Voice of Freedom Повна версія

Marockého strašáka Pabiška zvládl. Nervy jsou šílené, přiznal. Teď vyhlíží další Dakar

· Sport

Loni oslavil padesátku, ale v sedle závodní motorky stále dokáže držet krok s mnohem mladšími soupeři. A přestože má David Pabiška za sebou řadu startů na nejtěžších světových rallye, během závodů prožívá stále stejné nervy jako dřív. Zvlášť když jde o body do mistrovství světa.

„V normálním závodě by člověk zatnul zuby, přidal plyn a trochu zariskoval. Jenže když bojujete o celkové pořadí, hlava vám řekne, že je lepší někde pár minut ztratit než přijít o celý závod,“ říká zkušený motorkář, který na marocké rallye vybojoval celkové 36. místo a ve veteránské kategorii dojel druhý za krajanem Romanem Krejčím.

„V Maroku jsem získal dalších dvacet bodů a upevnil jsem si vedení mezi veterány. Zvažuju ještě, jestli se zúčastním posledního závodu v Abú Zabí, který se jede v listopadu.“

Po Dakaru a Portugalsku jste jel v Maroku letos už třetí velkou rallye. Jak jste se svým výsledkem spokojený?
Velmi. Marocká rallye je mimořádně náročná. Skončil jsem šestatřicátý jako na Dakaru, což je velmi slušný výsledek. Loni jsem byl někde za čtyřicátým místem, takže jsem se posunul. V mém seniorském věku mě to samozřejmě těší. Navíc jde o krátký závod, kde do toho všichni hodně řežou. Taky je to kvalifikace na Dakar, takže se každý chce ukázat a zajet co nejlepší výsledek. V některých ohledech je takový závod rychlejší než samotný Dakar.

Kromě rychlosti je marocká trať taky hodně nebezpečná, že?
Ano. Spousta závodníků na ni nechce moc jezdit, protože je to tam samý kámen. Navíc se závod jede poměrně krátce před Dakarem, takže tam každý jede s takovým permoníčkem v hlavě, že by se mohlo něco stát. Dá se říct, že je to strašák celého seriálu mistrovství světa. Na ostatních soutěžích se samozřejmě taky může něco stát, ale Maroko je v tomto směru opravdu specifické. Nikdo nechce pár týdnů před Dakarem riskovat zranění, které by mu překazilo další plány.

Motorkář Pabiška vyhrál v Portugalsku. Co dál? Láká mě Šestidenní, říká

Ve veteránské kategorii vás porazil jen další Čech Roman Krejčí. Jak ten souboj vypadal?
Byl to opravdu velký boj. V některých etapách jsem ho porazil, ale nakonec jsem na něj za celý závod ztratil asi dvacet minut. Jenže zatímco on jel svůj první závod v letošním seriálu, já jsem potřeboval především získat body do celkového hodnocení mistrovství světa. Měl jsem pořád v hlavě, že nesmím udělat chybu. Bylo to psychicky hodně náročné. Když závodíte o body do mistrovství světa, musíte přemýšlet úplně jinak než při jednorázovém závodě. Rozdíl mezi prvním a druhým místem je jen pět bodů, takže pro mě bylo důležitější bezpečně dojet. To ale neznamená, že jsme jeli pomalu.

Po tolika letech závodění už ale asi všechno berete s klidnější hlavou, ne?
Vůbec ne. Když vám o něco jde, nervy jsou šílené. Psychika hrozně trpí. Musíte taktizovat a někdy se přinutit k tomu, abyste ubrali. V normálním závodě by člověk zatnul zuby, přidal plyn a trochu zariskoval. Jenže když bojujete o celkové pořadí, hlava vám řekne, že je lepší někde pár minut ztratit než přijít o celý závod.

To musí být na motorce někdy těžké rozhodování.
Je. Stačí drobnost. Můžete být unavený, špatně se soustředit, přehlédnout odbočku a ztratit dvacet minut. Nebo uděláte chybu, zraníte se a máte po sezoně. Kdybych se zranil v Portugalsku, nemohl bych jet Maroko. Kdyby se mi něco stalo v Maroku, ohrozil bych Dakar. Proto je hodně důležité být dobře fyzicky připravený.

Byla pro vás Marocká rallye především závodem o body, nebo také generálkou na Dakar?
Obojím. Samozřejmě jsem chtěl získat co nejvíc bodů, abych obhájil titul veteránského mistra světa, ale zároveň je to výborná příležitost k tréninku. Důležitá je především navigace. V seriálu mistrovství světa používáme systém, se kterým se potom jede i Dakar. Na jiných závodech bývají odlišné přístroje. Každý kilometr s touhle navigací je proto cenný. Navíc jsem si mohl vyzkoušet, jak mi fungují změny ve fyzické přípravě.

Nejrychlejší důchodce planety. Titul mistra světa má i hořkou příchuť, říká Pabiška

Jaké změny jste udělal?
Člověk musí s přibývajícím věkem každý rok něco trochu upravit. Základ tréninku zůstává podobný, ale letos jsem se víc zaměřil na stravu. Udělal jsem určité změny, které se mi opravdu osvědčily. Díky nim jsem zhubl jedenáct kilo. Na motorce se teď cítím dobře a to je pro mě nejdůležitější. Určitě v tom budu pokračovat.

Kolem příštího Dakaru jsou velké otazníky, protože se jede v Saúdské Arábii a oblast Blízkého východu je v poslední době neklidná. Jak to prožíváte?
Sleduju to s trošku zvednutým obočím, ale nechci spekulovat. Máme informace přímo od pořadatele a ten nás ujišťuje, že se závod uskuteční. Pokud by se kvůli bezpečnostní situaci nemohl jet na původním místě, existují náhradní varianty. Mluvilo se o přesunu do jiné oblasti Saúdské Arábie nebo třeba o trase přes Španělsko, Portugalsko a Maroko.

V DEPU. Po dojetí do cíle etap si David Pabiška musí dělat opravy a údržbu motorky sám bez pomoci mechanika.

Která z variant by vám vyhovovala nejvíc?
Španělsko, Portugalsko a Maroko by mohly být velmi zajímavé. V Portugalsku a Španělsku jsme letos závodili, takže to prostředí známe. Myslím, že by to bylo lepší než závodit někde na severu Saúdské Arábie, kde může být zima a déšť.

Kdy by mělo být definitivně jasno?
Podle informací od pořadatele nejpozději před odesláním techniky. Prvního prosince máme v Marseille technické přejímky a motorky se nakládají na loď. Do té doby musíme vědět, kam vlastně pojedeme. Chci ale uklidnit fanoušky i naše partnery. Pořadatel počítá s tím, že se závod uskuteční, jen zatím není úplně jasné, v jakém režimu.