Už dvakrát musel v tomto ročníku kousat zklamání, až napotřetí se dočkal. Richard Carapaz zvládl taktickou bitvu ve skupině uprchlíků a podmanil si dojezd 18. etapy Tour de France do Orcières Merlette. Ekvádorský cyklista v barvách EF tím zapsal své druhé vítězství na Tour a pětadvacáté v kariéře. Favorité na celkové pořadí pojali čtvrteční dějství s vyhlídkou na další dva dny v Alpách odpočinkově.
Poprvé ten pocit zažil v 10. etapě, když ho Tadej Pogačar bez milosti smetl na úvod svého vítězného sóla.
Podruhé mu žlutý přízrak zničil naděje na vítězství jen o čtyři dny později, po 130 kilometrech v úniku.
18. etapa Tour
Podrobná reportáž
To mi na téhle Tour vážně není etapový triumf souzený? ptal se nejspíš sám Carapaz.
Ale i Pogačar ho ujišťoval: Jednou to přijde, chlape.
A přišlo. Ekvádorcův podpis nakonec na sobě má 18. dějství. Ale jak se pro něj nadřel…
Kolikrát to zkoušel už v předešlých dnech a vždy bez úspěchu. I ve čtvrtek to chvílemi vypadalo chmurně, protože se mu na startu etapy ne a ne povést ten správný útok.
Nakonec si musel uniklou skupinu sám dojíždět. Nejprve za sebou vezl Valentina Paret-Peintra, poté i skupinu Mathiase Vacka, kterou cestou na čelo přibral.
Pak si zase musel dojíždět soupeře, když se uniklá grupa rozdělila po sprinterské prémii. Ale pak už měl všechno pevně ve svých rukách. A hlavně, peloton i s jeho zhoubou Pogačarem byl o několik minut zpět, mohl si tak být jistý, že tentokrát se může o vítězství připravit jen on sám.
Richard Carapaz si jede pro vítězství v 18. etapě.
Mazácky si hlídal nástupy Mattea Jorgensona a když jeho první útok soupeři zneutralizovali, počkal si, až budou popadat dech, a v tu chvíli šlápl do pedálů znovu! A už ho nikdo neviděl.
Uháněl do cíle, sekundy náskoku mu rychle přibývaly, a tak si mohl v cíli dovolit i vítězné gesto plné úlevy.
„Několikrát jsem měl dnes velké obavy, musel jsem si dojíždět mezery. Cílové stoupání bylo hodně těžké, ale stačilo vyčkat na ten správný okamžik a myslím, že jsem ho trefil správně,“ usmíval se.
Až na čtvrtém místě dorazil za Carapazem, Maurem Schmidem a Jorgensonem zklamaný Paret-Peintre, který tak nezískal potřebný počet bodů do vrchařské soutěže a puntíkatý dres poveze i v pátek jen jako náhradník za Pogačara.
Ten dorazil společně s ostatními favority se ztrátou čtyř a půl minut, tentokrát platil v pelotonu klid zbraní. Carapaz se díky tomu posunul na desáté místo celkového pořadí.
Vacek pomohl Pedersenovi k zelené jistotě
Těžký alpský trojboj začínal ve čtvrtek ve městě Voiron, které je po středečním dojezdu jedním z mála evropských měst, kterým projížděly dvě různé Grand Tour.
Po výjezdu z dvacetitisícového města čekala peloton 185 kilometrů dlouhá trasa do Orcières Merlette, na které museli jezdci nastoupat 4000 metrů.
Profil 18. etapy Tour de France
Náročný profil a vidina dvou dalších dnů v horách je však neodradila od toho přetvořit úvod etapy v nekonečnou sérii nástupů při boji o únik. Enormní zájem o pobyt před pelotonem měla zvlášť stáj EF, jejím jezdcům se však dlouho nedařilo chytnout tu správnou skupinu, a tak museli neustále stahovat ztrátu, čímž drželi tempo pelotonu extrémně vysoké.
Boj o únik málem ovlivnil fanoušek, který se víc staral o to, aby byl na záběrech z kamer, než aby sledoval dění na trati. Naštěstí se mu jezdci stačili vyhnout, a nemusel se tak opakovat bizarní hromadný pád z úvodu Tour 2021, který způsobila fanynka s cedulí.
🤬🤬🤬 "Just don't do anything stupid" It’s the riders who should be on TV, not you!
🤬🤬🤬 "Ne faites rien de stupide" Ce sont les coureurs qui doivent passer à la télé, pas vous !
#TDF2026 https://t.co/OcaN2kEbCM
Teprve po hodině intenzivního závodění se od pelotonu podařilo odpoutat osmičlenné skupince, ve které byl i Mads Pedersen, Thymen Arensman nebo Matteo Jorgenson. Opět v ní chyběl zástupce EF a když z pelotonu nastupoval Ben Healy aby to napravil, Mathiasi Vackovi se podařilo Ira zachytit a společně s dalšími třemi závodníky od balíku odpoutat.
Trvalo ale dalších téměř dvacet kilometrů, než Vacek ve skupině, ke které se mezitím připojil puntíkatý Valentin Paret-Peintre a jeho nejbližší soupeř Richard Carapaz, dostihl Pedersena na čele závodu. Tou dobou už měli přes pět minut náskoku a bylo téměř jasné, že tentokrát Tadej Pogačar další vítězství do své sbírky nepřidá.
Naopak pro uklidnění nervů po nevydařené středě si dojel na sprinterské prémii Pedersen, jehož náskok v zeleném dresu se rozšířil na 32 bodů. Poté si dle očekávání z úniku vystoupil, naopak Vacek pokračoval dál a vypadal stále plný sil.
Mathias Vacek (zcela vlevo) a Mads Pedersen (zcela vpravo) šlapou společně v úniku v 18. etapě Tour.
Nezachytil ale nástup šestice jezdců, která si rychle vytvořila náskok, a protože vzorně spolupracovala, už nebylo možné ji dostihnout.
Záhy bylo jasné, že právě z ní vzejde čtvrteční vítěz. Ale kdo jím bude?
Jorgenson, který by tím spravil náladu Vismě po odstoupení Jonase Vingegaarda? Paret-Peintre, který by si tím polepšil v puntíkatém dresu a ještě zařídil francouzské vítězství? Schmid, který by zapsal už druhý triumf v ročníku? Tobias Johannessen, který by přidal další kapitolu do pohádky Uno-X? Nebo snad Raúl García, který by ukončil tři roky dlouhé čekání Španělska na etapového vítěze?
Ne a zase ne. Ekvádorský lišák Carapaz perfektně odhadl moment, kdy neměl žádný ze soupeřů sílu odpovědět na jeho útok, a po několika hořkých zklamáních uháněl za sladkým triumfem.
