Voice of Freedom Повна версія

Kometa Bartůňková: Je neuvěřitelné, co se děje. Konečně nemusím řešit finance

· Sport

Od našeho spolupracovníka v Číně -Spousta lidí v branži vidí, že se do tenisové špičky přihnala další česká hvězdička. Nikola Bartůňková ve dvaceti zaujala soupeřky i odborníky zábavným stylem hry i výtečnými výsledky. „Před rokem jsem byla na žebříčku kolem 600. místa, ani jsem si nepředstavovala, že se stane něco takového,“ řekla ve Wu-chanu v rozhovoru pro CANAL+ Sport.

Při běžném setkání působí stále stejně. Spíš zakřiknutě, uctivě, drží se při zemi. Opakuje, že zásadní je pro ni kvalita výkonů, z níž pak rostou úspěchy.

Do dění na WTA Tour přitom vtrhla jako troufalá dobyvatelka, jež se nebojí ani čerta. Ani Aryny Sabalenkové. V podstatě vůbec nikoho.

Do pompézního areálu ve Wu-chanu dorazila coby semifinalistka předchozího klání v Pekingu, kde porazila dvě sokyně z elitní světové desítky – právě Sabalenkovou i krajanku Karolínu Muchovou.

„Myslím si, že se mi zatím v kariéře nepovedlo nic většího. Strašně moc si toho cením,“ prohlásila v dějišti další čínské tisícovky.

Skvělý servis, perfektní pohyb i tvrdé rány. Svět velebí Bartůňkovou. Pozornost? Wow!

Přijela vlakem, už jako členka top 30 na žebříčku WTA. Ne že by to měla být konečná stanice. Přesto si průlomu neskonale váží: „Super! Neuvěřitelná věc.“

Když v čínském hlavním městě kráčela na dvorec před partií se Sabalenkovou, nepůsobila jako vyplašené mládě. Vždyť už ji málem porazila v červnu na berlínské trávě.

„Tam jsem posbírala hodně zkušenosti. Uvědomila jsem si, že na ni mám. Taky Aryna mě chválila,“ vzpomínala v interview pro stanici, která v Česku a na Slovensku exkluzivně vysílá podniky WTA 500 a 1000.

Nikola Bartůňková během zápasu v Berlíně proti Aryně Sabalenkové.

„Tentokrát jsme se střetly v jiných podmínkách. Jedna strana byla ve stínu, kde byla zima. Na druhé straně zase panovalo vedro, což nás obě ovlivnilo. Zvládla jsem lépe pár rozdílových míčů.“

Ve čtvrtfinále poté při totálním galapředstavení zdolala Muchovou, kterou dobře zná z pražské Štvanice 6:3, 6:0.

„Tak jednoznačné to určitě nebylo,“ popírala výsledek shovívavě. „Karolínu znám z našeho klubu od dětství. Skvělá hráčka, skvělá holka.“

„Hodně lidí tvrdí, že se naše hry podobají. Že máme obě trošku klučičí styl. Porazit dvě hráčky z nejlepší desítky na jednom turnaji – to se mi ještě nestalo.“

Kanár proti Muchové, první semifinále na Masters. Splněný sen, žasla Bartůňková

Vlastně si ani neuvědomovala, že známou rivalku naprosto válcuje a že jí nadělila „kanára“. Nedbala na skóre.

„Jak se balony nabalovaly na mou stranu, postupně jsem se uvolňovala a Kája zase byla čím dál tím víc dole. Využila jsem šance a vyhrála ty nejdůležitější výměny.“

Poprvé zažívá asijskou šňůru v plné parádě. Často slýchala, jak vyčerpávající bývá podzim pro tenistky, které po náročném programu doklepávají zbytek sezony.

Vždyť z podniku ve Wu-chanu se odhlásily Jelena Rybakinová, Coco Gauffová, pekingská šampionka Čeng Čchin-wen, tamní finalistka Mirra Andrejevová nebo wimbledonská královna Linda Nosková.

„Tak jsou tam nějaké bolístky, to určitě ano,“ přiznává. „Ale myslím, že se zdravotně docela držím. A pořád si to na kurtu užívám, což je pro mě nejdůležitější.“

Nikola Bartůňková v osmifinále turnaje v Pekingu.

V kariéře musela protrpět zvlášť trudné období při podezření z dopingu. Netušila, zda a případně kdy se ke svému povolání vrátí.

Teď jen za své tažení v Pekingu utržila odměnu ve výši sedmi milionů korun před zdaněním, což kvituje s povděkem: „Je fajn, že konečně nemusím úplně řešit finanční stránku a můžu investovat do svého týmu.“

Do druhé čínské tisícovky vstoupí v úterý, kdy narazí na Rakušanku Lilli Taggerovou, která o prázdninách ovládla Prague Open na Štvanici. Jenže z posledních čtyř utkání zvítězila v jediném.

„Zrovna jsem přijela z Pekingu a jsem docela unavená, takže tu nemám žádná, absolutně žádná očekávání,“ pronesla Bartůňková.

„S Lilli to vidím padesát na padesát. Má odlišné údery od ostatních, takže se těším. Uvidíme, jak se budu cítit. A vlastně je mi docela jedno, jak to dopadne.“