Narovnání pokřiveného zákona?! Uznáme po vínu jako daňově uznatelný dar i líh a pivo?

Právník a publicista Petr Kolman ve své glose s názvem „Golfový míček, anebo láhev vína? …“ nekriticky chválil nedávné rozhodnutí Poslanecké sněmovny, kterým hodlá po několika letech opět vrátit tiché víno mezi daňově uznatelné reklamní a propagační dary.

Odůvodňoval to tím, že toto víno není nyní platným zákonem postaveno na roveň ostatním reklamním darům, jako jsou např. „propiska, diář, hrnek nebo třeba golfové míčky“, a že právo má zajistit rovné podmínky, a tudíž nemá být „povýšeným arbitrem dobrého vkusu“ a nemá „poddaným“ podnikatelům určovat, co je hodnotnější reklamní předmět a že „právní předpisy musí být logické a předvídatelné“.

Golfový míček, anebo lahev vína? Jak narovnat jeden pokřivený zákon

Kdyby býval alespoň jedním očkem nahlédl do zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů na § 25 odst. 1 písm. t), tak by viděl, že „výdaje na reprezentaci“ jsou jasně definovány jako daňově uznatelné pouze s podmínkou, že „nejsou předmětem spotřební daně“. A § 1 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb. zákona o spotřebních daních upřesňuje, že „vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí“ pod písm. d) „víno a meziprodukty“.

Takže jestliže jsou tam uvedeny pod písm. b) a c) též líh a pivo, tak proč by mělo mít právě jen tiché víno výjimku, když vznikají stejným procesem kvašení a na konci je vždy líh v různé koncentraci?

A jestliže předchozí vláda již před několika lety oprávněně tuto nesystémovou výjimku zrušila, tak to přece bylo navýsost logické i předvídatelné! Tak proč tomu říká pan kolega „pokřivený zákon“ a že „právě takové paradoxy má dobrá legislativa odstraňovat“? Tak kde je problém? Je snad v tom, že pan kolega působí na Moravě?

„Nenažranost“ vinařů

Podle něj je oproti státu každý jiný dárce arbitrem dobrého vkusu, tedy i v případech, kdy např. daruje tiché víno abstinentovi? Copak zde nejde spíše o hodnotu daru, než o jeho reklamní či propagační účel, jak předpokládá zákon? Zvláště v situaci, kdy dárcem není sám vinař, který s láskou opečovával své vinice. Tehdy přece nemůže jít o „reklamu“ či „propagaci“, ale spíše o „uplácení“, či mírněji řečeno o „všimné“. Copak je opravdu pro stát výhodné vnucovat tímto způsobem lidem alkohol, natož nezdaněný?

A máme snad čekat, že si podobnou daňovou úlevu pak zajistí ve sněmovně i pivaři či ti, kdo pálí slivovici nebo pěstují konopí? Jsou přece též z tuzemských surovin a výsledkem práce našich lidí. Nebo snad na to má pan Kolman jiný názor?

Výhra i prohra vinařů. Uhájili nulovou daň, ale přijdou o dárkový odpis z daní

Což si jako právník neuvědomuje, že důvodem spotřební daně je regulace spotřeby věcí, které zatěžují životní prostředí (pohonné hmoty) nebo společnost (líh, tabákové výrobky) a z jejího výnosu se platí např. stavba a údržba silnic a okolí, nebo řešení problémů zdraví a bezpečnosti či společenské morálky (např. odvykací centra pro závislé, léčba nemocných postižených rakovinou jater či plic, havárie a trestné činy opilců apod.). Nebo to mají snad ze svých peněz platit řidičům chodci, alkoholikům abstinenti či kuřákům nekuřáci? Tak by to bylo opravdu spravedlivé?

To mu nestačí, že tiché víno jako jediná položka ve výše citovaném zákoně o spotřebních daních má nulovou daň? A že dle § 19 odst. 1 výše citovaného zákona o daních z příjmu jsou dle písm. z) „příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví a vinařství“, a dle písm. za) „příjem z podpory od Vinařského fondu“ zcela osvobozeny od daně? A že si plátci DPH mohou dle § 13 odst. 7 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty i nadále odečítat a ponechat 21 % DPH i z ceny darovaného vína? Tomu se už říká „nenažranost“!

Lze tedy jen doufat, že Senát tento navýsost lobbistický zákon odmítne a vrátí Poslanecké sněmovně, a že se v ní najde alespoň pár odvážných rozumných poslankyň a poslanců vládnoucí koalice, kteří nebudou hlasovat jako poslušné ovce se stádem a nezvednou ruku pro jeho opětovné schválení.

Autor je právník, publicista a ekonom