Americká herečka, režisérka, scenáristka a producentka Maggie Gyllenhaalová na snímku z roku 2026
Maggie Gyllenhaalová není ženou, která by zapadala do škatulek. Je tomu právě obráceně, po celý profesní život usiluje o jejich rozbíjení. Tato intelektuální rebelka s pronikavým pohledem a darem pro zachycení nejniternějších lidských rozporů vkročila do filmového světa s odvahou, která je v Hollywoodu vzácná.
Reklama
„Věřím, že v nitru každého z nás je kousek, který je skutečně monstrózní. Může to být jen takové malé vlákno,“ prozradila letos na jaře televiznímu moderátorovi Stephenu Colbertovi.
Příšeře v nás podle jejích slov můžeme buď utéct, nebo si s ní potřást pravicí. Maggie Gyllenhaalová zvolila druhou variantu. Rozhodla se prozkoumávat tabuizovaná zákoutí ženské duše, vzteku a mateřství, což z ní učinilo jednu z nejzásadnějších osobností dnešní kinematografie, která na letošním šedesátém ročníku MFF Karlovy Vary převezme Cenu prezidenta.
Dítě filmařů
Jméno Maggie není zdrobnělina Margaret ani Magdaleny, jak by možná leckoho napadlo. Odráží naopak její cizokrajné kořeny. Gyllenhaalová se narodila jako Margalit, což v hebrejštině znamená perla, a to 16. listopadu 1977 v New Yorku do filmařské rodiny. Jejím otcem je režisér Stephen Gyllenhaal, matkou scenáristka Naomi Fonerová Gyllenhaalová, jejíž prarodiče byli aškenázští Židé, emigranti z Polska a Ruska.
Mouchy nemá nikdo rád. Mexické drama inspirovala píseň od Shakiry
Přestože Maggie od čtrnácti let obsazoval otec do svých filmů, dramatem Vodní země (1992) počínaje, v kinematografii se zprvu cítila spíš jako pozorovatelka. Hvězda jejího o tři roky mladšího bratra, herce Jakea Gyllenhaala, po jehož boku si zahrála v mysteriózním titulu Donnie Darko (2001), vysvitla dříve, což v ní probudilo bezděčnou sourozeneckou rivalitu. „Tehdy jsem si závist neuvědomovala, ale byla tam,“ přiznala v letošním bilančním rozhovoru pro list New York Times.
Snažila se najít vlastní hlas, který se naplno rozezněl v tragikomedii Sekretářka (2002). Role snaživé Lee Hollowayové, jež nachází naplnění v sadomasochistickém vztahu na pracovišti, byla pro Maggie přelomová. Nešlo jí přitom o prázdnou provokaci, ale o umělecké vyjádření a nastolení otázky konsenzuální sexuální aktivity, čímž film výrazně předběhl svou dobu.
Reklama
V klíčové scéně prvního výprasku, který dostává od šéfa v podání Jamese Spadera, záměrně položila svůj malíček přes jeho, aby naznačila, že její postava se svým trýzněním souhlasí. „Divák musí vědět, že to tak Lee chce,“ vysvětlila zákulisní detail, který si sama vybojovala.
Blockbustery i nezávislé snímky
Do Karlových Varů nemíří poprvé. V roce 2006 na tamějším festivalu získala cenu pro nejlepší herečku za drásavý portrét drogově závislé matky ve snímku Sherrybaby. Na úlohu se připravovala v ženských věznicích a nápravných zařízeních, aby našla soucit pro lidi žijící na okraji společnosti.
Její kariéra ostatně představuje fascinující mix nezávislých děl a velkorozpočtových blockbusterů. Když získala roli Rachel Dawesové v Nolanově Temném rytíři (2008), byla její dcera Ramona na světě teprve šest týdnů. Maggie zpětně vzpomínala na nesmírný kontrast tohoto období – na jedné straně kojící, zranitelná prvorodička, na straně druhé „svalnatý“ komiksový svět.
Oscarovou nominaci herečce vyneslo ztvárnění novinářky-samoživitelky v hudební romanci Crazy Heart (2009). Spolu s Jeffem Bridgesem se vynasnažili přivést na plátno lásku tak hlubokou, aby publiku rvalo srdce, že ti dva nemohou skončit spolu.
Bára Basiková. Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové představuje trailer a míří do Varů
Z herečky režisérkou
Zlomovým bodem pro její přerod ve filmařku byl seriál Ctihodná žena (2014), a především následné televizní drama The Deuce: Špína Manhattanu (2017–2019), kde hrála sexuální pracovnici, která se stane režisérkou pornofilmů.
„Jako herečka jsem se neustále potýkala s hranicemi toho, co mohu sdělit. Chtěla jsem toho říct víc,“ objasnila své pohnutky k režijnímu debutu Temná dcera (2021), celovečerní verzi stejnojmenné novely Eleny Ferrante o stinných stránkách mateřství.
Reklama
„Ohromila mě autorčina pravdivost. Napadlo mě, jak by bylo skvělé vyobrazit ji na velkém plátně, abychom si o ní jen o samotě nečetli, ale společně ji prožili,“ podotkla Gyllenhaalová, které se ulevilo, že jí anonymní autorka v e-mailové korespondenci dala své požehnání. S jednou, velmi lichotivou podmínkou: licenci obdrží, pouze když bude film i režírovat. Za snímek byla nakonec nominována na Oscara za nejlepší adaptovaný scénář.
Trailer filmu Nevěsta!Video: Vertical Entertainment
Na KVIFF letos osobně uvádí druhý autorský snímek Nevěsta!, punkovou variaci na milostný motiv z klasického románu Frankenstein od Mary Shelleyové. Do filmu ne náhodou obsadila svého manžela Petera Sarsgaarda i bratra Jakea. „Od rodiny jsem si v minulosti držela odstup. Takhle jsem mu vyslala vzkaz: chci s tebou komunikovat,“ vysvětlila.
Její další tvůrčí cesta je již jasná. Nyní připravuje adaptaci románu Rachel Kushnerové Creation Lake o tajné agentce, která infiltruje francouzskou komunitu ekologických aktivistů.
Z knihy na plátno, z Česka do Hollywoodu. Karlovarský festival opět podpoří filmový průmysl
Výběr článků
Reklama
