Kvůli vosímu hnízdu strhávat dům? Přesně tak působí plán zrušit deváté třídy

Ani o prázdninách není v diskusích o školství prázdno, jak ukazuje iniciativa části představitelů vládní koalice, kteří plédují za zrušení 9. tříd základních škol. Návrh z pera Petra Macha (SPD), který má přinést úspory státní kase a potřebné síly pracovnímu trhu, je nicméně ukázkou naprosto zkratkovitého uvažování o složitém mechanismu, který je dlouhodobě stabilní a i přes různá úskalí v zásadě dobře fungující.

Ještě před dvěma staletími lidé běžně vstupovali do zaměstnání ve dvanácti letech, kdežto průměrná délka života nepřesahovala čtyřicet let. Dnes se nezřídka dožíváme osmdesátky a pracovní kariéra často trvá více než čtyři dekády. Jeden rok navíc ve škole proto nepředstavuje zbytečný luxus, ale přiměřenou investici do mnohem delšího profesního života.

Své může říct také psychologie – devátá třída představuje důležitý rok osobního dozrávání. Mnoho žáků v tomto období mění své profesní ambice, upevňuje studijní návyky a připravuje se na přechod na střední školu. Čtrnáctiletí jsou zpravidla méně připraveni rozhodovat o své budoucnosti než patnáctiletí. Ostatně není náhodné, že právě patnáct let je v mnoha zákonných normách přelomovou hranicí.

Závazné kariérní rozhodnutí

Změna v nízkých stupních školství se kontinuálně přelévá do následujících úrovní. Často zcela odlišné standardy základních škol kompenzují pedagogové na gymnáziích a středních školách, ale i dále na univerzitách. Jak by celý tento řetězec fungoval bez stupně, v němž se studentům předávají relevantní znalosti a dovednosti potřebné pro celé další vzdělávání?

Jste pro zrušení deváté třídy základních škol?

Dle statistik MŠMT navíc ještě na vysokých školách (údaje se liší podle oborů) v průměru třetina studentů nedokončí první ročník. Díl přirozeně tvoří uchazeči, kterým šlo čistě o krátkodobé prodloužení tzv. statusu studenta z důvodu sociálních a daňových úlev. Avšak nemalé procento mladých tápe a teprve ve věku kolem 20 let zjišťuje, jakou studijní a profesní cestou se vydat.

Jistě, tento fakt je sám o sobě varující a představuje dílčí obraz nelichotivého směřování společnosti, nicméně školský systém musí umět pracovat i s touto konstantou a reagovat na ni. Pokud vidíme, že se problém takto masově projevuje u dvacátníků, jak chtít závazné kariérní rozhodnutí od studentů ve věku okolo čtrnácti let?

Zrušením 9. tříd se prý ušetří padesát miliard. Kolik by se ušetřilo zrušením SPD?

A příklady z okolí? Velká Británie vyžaduje studium nebo odbornou přípravu až do osmnácti let věku, Portugalsko zvedlo dobu povinné školní docházky z devíti na dvanáct let a například Maďarsko nebo Lucembursko vyžadují dokonce třináctileté vzdělávání. Údaje OECD uvádějí, že za posledních patnáct let se délka základní docházky zvedla v rámci členských zemí ve dvanácti případech, organizace UNESCO dále dokládá prodloužení o 1,2 roku v celosvětovém průměru od roku 1998.

Ekonomické hledisko

Tolik čísla a zkušenosti odjinud. Návrh z okruhu SPD, logicky adresovaný voličské základně hnutí, akcentuje primárně ekonomické hledisko. To je však zhola nejhorším argumentem, podobně jako tomu bylo u dřívějšího návrhu modelu 8+2 Renáty Zajíčkové z ODS. Školství trvale potřebuje mnohem větší investice, nikoliv hledání úspor.

Jestliže se hovoří o šetření ve sféře vzdělávání, je na místě připomenout pojem fiskální multiplikátor. Postavíme-li novou dálnici, rychlejší doprava přináší benefity regionům, kde nastává větší dostupnost pracovních míst, vznikají další sekundární investice, akceleruje se rozvoj a konečně též stoupá výběr daní pro stát. Kvalitní všeobecná školská průprava funguje na stejném principu, jen se v ekonomice a celkové prosperitě země její dopady projeví s výrazným odstupem.

Maturovala jsem v šestnácti. Dneska v tom věku mnozí končí základní školu

Otázkou proto je, zda si Česká republika může dovolit investovat méně do vzdělání právě ve chvíli, kdy konkurenceschopnost zemí stále více závisí na kvalitě lidského kapitálu. V době, kdy se zásadně přepisuje trh práce, a všeobecné vzdělání a tzv. měkké dovednosti budou hrát stále větší roli na úkor úzce specializovaných učebních či studijní oborů. Jistě, české školství má mnoho témat, která by měla veřejný zájem vyvolávat – od již zmíněného podfinancování přes koncepci kurikula po sociopatologické jevy. Délka docházky na základních školách mezi ně ovšem rozhodně nepatří.

Jinými slovy, pokud najdeme pod krovem vosí hnízdo, nenecháváme strhnout celý dům. Tento obraz je přiléhavý na mediální i laické debaty o českém školském systému. Je třeba dodat, že v tomto ohledu je naprostou politickou výjimkou relativní sjednocenost akademické a školské obce, podporující pohled ministra Plagy, který rušení devátých tříd kategoricky vylučuje.

Autor je vysokoškolský pedagog.