Mobil patří do kamen. Pronásledování předmětů, které školy zakazují, včera, dnes a zítra

Dobro bude nastoleno, až se všechno zlé zakáže. Chystal jsem se psát toto Poslední slovo v souvislosti s chystaným zákazem mobilů ve školách. Sáhnu do zásobárny rozšafné moudrosti posvěcené věkem, výsledek okořením trochou sarkasmu a příspěvek k veřejné debatě ponesu na stůl.

Než sednu k práci, udělám si malou rešerši (zeptám se Groka). Načež oops, dřív se říkalo „tu máš, čerte, kropáč“. Žádný chystaný zákaz mobilů ve školách. Ono to už jede, je to zavedená praxe!

Měly by být ve školách dětem zakázány mobilní telefony?

K roku 2026 má podle UNESCO 58 % zemí zavedený zákaz nebo omezení mobilů ve školách. Jde to rychle nahoru. V roce 2023 mobily omezovalo ve školách jen 34 % zemí. Hodně tvrdé to má Francie, ale také Austrálie, Čína, Indie, Brazílie, Itálie, Řecko, Lotyšsko, Maďarsko i naše bratrské Slovensko mobily zakazují během vyučování, nebo na celý den.

Nejen to. Podle českého školského zákona může ředitel školy omezit nebo zakázat mobily už od roku 2021. Vědci zjistili, že se to praktikuje už na třetině českých škol. Suma sumárum, pokračuje se v nastoupeném kurzu. Jak se k tomu má postavit starý ještěr odtržený od reality?

Anglie zakazuje mobily ve školách. Řešení, nebo jen falešná naděje?

Zákazy se mi protiví asi tak stejně silně jako čumění do mobilu. Vžívám se do kůže dnešního žáčka školáčka. Jak by mi bylo, kdybych musel odevzdat… Co vlastně dnes znamená mobil? Mozek? Srdce? Oči?

Rozmanité zákazy platily za mých školních let také. Z dnešního hlediska byly značně bizarní. Nesměli jsme používat propisku, psalo se tužkou a od vyšší třídy psací dovednosti perem. Kuličkové pero učitelem spatřeno, okamžitě zabaveno. Co dál?

Pronásledována byla žvýkačka. Byla to tenkrát velká vzácnost. V třídách bývala kamna. Přistižený žáček byl směrován ke kamnům a donucen žvýkačku svěřit plamenům. Důvtipnější dokázal žvanec překousnout a zbytek ukrýt do lícní tvorby. Myslím, že takto důvtipnější jsme byli všichni.

Zakázat mobily ve školách? Přiznejme si, že děti se chovají stejně jako dospělí

Pronásledovány byly všechny předměty, které takzvaně do školy nepatří, především hračky a nezbednosti, jako flustrubky na střílení hráškem. Zabavené předměty byly přechovávány v šuplíku katedry a postiženému vraceny buď po vyučování anebo až na konci školního roku. Jakmile bylo rozdáno vysvědčení, otevíral se šuplík, u katedry stála fronta a vracel se kontraband.

Jak je to s mobily? Málo platné, on je takový iPhone podstatně dražší než autíčko na klíček. Z ruky bych ho nedal, raději bych zůstal negramotný, ale takto se můžu kasat jen proto, že školskému zákonu nepodléhám. Učitelé jistě neházejí mobily do kamen. Upřímně si myslím, že tam by patřily nejvíc, ale kamna už ve školách nejsou. Mají na ně asi nějakou úschovnu s evidencí.

Zákaz mobilů ve školách: jak by to vypadalo v praxi? A co si nechají zakázat dospělí?

Ušli jsme kus cesty od kuličkové tužky k mobilu! Co se ale bude zabavovat, až zvítězí transhumanismus? Až se elektronika bude integrovat s lidským tělem? Zabaví učitel žáčkovi celou hlavu?

To bude řešit školský zákon tak za patnáct, dvacet let.