Přistoupí Vladimir Putin k mobilizaci? Jednou ze základních premis v uvažování o této možnosti je fakt, že ruský prezident se mobilizace silně obává. Přinesla by ekonomické problémy, nespokojenost obyvatelstva a možná i protesty, zatímco její vojenský přínos by byl v krátkodobé perspektivě výrazně omezený.
Ačkoli je nutné s těmito aspekty počítat, Putinovo uvažování může jít zcela jiným směrem – veškeré minusy může brát jako akceptovatelná a omezená rizika. Doposud se Putin mobilizaci vyhýbal, ale zároveň učinil i několik kroků, které působily jako příprava na eskalaci války.
Podle zpráv, které se šíří z Ruska, je situace ohledně ruské mobilizace poměrně jasná. Putin z ní má obavy, a proto ji spustí hned po zářijových volbách do Státní dumy. Do voleb byla, kromě jiných, připuštěna i protiválečná strana Jabloko.
Přistoupí podle vás Vladimir Putin k mobilizaci?
Té poskytne patřičné ospravedlnění to, že získá 2–4 procenta hlasů, a Kreml pak bude moct tvrdit, že zbylých 96 procent Rusů odmítá protiválečnou rétoriku ruských liberálů. Případné protesty pak umlčí Rosgvardija (Ruská garda), která je pro pendrekizaci opozice přímo cvičená, a následné soudní procesy s „vlastizrádci“.
Ne, že by takový scénář nebyl možný, natož dokonce pravděpodobný. V posledních dnech slýcháme od ruských představitelů stále častěji výroky o božské prozřetelnosti, o válce jako jediné šanci na přežití ruského národa a podobné polarizační výroky, které stavějí celou diskusi do roviny „buď jsi pro válku, nebo nenávidíš Rusko“.
Putin chce dál válčit. Je v Rusku mobilizace na spadnutí?
K tomu se ještě přidávají inzeráty na různé pozice spojené s mobilizací. Zjednodušeně řečeno, signálů, že se Rusko k nějaké podobné akci uchýlí, je víc než dost. Nicméně oponenti verze o mobilizaci stále zdůrazňují, že mobilizace je pro Vladimira Putina velkým strašákem.
Psychologický nátlak
Už i samotné řeči o mobilizaci ale mohou Rusku pomoci. Vladimir Putin získává pocit, že se situace blíží do bodu, který by mohl znamenat zlom ve válce. Po měsících, kdy ruská armáda počítala územní zisky na jednotlivé metry, se objevují zprávy o postupu v pro Putina klíčovém směru, tedy na Kramatorsk a Slavjansk. Pro Putina jsou obě města zásadní, protože jde o poslední centra, která na Donbasu ještě nedobyl. Vlastně mu vyhovují i řeči o tom, že Rusko chystá další mobilizaci. K vytvoření psychologického nátlaku na ukrajinské obránce může stačit už jen to, že mohou brzy čelit ještě většímu přílivu ruských vojáků.
Je pro Putina mobilizace hrozbou? Téměř jistě nejde o scénář, po kterém by toužil. Efekty „částečné“ mobilizace byly patrné na podzim roku 2022, kdy do ciziny uteklo kolem milionu lidí, většinou mužů v produktivním věku. Podobné tendence vidíme i nyní, například ve spojitosti s příjezdy mladých Rusů do Arménie. Jenže Putin už samotným rozhodnutím zahájit válku proti Ukrajině ukázal, že ho ekonomické problémy země až tak moc netrápí.
Putin chce po volbách mobilizovat až půl milionu vojáků, varuje Zelenskyj
Pochopitelně je jen velmi obtížné rekonstruovat myšlenkové procesy člověka, který prošel tréninkem KGB. Ale to, že se na problémy obyvatelstva zase až tolik neohlíží, lze jen těžko ignorovat. Navíc může věřit, že jej z problémů, stejně jako už v minulosti několikrát, vytáhne jeho ekonomický blok.
Kontrola informací
Při očekávání případných protestů je také nutné uvědomit si, že současné Rusko nastavilo efektivní systém kontroly informací směřujících k obyvatelstvu. Realita, kterou Rusům předkládá jejich televize, ale i elektronická média, je radikálně odlišná od té, kterou vidíme na Západě. V podání ruských informačních zdrojů sklízí ruská armáda jen úspěchy, ztráty mají pouze Ukrajinci. Ruská armáda podle nich provádí chirurgicky přesné zásahy čistě vojenských cílů, zatímco ukrajinská armáda bombarduje ruské děti.
Samozřejmě je vždy otázkou, jaká je účinnost takové verze událostí. Na jednu stranu vidíme nutnost verbovat do války Afričany, příslušníky okrajových částí společnosti, popřípadě sahat k nuceným podpisům kontraktu, na druhou stranu se stačí podívat na internetové diskuse českých stoupenců Vladimira Putina. Část populace je ochotna ruské verzi událostí věřit, a to dokonce i v Česku, kde je přístup k informacím výrazně méně restriktivní než v Rusku.
Zničili jsme přes noc 600 dronů, tvrdí Rusko. Na Ukrajinu střílí víc raket
Prořezávky stromů a anticovidová opatření
Vladimir Putin se může opírat také o velmi silný represivní aparát. Již zmiňovaná Rosgvardija nemá žádný jiný úkol, než potlačovat případné protesty. V jejím zadání sice stojí i slovo „nepovolené“, nicméně v ruském kontextu je jakýkoli protest, který vládě nevyhovuje, nepovolený. Stačí si jen připomenout protesty proti restrikcím internetu a blokaci Telegramu, které nebyly povolovány pod takovými záminkami, jako byly nutné prořezávky stromů (v neděli) či anticovidová opatření (v roce 2026). Vymyslet se dá prakticky cokoli a ruské úřady jsou v tom velmi kreativní.
Článek neměl ani tak za cíl ani tvrdit, že k mobilizaci dojde. Signály jsou sice silné, ale stále může jít spíše o psychologický nátlak než o reálnou předpověď. Snaží se ale o načrtnutí možného uvažování, které by k tomuto kroku vedlo. Jak velkou roli hrál tento styl myšlení v rozhodnutích Vladimira Putina, se ukáže až na přelomu září a října.
