V devětadvaceti prožívá jedno z nejúspěšnějších období kariéry. V létě přestup do Sparty a teď premiérová pozvánka do áčka české fotbalové reprezentace. „Věděl jsem, že se nový trenér chce prezentovat nějakým stylem hry, a tušil jsem, že bych do něj mohl zapadnout. Ale jestli jsem si něco převzal z Itálie, tak je to pověrčivost, takže jsem o ničem přesvědčený nebyl,“ mrknul záložník Roman Macek.
Reprezentoval na mládežnické úrovni až do kategorie U21 a český dres na sebe oblékl naposledy v roce 2018.
„Pokud si dobře pamatuju, tak moje poslední zápasy byly proti Chorvatsku a Řecku, zejména mi v paměti utkvěl ten domácí v Karviné. Pamatuju si také na tréninky s panem Lavičkou, se kterým jsem měl vždycky krásný vztah a moc rád na to vzpomínám,“ usmál se Macek.
Koho Denia obsadí do své premiéry? Trenér řeší nové rozestavení i útok
Pak jste ještě hrál přáteláky proti Rakousku.
No vidíte, na ty už si tolik nepamatuju.
Říkáte, že jste to nechtěl zakřiknout, ale asi jste tušil, že pozvánka přijít může.
Tak tušil... S veškerou pokoru musím říct, že jsem nad tím nepřemýšlel. U nového trenéra vždycky záleží, jak k té nominaci přistoupí. Jsem si vědom, že jsem přestoupil do velkého klubu, a když moje výkony odpovídají jeho velikosti, tak je šance na reprezentaci větší. Bylo to přání, ale že bych tušil, to se říct nedá. Každý zápas po přestupu jsem chtěl podávat kvalitní výkony a hrát v základu s tím, že mi to může pomoct do národního týmu.
Jaká byla reakce okolí?
Všichni mi gratulovali. Když byla tiskovka, tak jsem měl trénink a dozvěděl jsem se to později, ale byl jsem rád. Poblahopřál mi trenér, realizační tým i spoluhráči. Všichni věděli, že je to moje poprvé v áčku a udělalo mi radost vidět, že mi to přejí. V dnešní době je skvělé mít podporu od okolí a blízkých.
Napadlo vás před rokem, když jste se vracel do Česka, že touhle budete v áčku národního týmu?
Už jsem kdysi říkal, proč jsem se do Česka vracel. Po konci smlouvy ve Švýcarsku jsem měl více možností, mohl jsem zůstat v zahraničí, ale chtěl jsem se vrátit. Už tehdy jsem vnímal rostoucí kvalitu i sledovanost české ligy a jestli byl nějaký důvod se vracet, tak to byla touha dostat se do reprezentace.
Všichni byli smutní, na klubu jim záleží. Sparťan Macek o náladě i reprezentaci
Což se vám povedlo.
Průběh mojí kariéry byl zpočátku dost jednoduchý, prošel jsem všemi kategoriemi reprezentací a možná jsem čekal, že budu v áčku dřív. Byla to věc, která mi v hlavě utkvěla, a tím návratem jsem se tomu chtěl přiblížit. Určitě jsem si nemyslel, že se to může stát takhle rychle, ale byl to jeden z cílů.
Macek o Lukovi Modričovi
„Patří mezi hráče, které na mé pozici sleduju, i když je typologicky odlišný. I v posledních letech patří k těm nejlepším a je neuvěřitelné, co ve svém věku předvádí. Potvrzuje, jaký to je fotbalista a že má zaslouženě Zlatý míč. Proto hrajeme fotbal. Že se můžeme potkat s těmi nejlepšími.“
Nelituje zpětně brzkého odchodu do zahraničí? Právě z tohohle důvodu.
Nelituju. Odešel jsem do jednoho z největších klubů na světě a horko těžko budete šestnáctiletému klukovi říkat, ať odmítne Juventus. Všechno šlo jak po másle – uplatnili na mě opci, pak jsem několikrát prodlužoval smlouvu, byl jsem v áčku, ale pak přišla zranění, která mě ve zlomovém věku na dlouhou dobu vyřadila. Ale nelituju toho a neměnil bych. Ne že by česká cesta nebyla správná, ale s tím kam jsem mířil a jak jsem měl nastavenou hlavu, tak byste mi ten přestup těžko mohli rozmluvit.
Čekal jste, že ve Spartě takhle jednoduše zaplujete do základu?
Ve Spartě je obrovská konkurence, ale snažil jsem se od prvního momentu naslouchat, takže vím, co po mně trenér chce, a vím, co zlepšit, abych byl prospěšný. Taky mi pomáhá, že když jsem na hřišti, tak chci vyhrávat. Díky tomu jsem si ustálil pozici, ale to chci teď dát stranou a chci být úspěšný s národním týmem.
Zahraničí mě změnilo. Ambros o pozvánce do reprezentace, Belgii i mentalitě
Jaké máte první dojmy z národního týmu a nového realizačního týmu?
Zatím jenom pozitivní. Během kariéry jsem pracoval s hodně Španěly ve Švýcarsku, v Itálii a i ve Spartě jich pár máme. Díky své kultuře mají vždycky pozitivní energii, a to se mi potvrdilo od prvního momentu. Zároveň dokážou být empatičtí, což platí o trenérovi i zbytku realizačního týmu.
Co nový trenér Santi Denia, už jste s ním mluvil?
Musím říct, že individuálně jsem s ním mluvil dvakrát. Ukazoval mi spoustu situací ze zápasů v lize i v pohárech, které se mu v mojí hře líbily a které se mu naopak líbily méně. Jsou tam i věci, kterých jsem si sám vědom, že je musím zlepšit. Ale je brzo hodnotit, jsme tu druhý den a někdy je dobré si něco nechat pro sebe.
Fotbalisté poprvé pod Deniou: zvědaví sparťánci, Krejčí v teniskách. Nová éra je tu
Vnímáte, že vzhledem k omluvenkám můžete mít větší šanci na základ?
Jsme tu druhý den, nad tím nepřemýšlím, nechte mě chvilku si užít radost z nominace. Nejpodstatnější bude sžít se s novým trenérem a taky si zvyknout sami na sebe, jelikož je tu spousta nových hráčů. Pamatuju si z mládežnických výběrů, že toho času moc nebývá, ale teď ho bude dost a musíme ho využít maximálně. Musíme přenést na hřiště, co po nás trenér chce. Bude to i na nás, jak budeme inteligentní.
Nečekají vás vůbec jednoduché zápasy.
Bude důležité to odstartovat dobře. Těšíme se na domácí zápasy a víme, co nás pak čeká mimo Česko. Jsou to všechno skvělí soupeři a berme pozitivně, že jsme v elitní skupině a můžeme se porovnat s týmy, jako je Anglie, Španělsko a Chorvatsko.
Jak se těšíte, až zase před zápasem uslyšíte českou hymnu?
Zažíval jsem to v mládeži a vždycky to bylo to nejvíc. Sice jsem byl součástí Juventusu, ale stejně jsem se vždycky nejvíc těšil na reprezentační sraz.
