Voice of Freedom Повна версія

Na prázdniny bez koncesionářských poplatků. Další bláhový sen premiéra Babiše

· Main news

Když člověk čte rozhovor s Andrejem Babišem, zdá se mu, že si z obří demonstrace na Letné a následných akcí 17. listopadu neodnesl nic, snad jen pocit křivdy, z urážek a z přání smrti oligarchovi. Ano, musí to být nepříjemné, nicméně politik by se měl oprostit od osobních pocitů a uvažovat racionálně. Andrej Babiš uvažuje nikoli jako politik, ale jako manažer a to ho může dohnat.

Stokrát může mít premiér pravdu v tom, že zrušení koncesionářských poplatků je legitimní cíl. Stokrát může opakovat, kolik zemí je v poslední době zrušilo. Pro opozici a nahněvané občany je podstatné jediné - heslo 4:36. Chce-li Andrej Babiš stále pracovat s předlohou zákona, kterou jednoho říjnového brzkého sobotního rána sněmovní většina poslala do druhého čtení, vystavuje se zbytečnému riziku.

Poplatky zrušíme k červenci 2027. Babiš o protestech, armádě i rozpočtu

Manažerský přístup, který dráždí

Za prvé, požadavek na nový začátek je docela legitimní, protože sám premiér připouští, že financování veřejnoprávních médií bude organizováno jinak, než je v tomto zákoně. Za druhé, pochopitelně ještě víc naštve občany, protože jejich protestu nepřikládá žádnou váhu, a za třetí, i kdyby se mu nakrásně povedlo do prázdnin schválit zákon a zrušit poplatky, nemine jej spor u Ústavního soudu.

A kdo z nás vyloučí, že brněnský tribunál nepřikročí k předběžnému opatření a nepozastaví platnost zákona přinejmenším do definitivního verdiktu? Vždyť u cesty prezidenta Petra Pavla tak učinil a to byla roztržka mezi vládou a hlavou státu vlastně žabomyší vojnou, ve srovnání se sporem o veřejnoprávní média. Jen na okraj, je též dobré si připomenout, že Ústavní soud sliboval definitivní verdikt v září a zatím jsme nic nezaslechli, ale třeba najdeme rozhodnutí pod stromečkem.

Andrej Babiš je zbytečně konfrontační. Ano, může opozici stokrát navrhovat, že si má dát do programu znovuzavedení koncesionářských poplatků, protože dobře ví, že to opozice nikdy neudělá. Je to analogická situace se zrušením superhrubé mzdy, o tom, že to byl rozpočtově nerozumný krok, dnes bezpečně ví většina politiků, ale nikdo se zatím nepřihlásil k nápravě. Čili jestli jednou vláda poplatky zruší, nikdo to napravovat nebude chtít, protože občané jsou hákliví na každou korunu, o kterou mohou přijít.

Chudárek předložil Babišovi požadavky ČT. Chce ústavní záruky i smluvní garanci

Je určitě dobře, že předseda vlády jedná s šéfem televize, jenže ředitel rozhlasu je od jednání odstřižen a tváří se spíš jako aktivista-odbojář než jako ten, kdo zodpovídá za veřejnoprávní rozhlas. Problém též nelze redukovat na dohodu o penězích, navíc pouze mezi vládou a vedením daných institucí (případně dokonce jen jedné).

Babišův manažerský přístup část populace dráždí, a nelze se divit. Reformu poplatků nelze řešit tak, že premiér předá nějakému legislativci poznámky o tom, co se domluvilo na nějaké schůzce, se slovy: rozpracujte to do legislativní podoby. Veřejnost by měla znát přinejmenším principy, dle kterých budou média veřejné služby financována a pak nepochybně částku, kterou na svou činnost dostanou, také valorizační mechanismus není podružný detail. Je toho mnoho a nelze se tvářit, že to základní dohodne pan generální na poradě a zbytek jsou prkotiny.

I Petr Fiala, navzdory svým nafoukaným brněnským řečem, zareagoval na demonstrace proti své vládě v roce 2022. Začal vnímat sociální dopady na nejchudší a všímat si, že lidem se opravdu nežilo lépe a přijal nějaká opatření. Zdá se, že AB nemá ani na to.

Co prozíravý politik nedělá

Mítingový kazatel Mikuláš Minář mluví o Babišovi jako o nejslabším premiérovi, protože jej drží u moci Tomio Okamura. Pan Minář mluví o „sviňárnách vlády“ a zároveň prý čeká, že se s ním premiér setká.

Může to být ale úplně obráceně, než si myslí pan Minář, Babiš se momentálně cítí silný v kramflecích, o jeho vydání se v tomto volebním období už hlasovat nebude. Ve své minulé vládě byl daleko slabší, opatrnější a obezřetnější, protože jeho vládu držel u moci zezadu prezident Miloš Zeman s komunisty.

Probere se Babiš a srovná si koalici, nebo bude kypřit půdu dalším demonstracím?

Dnes může premiér nechat pana Okamuru žvanit a přitom si prosazovat, co chce, vždy když se zatím dostali do střetu, premiér jej okřikl a Okamurova SPD sklapla, ani nepípla.

Pragmatický politik by stáhl zákon, začal s čistým stolem a dbal by na to, aby legislativní procedura byla předpisová. Tímhle způsobem lze přeci prosadit záměr vládní většiny bezezbytku. Prozíravý politik se dokáže s překážkami vypořádat takticky a zbytečně neprovokovat. Vzkazovat lidem, jak to dělá Andrej Babiš: já demonstraci nepřehlížím, ty lidi nebagatelizuji, ale na jejich požadavky kašlu? Je to hodně mírně řečeno neprozíravé, protože chování vládní většiny se nelíbí ani části voličů nynější vlády.