Macinka po summitu řešil státy Balkánu v EU. Dám pozor na “trojské koně“, vzkázal

Ministr zahraničí Petr Macinka po summitu NATO v turecké Ankaře navštívil v pátek Řím, kde proběhlo zasedání skupiny Přátel Západního Balkánu. Toto uskupení dlouhodobě podporuje rozšíření Evropské unie o další státy v jihovýchodní Evropě. Macinka těmto státům přislíbil podporu v jejich přístupovém procesu, avšak upozornil, že EU se musí dobře připravit na případné členství těchto zemí.

„Jde mi v zásadě o to, aby se ve smlouvách mezi EU a státy Západního Balkánu neobjevili nějací ,trojští koně’,“ objasnil Macinka pro iDNES.cz svůj postoj. Ve svém proslovu pak konstatoval, že pro každého kandidáta o členství v Evropské unii mají platit totožná a rovná pravidla. K tomu rovněž vyzdvihl nutnost udržovat „strategickou autonomii“ jednotlivých zemí v rámci EU.

Macinka se v Římě sešel s maďarskou ministryní zahraničí Anitou Orbánovou či se slovenským protějškem Jurajem Blanárem. „Česká diplomacie podporuje evropskou integraci zemí západního Balkánu, kterou považuje za důležitý příspěvek ke stabilitě a bezpečnosti Evropy,“ sdělilo k průběhu setkání v Itálii české ministerstvo zahraničí.

Diskuse se mezi ministry zaměřila na další budoucnost rozšiřování Evropské unie, s čímž souvisí i posilování evropské odolnosti v oblasti potravinového či energetického zabezpečení. Právě energetické ohrožování Evropy ze strany Ruska či Íránu zmínil Macinka při jednání s ministry v Římě.

Skupinu Přátel Západního Balkánu kromě Česka a Slovenska tvoří ještě Rakousko, Chorvatsko, Řecko, Itálie a Slovinsko. Ve společné květnové deklaraci ministři zahraničí uvedených zemí kromě jiného označili za důležité, aby se EU připravovala na přistoupení nových členů i v souvislosti s jednáními o svém novém sedmiletém rozpočtu.

Květnová schůzka proběhla na Slovensku v Bratislavě a zúčastnili se jí také zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie či Srbska a Kosova, jehož nezávislost Slovensko nadále neuznává.

Zástupci balkánských zemí byli přítomni i v Římě. V přístupových rozhovorech ohledně členství v EU je zatím nejdál Černá Hora a Albánie, naopak z pohledu unie je nejvíce komplikovaná situace v Srbsku, Kosovu a v Bosně a Hercegovině, kde nadále panuje nedůvěra v tamní instituce, které se pojí se značnou mírou korupce. Tyto informace vyplývají z diplomatických materiálů, jež se během setkání v Římě předložily.

Summit: Zbraně pro Ukrajinu, Pavel na večeři

Pátečního setkání v Římě se Macinka zúčastnil poté, co společně s premiérem Andrejem Babišem a ministrem obrany Jaromírem Zůnou vyrazil na summit Severoatlantické aliance do Ankary. Tohoto setkání se po vleklém sporu s Macinkou zúčastnil také český prezident Petr Pavel, který na summit zamířil na základě předběžného opatření, jež vydal Ústavní soud.

„Myslím, že obsah summitu je daný. Panu prezidentovi držíme palce, ať si to užije a přiveze si domů spousty fotografií,“ rýpl si do Pavla Macinka ještě před samotným odletem. Pavel na summit odletěl asi o hodinu později vládním speciálem. V úterý se prezident zúčastnil neformální večeře lídrů, kam ho pozval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Macinka v minulosti, kvůli sporům s Pavlem, avizoval, že hlava státu nebude u žádného oficiálního jednání u hlavního stolu, byť je v Česku ústavní jedničkou. Po Pavlově oznámení o účasti na večeři šéf české diplomacie podotkl, že o pozvánce pro českého prezidenta ministerstvo zahraničí vědělo.

Ministr zahraničí a šéf vládní strany Motoristé sobě před odletem na summit rovněž oznámil, že Česko přesměruje peníze do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL). Tímto postojem ale Macinka zaskočil koaličního partnera a šéfa SPD Tomia Okamuru, který sdělil, že SPD s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí a chce to řešit na páteční koaliční radě, na níž ale Macinka nebude, jelikož je v Itálii.

Iniciativa PURL umožňuje, aby evropští spojenci a Kanada nakupovali munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytovali Ukrajině. Účast v iniciativě je pro země NATO dobrovolná. Prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko mezi nimi až dosud nebylo.