Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Oto Klempíř před jednáním vlády
Zástupcům kultury se nelíbí, že návrh Státní kulturní politiky není nadčasový a místo toho odpovídá plánům současné vlády. Kritici návrhu ministerstva kultury vyčítají také nedostatečnou diskuzi a to, že nový návrh vznikl krátce potom, co obdobnou strategii prosadil předchozí kabinet. Vedení resortu se hájí, podle něj je přirozené, že chce postupovat podle vlastního programu.
Reklama
„Cílem je stanovit priority a strategické cíle kulturní politiky vlády v návaznosti na programové prohlášení vlády,“ stojí v předkládací zprávě návrhu, který minulý týden ministerstvo kultury poslalo do připomínkového řízení.
Strategii sepsala Barbora Šťastná – šéfka kabinetu ministra Oto Klempíře (za Motoristy), jeho mluvčí a partnerka ministra pro sport a prevenci Borise Šťastného (Motoristé).
Dokument obsahuje tři prioritní oblasti: Lidé a kultura, Kulturní dědictví a identita, Kultura pro budoucnost. „Cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel České republiky,“ píše se v něm.
Zrušení poplatků od ledna vláda nejspíš nestihne. Televize a rozhlas chystají krizové rozpočty
Strategie popisuje třeba to, jak by se lidé měli více zapojovat do kulturního dění, zmiňuje podporu paměťových organizací, ochranu kulturního dědictví nebo další potřebné investice a rozvoj ekonomického přínosu. Zahrnuje i požadavek růstu platů umělců.
Součástí jsou také rozpočtové požadavky na příští rok - ministerstvo chce 3,4 miliardy korun navíc k současným 17,6. Ani slovo naopak nepadne o České televizi a rozhlasu, jejichž financování chce Klempíř měnit.
Reklama
Otřesné, říká Baxa
Předložení návrhu do připomínkového řízení následovala nespokojená reakce kulturní obce. Odpůrcům se nelíbí hlavně to, že autorka přiznává, že dokument je šitý na míru současné vládě a nejde tedy o nestrannou strategii.
Kulturní strategii pro roky 2026-2030+ loni na podzim schválila ještě vláda Petra Fialy (ODS). Oproti této strategii se text sepsaný Šťastnou zmenšil na třetinu. Ustoupila dříve akcentovaná krizová připravenost, mediální gramotnost, boj s dezinformacemi a částečně propojení se školstvím.
„Je v pořádku, že Klempíř, jeho strana a vláda si určí programové priority. Ale Státní kulturní politika je dokument, který má procházet napříč spektrem a být odborný,“ řekl Novinkám bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Je to fakt otřesné. Nepovažuji ten dokument za legitimní návrh a odmítám ho,“ dodal.
Zástupci kultury údajně o přípravě nové podoby nevěděli. Proti nové strategii se vymezila třeba organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu. „Nejsem znepokojena tím, že nová vláda chce prosazovat své priority. Jsem znepokojena tím, jakým způsobem se to děje. Bez otevřené komunikace, po předchozím ujišťování, že nový dokument nevzniká,“ napsala její ředitelka Adriana Světlíková na Facebooku.
Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací včetně Obce překladatelů či Herecké asociace, zveřejnila výzvu k přerušení projednávání návrhu a návratu k původní strategii. Proti se postavila také Asociace nezávislých divadel: „Státní kulturní politika má být skutečnou politikou státu, ne kulturním programem právě úřadující vlády.“
Podle Šťastné je logické, že současná vláda nechce postupovat podle plánů připravených Baxou. Naopak kritizuje bývalého ministra, že v průběhu volebního období pořádně neimplementoval strategii předchůdce Lubomíra Zaorálka a vlastní připravil až na rozloučenou. Tvrdí také, že návrh vychází z průběžné diskuze s představiteli kultury. „Považujeme tvrzení, že návrh vznikl bez komunikace se sektorem, za poněkud nespravedlivé,“ uvedla.
Experti: Klempíř musí nejprve představit vizi pro Národní galerii, až pak hledat jejího šéfa
Výběr článků
Reklama
