Meklenbursko a Berlín volí. AfD doufá v další výhru, Merz je nad propastí

V Německu začaly dvoje zemské volby, které by mohly určit další politický osud kancléře Friedricha Merze. Ve východoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko o první příčku soupeří Alternativa pro Německo (AfD) a sociální demokracie (SPD). AfD už před dvěma týdny vyhrála s rekordním ziskem volby v Sasku-Anhaltsku. V hlavním městě Berlíně podle průzkumů zvítězí strana Levice, šanci obsadit první příčku má ale stále i Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU). Hlasovat se bude do 18 hodin.

Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolková země na severovýchodě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 1,6 milionu obyvatel a ze 16 spolkových zemí nejnižší hustotu zalidnění. Největšími městy jsou Rostock se zhruba 200 tisíci obyvatel a metropole Schwerin se 130 tisíci. K urnám může v neděli přijít 1,3 milionu voličů, poprvé jsou mezi nimi i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.

Ve Schwerinu svůj hlas odevzdali zemská premiérka Manuela Schwesigová i její hlavní vyzývatel z AfD Leif-Erik Holm. Holm řekl, že je stále optimistou a věří, že se jeho strana stane nejsilnější silou.

Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Podle politologa Wolfganga Muna z Rostocké univerzity jsou ale v jejích řadách stejně radikální postavy jako kdekoli jinde, řada z nich vyšla z neonacistické scény. Kandidát AfD na zemského premiéra Holm je sice umírněný, podle Muna ale v posledních letech přišel ve straně o vliv ve prospěch radikálního křídla.

Od roku 1998 je hlavní vládní silou v Meklenbursku-Předním Pomořansku SPD. Její současné premiérce Schwesigové se v posledních týdnech podařilo náskok AfD v průzkumech výrazně snížit. Podle posledního průzkumu pro stanici ZDF dokonce SPD o procentní bod nad AfD vedla. Kdo nakonec volby vyhraje, tak není jasné.

MECKLENBURG-VORPOMMERN | Sonntagsfrage Landtagswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF

SPD: 37% (+3)
AfD: 36% (-1)
LINKE: 9% (-1)
CDU: 6% (-1)
GRÜNE: 5%
BSW: 4%
Sonstige: 3%

Änderungen zur letzten Umfrage vom 11. September 2026

Verlauf: https://t.co/UMgk9Dtnf7
#ltwmv https://t.co/UTM9GlIRAF

Jisté je naopak, že Merzovu CDU čeká v Meklenbursku-Předním Pomořansku debakl. Poslední průzkumy jí připisovaly jen šest až sedm procent hlasů. To by byl nejhorší výsledek křesťanských demokratů v jakýchkoli zemských volbách od založení spolkové republiky v roce 1949. Není přitom vyloučeno, že nakonec zůstanou pod pětiprocentní hranicí.

Sociální demokratka Schwesigová nyní Meklenbursku-Přednímu Pomořansku vládne v koalici s Levicí. Podle průzkumu by taková vláda už po volbách většinu neměla. Zvažovanou možností je rozšířit koalici o Zelené. Ti se ale v průzkumech drží kolem pěti procent a není jasné, zda se do sněmu skutečně dostanou. AfD dostatek mandátů na jednobarevnou vládu podle všeho nezíská. Ostatní strany s ní odmítají spolupracovat.

V Berlíně, který je jednou ze 16 spolkových zemí, žije zhruba 3,9 milionu lidí, téměř milion z nich nemá německé občanství. Volební právo má zhruba 2,5 milionu Berlíňanů a i zde letos poprvé mohou volit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.

Do 12 hodin hlasovalo podle zemského volebního úřadu 27,9 procenta lidí, tedy více než ve stejnou dobu v posledních volbách v roce 2023. Svůj hlas před kamerami odevzdali lídři kandidátek stran, které mají šanci se do sněmovny dostat. Výjimku tvoří pouze Eralpová, která novinářům místo a čas svého hlasování oznámit odmítla.

V hlavním městě se podle průzkumů o první příčku měly přetahovat Merzova CDU a Levice. V posledním průzkumu agentury INSA měly obě shodně 20 procent hlasů, v průzkumu pro stanici ZDF zveřejněném ve čtvrtek měla Levice 22 procent a CDU o dva body méně.

BERLIN | Sonntagsfrage Abgeordnetenhauswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF

LINKE: 22% (-1)
CDU: 20% (-1)
AfD: 18% (+1)
GRÜNE: 15% (-1)
SPD: 12% (+2)
BSW: 4% (+1)
Sonstige: 9% (-1)

Änderungen zur letzten Umfrage vom 11. September 2026

Verlauf: https://t.co/gZYRvYkoH8
#aghw #ltwbe https://t.co/FaENUTLS3X

Křesťanské demokraty vede do voleb relativně málo známý Stefan Evers, který v létě nahradil původního lídra, současného primátora Kaie Wegnera. Ten se kandidatury vzdal kvůli kritice, které čelil za způsob, jakým řešil krizi po lednovém žhářském útoku. Úmyslně založený požár v mrazivých teplotách připravil o elektřinu na několik dní 100 tisíc lidí.

Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státní stranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 v NDR. Do voleb v Berlíně ji vede Elif Eralpová, která by se mohla stát první primátorkou Berlína tureckého původu.

Levice prosazuje mimo jiné vyvlastnění části bytového fondu velkých koncernů. Po volbách by mohla uzavřít koalici se Zelenými a sociálními demokraty. Vyloučená ale není ani koalice CDU, Zelených a SPD. AfD se do berlínské Poslanecké sněmovny rovněž dostane, podle průzkumů s 18 procenty hlasů. Oproti minulým volbám v roce 2023 by tak svůj zisk zdvojnásobila.

Vítězství AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Levice v Berlíně by bylo černým scénářem pro kancléře Merze, který je už nyní rekordně neoblíbený. V nedávném průzkumu agentury INSA ho podpořilo jen 14 procent dotázaných. Výsledky voleb podle německých politologů jeho pozicí otřesou. Nemusí to ale znamenat, že se jej spolustraníci ihned pokusí z funkce vytlačit.

Sám kancléř říká, že mu voliči loni dali mandát vládnout čtyři roky a on je hodlá využít k reformám, které budou řešit problémy země. Průzkumy jsou ale neúprosné. Podle těch posledních by konzervativní unie CDU/CSU získala v celoněmeckých volbách jen 18 až 20 procent hlasů. AfD by dostala 29 až 30 procent, a stala se tak nejsilnější stranou v německém parlamentu.