Během posledního volebního období jsme skoro zapomněli, že ministerstvo zdravotnictví bývalo nejméně stabilním resortem všech polistopadových vlád. Ministři přicházeli a odcházeli, často dokonce dříve, než stihli cokoliv pozoruhodného udělat.
Profesor Vlastimil Válek tento obraz změnil. Ve funkci vydržel celé čtyři roky, navíc jako místopředseda vlády aspoň teoreticky disponoval politickou silou, jakou měl málokterý z jeho předchůdců. Reforma zdravotnictví se však během jeho působení neodehrála. Jedna změna se ale přehlédnout nedá. Systém je dnes výrazně dražší a rezervy zdravotních pojišťoven se ztenčily natolik, že nová vláda musela otázku jeho financování řešit prakticky okamžitě.
Přes značnou podporu zdravotnické veřejnosti se v posledním týdnu vyrojily spekulace, že by ministr Adam Vojtěch mohl doplatit na údajnou nečinnost a stát se jednou z prvních obětí Babišova kabinetu.
Babiš odmítl spekulace o rošádě ve vládě. Vojtěch odvádí dobrou práci, řekl
Rád bych se u toho zastavil. Nejenže to premiér později popřel, ale o ministrově nečinnosti nemůže být vůbec řeči. Současné ministerstvo převzalo kontrolu nad některými významnými nemocnicemi, obměnilo jejich vedení, dosadilo nového ředitele do Všeobecné zdravotní pojišťovny, připravuje legislativní změny, pokračuje v digitalizaci a podporuje zveřejňování dat o výsledcích léčby. To nejsou zanedbatelné kroky a bylo by nespravedlivé je přehlížet.
Klíčová otázka však zní jinak. Jde o to, zda vedle změn personálních, organizačních a technologických existuje také snaha změnit ekonomickou logiku celého systému.
Přišel čas na reformy. Personální zemětřesení ve zdravotnictví je spíše příležitostí než hrozbou
Nepravosti a neefektivity
Adam Vojtěch přišel s návrhem, který díky státní podpoře zvýší příjmy zdravotnictví o více než dvacet miliard korun ročně. Ne jednorázově, ale trvale. Každý další rok. Poskytovatelé zdravotní péče, nemocnice i zdravotníci budou pochopitelně spokojeni. Pro ně jde o dobrou zprávu. Méně důvodů k radosti by však měli mít daňoví poplatníci, voliči a pacienti, kteří mají právo očekávat, že s rostoucími výdaji poroste také tlak na efektivitu.
Právě ten zatím chybí. České zdravotnictví je kolos, který každoročně spotřebovává stále více peněz. Kdykoliv se dostane pod finanční tlak, stát veškeré problémy pokryje. Mnohem vzácněji se realizují návrhy, jak stejné služby poskytovat levněji, efektivněji nebo s jasněji definovanou odpovědností.
Vojtěch představil plánované změny ve zdravotnictví. Zahrnují digitalizaci i úspory
V posledních měsících přitom veřejnost sledovala několik nepřehlédnutelných medicínských kauz, které mohly být vhodnou příležitostí k vyslání jasného politického vzkazu. Ministerstvo však nedalo dostatečně najevo, že podobné praktiky považuje za nepřijatelné. Zřejmě by to bylo příliš citlivé a na zasahování do praktické medicíny nemá dostatek kuráže.
A tak se všemožné nepravosti mohou dít dál a nikdo se nemusí obávat, že by si na ně chtěl kdokoliv posvítit. A to nemluvím o neefektivitách, které jsou v českém zdravotnictví naprosto očividné. I ty mohou klidně pokračovat.
Méně narozených dětí, méně porodnic, avizuje Vojtěch. Naopak přibude lůžek následné péče
Jazykem bývalého premiéra Petra Fialy tedy nebyl vyslán žádný „signál“, že by se něco mělo změnit. Nejvýraznějším poselstvím se naopak staly desítky miliard, které přitekly, aniž by se událo cokoliv podstatného. Ne, to opravdu není dobrá koncepce.
Politicky nejsnazší cesta
Samozřejmě lze namítnout, že půl roku po nástupu vlády je na hodnocení příliš brzy. To je oprávněná připomínka. Právě první měsíce však bývají obdobím, kdy politici ukazují směr, kdy naznačují, které problémy považují za prioritní a které nikoliv. Zatím to vypadá, že prioritou je stabilizace prostřednictvím dalších financí, nikoliv tlak na jeho vyšší výkonnost a bezpečnost.
Možná je to politicky nejsnazší cesta. Zároveň je to však cesta, kterou české zdravotnictví kráčí už desítky let. Když se objeví problém, přidají se peníze. Když se objeví další, přidá se ještě víc. A pokud se někdo zeptá, kde na to vezmeme, pak se mu dostane odpovědi v rostoucím zadlužení státu.
VOJTĚCH: Náročné zákroky? Rozhodující by neměla být vzdálenost, ale nejlepší péče
Systém tedy dostane další desítky miliard a poskytovatelé zdravotní péče i na zdravotnictví navázaný průmysl budou spokojenější. S nadsázkou lze tvrdit, že díky elektronizaci budou zdravotníci místo do papírů jen více hledět do monitorů. To bude zřejmě tou nejviditelnější změnou.
Občan, který to všechno zaplatí, však nejspíš zjistí, že za větší peníze se mu nedostává o moc lepší péče než v minulosti.
