesta k jádru na kontinentu, jak říkají Britové, byť třeba přes malé modulární reaktory, je stále zarubaná. Ony ty malé reaktory zase tak malé nejsou, uvažuje se o výkonu 450 MW, ty v Dukovanech, které už pracují, mají kapacitu 440 MW, po modernizaci už trošku vyšší. Tak držme palce Škodě JS a mnohým dalším tuzemským společnostem, které bývaly v jaderném programu zapojeny, že jim to vyjde alespoň v té Velké Británii, která už v EU není.
