Výpočet sociálního pojištění je výhodnější pro zaměstnance a podnikatele s velmi vysokými příjmy, protože z příjmů nad limit se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2027 se však limit zvyšuje, takže lidé s nadstandardními příjmy zaplatí na sociálním pojištění meziročně více.
Pro výpočet ročního sociálního pojištění je stanoven strop, z hrubé mzdy nebo vyměřovacího základu nad tento limit se již sociální pojištění neplatí. Nepřímo je tak stanoveno i maximální roční sociální pojištění, které může zaměstnanec nebo OSVČ zaplatit.
„Zatímco u příjmů ze zaměstnání a podnikání je pro sociální pojištění stanoven maximální vyměřovací základ, příjmy z kapitálového majetku nebo z nájmu sociálnímu pojištění vůbec nepodléhají,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Jak se zvyšuje limit pro rok 2027?
Maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění je legislativou stanoven na 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2027 je tak ročním stropem částka 2 479 824 korun, zatímco pro rok 2026 je stropem částka 2 350 416 korun.
Z částky nad strop neplatí již sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Za výpočet a odvod sociálního pojištění ze zaměstnání je zodpovědný zaměstnavatel, zaměstnanec si sám sociální pojištění neodvádí.
Zvýšení stropu pro lidi s nadstandardními příjmy znamená vyšší platby na sociálním pojištění. „Například podnikatel se základem daně ze samostatné činnosti 5 milionů korun zaplatí za rok 2026 na sociálním pojištění 686 322 korun a v roce 2027 již 724 109 korun, což je o 37 787 korun více. V obou případech se roční sociální pojištění vypočítává z maximálního vyměřovacího základu,“ přibližuje Gabriela Ivanco.
Bohatí zaplatí státu v roce 2027 nižší daň z příjmu než letos
OSVČ a dobrovolná účast na nemocenském pojištění
Ani OSVČ, která odvádí pojistné na důchodové pojištění z maximálního vyměřovacího základu, není automaticky účastna nemocenského pojištění. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná. U zaměstnanců naproti tomu vzniká při splnění zákonných podmínek účast na nemocenském pojištění ze zaměstnání povinně. Sociální pojištění ze zaměstnání totiž v sobě zahrnuje i nemocenské pojištění.
„Povinná účast zaměstnanců na nemocenském pojištění při splnění zákonných podmínek představuje důležitou ochranu zejména při delší pracovní neschopnosti, zatímco u OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná,“ dodává Gabriela Ivanco.
Paušální daň 2027: Podnikatelé v prvním pásmu si připlatí. O kolik korun?
Vysoké platby sociálního pojištění a státní dávky
Zaměstnanci s velmi vysokou mzdou mají pochopitelně vyšší případnou nemocenskou, mateřskou, ošetřovné nebo státní důchody (starobní i invalidní důchod) než zaměstnanci s nízkou mzdou, platí totiž vyšší sociální pojištění.
Náhradový poměr v procentním vyjádření mají ale zaměstnanci s vysokou hrubou mzdou nižší než zaměstnanci s nízkou mzdou, protože při výpočtu nemocenských dávek i státních důchodů je výrazně zastoupen prvek solidarity.
„Příjem nad maximální vyměřovací základ se již do vyměřovacího základu pro sociální pojištění nezahrnuje, a nemůže proto dále zvyšovat vyměřovací základ zohledňovaný pro budoucí důchod,“ upozorňuje daňová poradkyně.
