Modrá ptáčata, díl: Radim děkuje Martinovi. Komediální telenovela ODS
Myšlenka zrušit státní důchodový systém a poplatky veřejnoprávním médiím není v kruzích ODS nijak nová. Oprášila ji nepřekvapivě iniciativa Radima Ivana Česko+ . Novátorský přístup ovšem předvedl stávající předseda ODS Marin Kupka. Nápad zrušit důchody a poplatky pohanil a u toho se ujistil, že Radima Ivana zviditelní tím, že kromě popření řekl, že se chce jeho protikandidát z volby předsedy zviditelnit.
Přiměl tím i mě, abych trochu zabádal na stránkách, které mi jinak stačí vidět tak jednou za rok. Rušení státního důchodu má být tedy od roku 2066 – toť sen už otce zakladatele ODS Václava Klause. Naposledy mi o něm vyprávěl v rozhovoru a byla to moc zajímavá debata. Václav Klaus se už k ODS nezná, jeho myšlenky ale u některých žijí dále.
Debata o tom, jaký rozsah mají mít veřejnoprávní média, tedy od žádný po veškerý nebo něco mezitím, je legitimní. Může určit, kolik je potřeba peněz, pokud vůbec nějaké. Zrušit poplatky chtěla ODS v roce 2009. Ivanova představa je platit z veřejného zpravodajství a vzdělávací pořady, zbytek ať si platí jen ti, kteří na dané pořady koukají (kultura, filmy, zábavné pořady…)
Aby se člověk mohl rozhodnout
Co se týká penzí, za rok 2025 vyšly zhruba na 700 miliard korun jen v základu. Lidé, kteří celý život pracovali, nebo je stihlo neštěstí, ti všichni legitimně očekávají, že důchod dostanou. Základní plus zásluhovou složku plus pravidelné valorizace. ODS už za vlády Petra Fialy odrbala důchodce o valorizace, když se všichni společně se STAN, lidovci a TOP 09 tvářili, že jako jediní v zemi neví, jaká je inflace.
ODS není mrtvá, dokonce má nápady. Teď ještě aby o nich diskutovala a některé vzala za své
Následně bývalé vládě šel na ruku Ústavní soud v argumentaci o hrozbě závažnou hospodářskou škodou, která by prý vznikla, kdyby penzisté dostali legitimně očekávané zvýšení důchodů. Ať někdo zkusí říci někomu jinému než panu Václavu P. z Vysočiny, že ve svém zralém věku je hospodářská škoda, třeba vlastním rodičům, a uvidíme. Lidská nehezkost byla doprovozena hranicí legislativního strabismu, když podle ústavních soudců sice legitimní očekávání důchodců bylo porušeno, ale prý hospodářská škoda. Argumentace v kruhu a šmitec.
Obecně platí, že penze si zasloužíme. Radim Ivan a spol. vypotili penze žádné – kdo si sám nenašetří, půjde na dávky. Což znamená, že by stejně stát neušetřil, jen by se dávalo z erární kapsy jinak nazvané. Předseda ODS jaksi klasicky kluzce po kupovsku k iniciativy člena své stínové vlády řekl, že větší osobní odpovědnost ano, ale nějaká ta státní penze také. Připomíná to trefnou glosu ministryně financí Aleny Schillerové v debatě CNN Prima News. Vedení ODS vpálila – to jste celí vy, když je ODS v opozici, chce daně snižovat, u vlády je zvyšuje.
ODS se trápí, zázračný lék ale není na obzoru. Straně chybí lídr, který by ji táhl
Já jsem přesvědčen, že pokud má stát na něco vždy najít peníze, jsou to školy, nemocnice, silnice, veřejné osvětlení, bezpečnost a penze – tedy služby občanům, které si předplácíme a platíme z daní. Ne jako ve snu pravicových teoretiků, kteří sedíce v teple kanceláří by kupříkladu rádi odložili hranici odchodu do penze na neurčito. To byl původní návrh bývalé vlády. Zkusila, a když se zjistilo, že dnešní děti by přeskočily hranici sedmdesáti let jako nic, milostivě pustila 67 let.
Správné ale je mít hranici typu 65 let, kdy se člověk může rozhodnout, zda ještě chce a může pracovat, nebo ne a půjde do důchodu místo nemocenské a dávek. Coby varování nad přemýšlením typu „penze jsou přežitek“ je možné připomenout bonmot Miloše Zemana, že zodpovědný občan kouří, pije a umírá před důchodovým věkem. Jestliže toto je sen ODS a jejích souputníků v kombinaci s nekonečným zbrojením, není divu, že se po volbách minulá vláda poroučela do opozičních lavic.
Ztráta pudu sebezáchovy?
Když jsem psal minulý týden o ODS, o jejím sešupu – coby bývalé vládní strany – do propasti politické bezvýznamnosti ve stopách sociální demokracie, tušil jsem, že to není naposledy. Nevěděl jsem ale, že modrá ptáčata dají záminku v podobě komediálního kusu tak rychle. Aktuální díl telenovely ODS může mít ve svém popisu následovné: „Radim může poděkovat Martinovi, že ho zviditelnil a Martin se může zamyslet, jestli ví, kdy má mlčet, aby se Radim neradoval moc“.
Od Topolánka přes Fialu až k beztvarému pelmelu. Proč ODS míří ke dnu a výměna Kupky to nespasí
Stále platí, že ani Kupka, ani Ivan, ani Drobil, ani Decroix, Skopeček, Haas či Munzar za pád sami nemohou. Za výpravu na kluzký svah může fakt, že ODS je nevyhraněná a nikdo neví, proč ji volit. Jeden hot, druhý čehý, třetí opodál, čtvrtý v rozletu a pátý na zemi. Nabídka od „chceme euro“ po „euro nechceme“, liberální městské hodnoty plus konzervativní, EU hurá, EU trošku, EU ne, daně vyšší i nižší, služby státu veškeré či žádné, asociální jsme jako stará ODS, ale možná také ne.
Zkrátka a dobře, nejde o to, že by program byl nepoživatelný jako v pohádce o dvou zvířátkách, ale o to, že nikdo neví, který z těch programů je platný a jestli vůbec existuje. Zbývá nějakou dobrotu do ruky a dobře se ODS bavit, protože to je taková komedie, že je to lepší než chodit do kina. Je ještě ochotná se ODS nějak rozhodnout, jaká strana a pro koho je, nebo už pud sebezáchovy ztratila úplně stejně jako Petr Fiala soudnost při výrocích typu „každý názor občana nemá stejnou váhu“?