Voice of Freedom Повна версія

MS v dráhové cyklistice 2026: Program, Češi, disciplíny a kde sledovat

· Sport

Mistrovství světa v dráhové cyklistice 2026 se uskuteční od 14. do 18. října v čínské Šanghaji. Na šampionát je přihlášeno přes 475 závodníků ze 47 zemí, včetně dvanácti českých reprezentantů. Během pěti dnů se bude bojovat o 22 sad medailí. Podívejte se na kompletní program, českou nominaci, největší favority a informace, kde sledovat závody živě.

Kde sledovat MS v dráhové cyklistice 2026 živě:

Mistrovství světa v dráhové cyklistice 2026 nabídne v přímých přenosech stanice ČT sport. Závody ze Šanghaje bude možné sledovat také online prostřednictvím ČT sport Plus v iVysílání. Vysílání začne ve středu 14. října ve 12:25, další přenosy jsou na programu až do neděle 18. října.

Program MS v dráhové cyklistice 2026

V Šanghaji se během pěti dnů rozdělí 22 světových titulů. Od roku 2025 navíc platí sjednocení vzdáleností u dříve kratších disciplín, takže ženy absolvují na dráze stejné distance jako muži (např. pevný kilometr či stíhací závod na 4 km).

Češi na MS v dráhové cyklistice 2026: Nominace reprezentace

Český svaz cyklistiky vysílá na světový šampionát početnou výpravu v kategoriích mužů i žen (Elite). Zastoupení budeme mít jak ve sprinterských disciplínách (včetně týmových sprintů), tak ve vytrvalostních bojích jako omnium, scratch či madison.

Největší hvězdy a favorité v Šanghaji: Nizozemská dominance proti zbytku světa

Ve sprinterských disciplínách, kde se rozdělí celkem 8 titulů (každý den šampionátu alespoň jeden), budou pozici absolutního favorita hájit reprezentanti Nizozemska.

  • Harrie Lavreysen (Nizozemsko): Nejúspěšnější dráhař historie (20 zlatých z MS) se loni v Santiagu stal prvním jezdcem dějin, který na jednom šampionátu vyhrál všechny 4 sprinterské disciplíny. V Šanghaji bude obhajovat 3 tituly – individuální sprint, keirin a týmový sprint (společně s Jeffreym Hooglandem a Royem van den Bergem).
  • Hetty van de Wouwová (Nizozemsko): Loni vybojovala tři zlaté medaile (sprint, týmový sprint a pevný kilometr) a v Šanghaji se opět postaví na start všech čtyř sprinterských disciplín. V týmovém sprintu jí budou krýt záda Kimberly Kaleeová a Steffie van der Peetová.
  • Mina Satová (Japonsko): Jediná závodnice, která loni narušila nizozemskou sprinterskou nadvládu. Dvojnásobná úřadující šampionka v keirinu útočí na zlatý hattrick.
  • Hlavní vyzyvatelé: Vynikající formu ze Světového poháru 2026 si přivezli Britové Emma Finucaneová a Matthew Richardson. V keirinu hrozí malajsijský veterán Azizulhasni Awang, olympijská šampionka Ellesse Andrewsová z Nového Zélandu či kolumbijský talent Stefany Cuadradová. Obrovskou sílu ukáže i domácí Čína, která letos vyhrála hodnocení SP v týmovém sprintu mužů i žen a zásluhou Lijuan Wang i ženský keirin.

Disciplíny MS v dráhové cyklistice: Sprint vs. Vytrvalost

Současný program mistrovství světa se dělí do dvou hlavních kategorií, které vyžadují odlišné fyzické předpoklady.

Sprinterské disciplíny

  • Individuální sprint: Nejstarší disciplína. Začíná kvalifikací na 200 m s letmým startem, která určí nasazení do vyřazovacích bojů. V nich proti sobě nastupují dva jezdci na 3 kola (na 250m oválu). Úvod bývá taktickou hrou, než přijde spurt do cíle.
  • Týmový sprint: Dva tříčlenné týmy startují proti sobě z opačných stran dráhy. Každý jezdec vede družstvo jedno kolo a poté odstoupí. Třetí sprinter pak spurtuje do cíle a určuje výsledný čas.
  • Pevný kilometr (Kilometre Time Trial): Čistý test síly a odolnosti na 4 kola (1 000 m) s pevným startem, který od roku 2025 jezdí na stejné distanci muži i ženy. Rozhoduje nejrychlejší čas (u špičky kolem jedné minuty).
  • Keirin: Divácky atraktivní disciplína pro 6 jezdců. V úvodu udává tempo elektrický vodič, který postupně zrychluje z 30 na 50 km/h. Tři kola před cílem dráhu opustí a rozpoutá se boj o pozice a spurt.

Vytrvalostní disciplíny

  • Stíhací závod jednotlivců (Individual Pursuit): Cyklisté absolvují čtyřkilometrovou trať, přičemž startují ve dvojicích z protilehlých stran velodromu. V kvalifikaci rozhodují dosažené časy všech účastníků. Dva nejrychlejší postupují do finále o zlato, třetí a čtvrtý v pořadí se utkají o bronz
  • Stíhací závod družstev (Team Pursuit): Čtyřčlenné týmy jedou proti sobě na 4 km. Jezdci se pravidelně střídají na špici v těsném závěsu, výsledný čas se měří při průjezdu třetího závodníka týmu.
  • Hladký závod (Scratch): Hromadný závod na 10 km (muži i ženy). Platí prosté pravidlo – kdo projede cílem první, stává se mistrem světa.
  • Bodovací závod (Points Race): Hromadný závod (ženy 25 km, muži 40 km), ve kterém se každých 10 kol spurtuje o body (5, 3, 2 a 1 bod). V závěrečném spurtu se body dvojnásobí. Dalších 20 bodů získá jezdec, kterému se podaří dojet hlavní pole o celé kolo.
  • Madison: Závod dvoučlenných družstev (ženy 120 kol / 30 km, muži 200 kol / 50 km) s bodovacími spurty každých 10 kol. V akci je vždy jen jeden z dvojice, zatímco druhý odpočívá u horního okraje dráhy.
  • Vylučovací závod (Elimination Race): Každá dvě kola se koná spurt, přičemž poslední jezdec, který protne pásku, ze závodu okamžitě vypadává, dokud nezůstanou poslední dva v boji o zlato.
  • Omnium: Všestranný čtyřboj složený z hladkého závodu (Scratch), Tempo Race (na 10 km, kde vítěz každého okruhu bere bod), vylučovacího závodu a závěrečného bodovacího závodu, do kterého si jezdci přenášejí body z předchozích tří disciplín.

Historie MS v dráhové cyklistice

Kořeny světového šampionátu sahají až do roku 1893 do Chicaga, na prvních novodobých olympijských hrách v Aténách 1896 se dokonce závodilo i v maratonské dvanáctihodinovce. Od roku 1996 se MS pořádá výhradně na krytých velodromech.

Absolutním rekordmanem šampionátů je Nizozemec Harrie Lavreysen s 20 zlatými medailemi, mezi ženami drží prvenství Australanka Anna Mearesová a Němka Kristina Vogelová (obě 11 zlatých).

Historické pořadí národů

Historickému žebříčku zemí vévodí Francie (148 zlatých) před Nizozemskem (126 zlatých) a Velkou Británií (124 zlatých). Samostatná Česká republika vybojovala v historii MS celkem 15 medailí (3 zlaté, 5 stříbrných, 7 bronzových) a někdejší Československo má na kontě 41 cenných kovů (14 zlatých, 9 stříbrných, 18 bronzových).